Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jsem tu po dlouhatáááánské době 🙂
Ahoj mé virtuální kamarádky, Vy známé i Vy neznámé…
Strašně moc dlouho jsem tady mezi Vámi nebyla, jediná, s kterou jsem byla v kontaktu, byla Jopka :-). Konečně mám chvilku času (teda ne že bych ho celou tu dlouhou dobu neměla, ale spíš nebyla chuť a ani síla cokoli psát), tak se pokusím mezi Vás zpátky zapojit… teda jestli mě přijmete…
Událo se moc moc věcí, některé méně důležité, jiné víc… Vy, co mě znáte, si jistě vzpomenete na zdravotní problémy, které se se mnou nekonečně dlouho táhly a stále nemám pokoj… ale přesto všechno se podařilo to, co jsem si tajně přála – podařilo se nám počít naše druhé miminko… no a 8. 4. se nám narodila Verunka :-)… Páťa ji fantasticky přijal, z toho jsem měla největší strach, protože doteď byl maminčin mazlíček… ale skvěle se vžil do role velkého bráchy, tak nám to aspoň trošku usnadnil…
Jinak se stala spousta věcí, ale to nemá cenu nějak víc rozepisovat… to hlavní jsem Vám sdělila :-).
Doufám a přeji si (a budu se snažit) Vás už nezanedbávat ;-).
Wolfiku, já se hlásím k tvým pamětníkům – jsem moc ráda, že ti můžu taky popřát k tak nádherné zprávičce – moc gratuluji a Verunce přeji hodně zdravíčka a sluníčka v životě:-)
Snad si urveš občas chviličku, abys nám napsala, jak to zvládáte a jak miminko roste:-)
Wolfiku, to je teda zprávička! 🙂
Moc gratuluji! Skvělé! 🙂
Ať Verunka krásně roste a dělá vám jen a jen radost!
Ahoj wolfiku, pokud je v tvém oslovení “i vy neznámé“, tož se hlásím, doufám, že tě tu teď uvidím častěji a přečtu si krásné zprávičky jako je ta o narození Verunky – gratuluji k narození holčičky :-)) A přeji malé do vínku hodně štěstí, pevné zdraví, dobré srdce a krásnou duši.
A vám oběma (a samozřejmě celé tvé rodině) šťastné “miminkovské“ období, ať se daří a jste zdraví :o)
Ahoj Wolfiku,
moc Tě zdravím a gratuluji k narození Verunky. Přeji Tobě a celé Tvé rodině hlavně zdraví, už žádné starosti a trápení a více radosti.
Mirka
Ahoj mé virtuální kamarádky, Vy známé i Vy neznámé…
Strašně moc dlouho jsem tady mezi Vámi nebyla, jediná, s kterou jsem byla v kontaktu, byla Jopka :-). Konečně mám chvilku času (teda ne že bych ho celou tu dlouhou dobu neměla, ale spíš nebyla chuť a ani síla cokoli psát), tak se pokusím mezi Vás zpátky zapojit… teda jestli mě přijmete…
Událo se moc moc věcí, některé méně důležité, jiné víc… Vy, co mě znáte, si jistě vzpomenete na zdravotní problémy, které se se mnou nekonečně dlouho táhly a stále nemám pokoj… ale přesto všechno se podařilo to, co jsem si tajně přála – podařilo se nám počít naše druhé miminko… no a 8. 4. se nám narodila Verunka :-)… Páťa ji fantasticky přijal, z toho jsem měla největší strach, protože doteď byl maminčin mazlíček… ale skvěle se vžil do role velkého bráchy, tak nám to aspoň trošku usnadnil…
Jinak se stala spousta věcí, ale to nemá cenu nějak víc rozepisovat… to hlavní jsem Vám sdělila :-).
Doufám a přeji si (a budu se snažit) Vás už nezanedbávat ;-).