Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Lekce asertivity
Tak vám ještě za tepla musím vylíčit lekci asertivity, kterou jsem dnes absolvovala.
Začnu trošku ze široka (jako obvykle ;-))… Nemám ráda různé nabídky po telefonu na výhodné tarify atd., většinou volajícího odbydu hned v začátku. Protože jsem už ale nějakou dobu byla nahlodaná, že by třeba něco pro mě opravdu výhodnějšího být mohlo, a protože jsem lenošná hledat všechny možné informace na stránkách operátora, tak jsem si tentokrát od slečny nechala navrhnout tarif, který by mohl odpovídat tomu, jak volám. Napoprvé jsem se odmítla k čemukoli zavázat, nejdřív jsem opravdu koukla na net a promyslela si, co se mi tam nezdá. Když volala podruhé, tak jsem si tyhle věci ujasnila. Byla jsem několikrát ujištěna, že není nutné podepisovat smlouvu na dva roky, že smlouva může být i na dobu neurčitou a dá se kdykoli vypovědět. V případě, že uzavřu smlouvu jen na zkušební dobou 2 měsíců, tak mi při ukončení dokonce zůstane i kredit, který v rámci tarifu dostanu navíc.
Kývla jsem teda na tu dvouměsíční smlouvu (která se po těch dvou měsících automaticky stane smlouvou na dobu neurčitou, pokud ji tedy neukončím).
Potud ok, až na to, že na můj dotaz, jestli v případě výpovědi smlouvy po těch 2 měsících není nějaká výpovědní lhůta, mi slečna odpověděla, že SI MYSLÍ, že není (formulace “já si myslím“ je hodně neurčitá, ale řekla jsem si, že se to dočtu ve smlouvě). Takže jsem nadiktovala všechny potřebné údaje a měla čekat, až dorazí kurýr se smlouvou.
Dnes ráno telefon – PPL a prý jestli budu dopoledne doma. Odpověděla jsem, že ano, že budu doma do 12 hodin (pak jsem musela pro Áňu do školky), načež pan řidič reagoval slovy: “však se ptám na dopoledne“ (tón si asi domyslíte). Přiznávám, že mě to trochu namíchlo, ale hodila jsem to za hlavu (ostatně měl pravdu).
Jenže bylo tři čtvrtě na dvanáct a nikde nikdo. 10 minut před dvanáctou jsem začala sebe i Majdu vypravovat. Za 5 minut 12 (jak příznačné, že?) zvonek – PPL. Chlapík vyběhl nahoru, chtěl kopii občanky. Když začal kontrolovat údaje, chtěla jsem po něm, ať mi zatím dá k pročtení ty papíry, co bude chtít podepsat. Prý to kontroluje s těmi papíry, tak mi to dát nemůže (měl to samozřejmě ve dvou kopiích).
Počkala jsem. Když dokontroloval, chtěl po mně podepsat ty papíry, já si je samozřejmě chtěla nejdřív přečíst, což se mu nelíbilo, protože spěchal. Na lejstru jsem objevila větu ve smyslu, že přijímám smlouvu na dobu 24 měsíců (přesně si to nepamatuju). Ozvala jsem se, že to bude problém, protože jsem byla dohodnutá na jiné smlouvě a smlouvu na 24 měsíců nechci. Chlapík už se začal rozčilovat, že toho má moc a ať to podepíšu, že to bude určitě v těch papírech, co jsou v balíčku. Nedala jsem se a chtěla si teda přečíst ty papíry. To zase tvrdil, že ty mi přece zůstanou doma, tak si je můžu přečíst až pak. Jenže mně nesedělo těch 24 měsíců na lejstru, co jsem měla podepsat. No, Kocourkov. Pán byl už dost naštvanej, neustále opakoval, že toho má hodně a nemá čas. Já opakovala, že ho chápu, ale že nepodepíšu něco, co jsem nečetla.
Nakonec si teda zlostně zásilku znovu “odpípal“ a nechal mě podepsat, že jsem to odmítla převzít.
Musím přiznat, že jsem se pak celkem klepala, ale zároveň jsem měla takový dobrý pocit, že jsem sebou zase jednou nenechala vorat a nenechala se vmanipulovat do podpisu něčeho, o čem jsem pořádně nic nevěděla. I když mi pak ztěžkl i oběd v žaludku, tak si říkám, že to byla docela dobrá lekce asertivity a doufám, že jsem ji ustála (zvládla jsem neječet ani nebrečet ;-)).
No, když už je to tak dlouhé, tak ještě přihodím dovětek… Nemám to za zlé tomu šoférovi, chápu, že toho má až nad hlavu. Ostatně ani on na mě neřval, i když vypadal dost rozčileně. Nechápu ale, proč se u těchto zásilek nepočítá s tím, že příjemce si bude chtít aspoň přečíst, co přesně podepisuje. Pak se dostávají do presu oba dva a celkem zbytečně. Nebo o tohle právě jde???
Petro, dej vědět, co slečna.
Moje máma je taky pěkně asertivní. Každou chvíli ji někdo z T-mobilu otravuje. Naposledy si jí dovolili nabízet výhodné služby ve stejný den, co máma zjistila, že tátovi zrušili telefonní číslo i s kreditem, protože ho dva měsíce nepoužil (leží v nemocnici). Tak si něco vyschlechli.
Nevím, jak je to s všeobecnými podmínkami, ale nemají ty společnosti vyhrazeno, že se mohou měnit?
Já takto asertivně neustále odmítám tak výhodné nabídky na kreditní kartu, jejíž vedení by bylo rok zdarma! – říká pokaždé operátorka. A diví se, diví.
Manžovi tuhle chtěli nabídnout “strašně výhodný“ účet u Citibank. A že k němu posílají pracovníka se smlouvou. Manža operátorce opáčil, že chce nejdřív písemně všeobecné podmínky a znění smlouvy. Slíbila. Nic nedorazilo.
Asi za dva dny se u manži v ordinaci zjevil onen avizovaný pracovník a domáhal se podpisu té “děsně výhodné smlouvy“. Manža se dožadoval té smlouvy k prostudování a všeobecných podmínek. Dotyčný naléhal na podpis smlouvy (urychleně, spěchá, nemá čas) s tím, že všeobecné podmínky dojdou s podepsanou smlouvou. Manža taky trval na svém, že smlouvu případně podepíše, až bude mít oba dokumenty písemně k dispozici. Chlap nakvašeně odešel s tím, že jel za manžou zbytečně. Všeobecné podmínky manžovi dodnes nedorazily. Je to už několik měsíců…
Jé, díky! Já tušila, že si tady o to poplácání po rameni říkám správně :-))))
O pokračování dám určitě vědět 😉 Každopádně mám jasno, že v tomto směru přes kurýra už nic řešit nebudu.
Jinak jsem většinou ten typ, co právě nerad dělá průtahy a spolíhá na to, že když se na něčem domluví, tak to tak opravdu bude. Zrovna nedávno jsme se ale nechali nachytat s výpovědí stavebního spoření (když se nám poradkyně jaksi nezmínila o dalších možnostech), naštěstí to šlo ještě vrátit zpátky. Ale při té příležitosti jsem se zařekla, že příště už nebudu slepě důvěřovat tomu, kdo nabízí cokoli “výhodného“.
No a mobilní operátory obecně považuju za podobnou “sebranku“, proto jsem byla předem odhodlaná si to opravdu pořádně přečíst. Poznámka po telefonu od šoféra a to dlouhé čekání už mně jenom dodalo bojovnosti.
Evčo, Ájíku, sama jsem byla překvapená, jak snadný to bylo. Vřele doporučuju – stát si za svým, jen mlít svoje stanovisko pořád dokola a víc nevysvětlovat, oni pak vcelku rychle pochopí, že s váma nehnou.
Ale hlavně přeju všem, ať se v asertivitě moc procvičovat nemusíte 😉
Petruš, jsi fakt dobrá, že ses nenechala ukecat.
Nevím nevím, jestli bych to dokázala takhle brilantně vyřešit…
Petro, jsi fakt dobrá, že jsi nepodlehla nátlaku. Taky jsem zvědavá na další pokračování s telefonátem.
Ještě že sis to přečetla před podpisem…
Obávám se, že je to jejich záměr, spousta lidí si to nepřečte, prostě převezme balík a je to…
Tak teď ještě vydrž ten další naléhací telefonát ;o)
Petři, jsi šikovná!
Těším se na druhý díl povídání :-))
Petro, jsi fakt dobrá 🙂
Já se naopak často vmanipulovat nechám…. a pak je mi blbé to zrušit… no však nás to tu asi zná víc 😉
Ale je fakt, že všude (na školách ,školeních, v médiích atd.) do občanů hustí, ať si dobře pročtou smlouvy, ať ví, co podepisují – což se snažím – ale když to pak máš udělat, je problém.
No – rozhodně jsi to fakt ustála dobře 🙂
Mmch – já mám T mobile už leta a jsem spokojená 🙂
Petro, tomu tedy říkám “lekce“ 🙂 Dle mého je dobře, že jsi to nepodepsala.
Živě si vzpomínám na dobu, kdy jsme ve škole drtili “smlouvy“, podle mého názoru a mých znalostí platí to, co podepíšeš. Jak je tam tvůj podpis, považuje se smlouva za schválenou. A podle toho, co uvádíš, stvrdila bys svým podpisem 24 měsíců. Vypadá to jako pěkná kulišárna! Jsem zvědavá, jestli se ti ta slečna ozve a ještě víc jsem zvědavá, co ti bude “bublat“ do ouška.
Formulace “neječet ani nebrečet“ se mi moc líbí. Takové povědomé…:-)