Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Odmítání tatínka
Holky ráda bych se s vámi poradila a zeptala, jestli máte některá stejné problémy. Naše skoro 3,5 letá Natálka odmítá tatínka. Od malička byla na mě hodně fixovaná a jako mimino nechtěla k nikomu jinému než ke mě, to se pak ale zlepšilo a bylo to v pohodě. V poslední době se ale hrozně chová k tatínkovi. Přitom ten si s ní hraje, chodí spolu ven (kdy se tedy odchod neobejde bez scén, že má jít maminka taky…). Jakmile ale přijde večer a má jí třeba manžel přečíst pohádku, tak prostě ne, od tatínka ne, chci maminku. Jeho odstrkuje, řekne i že ho nemá ráda a ať jde pryč.
Manžela to hodně trápí a ani se mu nedivím. Udělal by pro ní první poslední. Malá se s ním nechce skoro mazlit, když dá pusu, tak to jen sporadicky.
Je pravda,že není moc mazlivá, nemazlí se skoro s nikým – jen se mnou. Ale ostatní tak neodstrkuje.
Nevím jestli jsme udělali někde chybu, nebo čím to je a jak to řešit. Když něco provede, většinou na zadek dostane ode mě, křičím na ní taky víc já, takže nemá proč mít k tatínkovi odstup nebo se ho třeba bát. Když se jí pak zeptám, proč se tak k němu chová, tak mlčí nebo řekne, že neví, že ho má ráda.
Tak fakt nevím. Máme s ní navštívit nějakého doktora, nebo se to spraví samo. Jak se k ní má manžel chovat?
Evokub, ty máš doma snad stejnýho chlapa, jako já…samé sliby, nakonec splní polovinu toho, co slíbil. S tím vnímáním je to u nás to samé…
Cvrček
Je to nad slunce jasnější
Mazlí se jen s mámou a chce ji mít jen pro sebe, protože je fixovaná hlavně díky tomu, že jste spolu neustále samy- tedy ona to tak vnímá. Chlap přichází domů k večeru. pro dítě je to skoro večer, protože jistě brzy vstává
Táta se mazlí s mámou, ale mámu chce ona jen pro sebe, proto je táta odstrkovaný. Aby nebral dítěti mámu, protože jen dítě má právo se s mámou mazlit.
To není nic neobvyklého
Kubíček (3 r.)ještě teď chce všechno od maminky. Táta na něj na můj vkus dost křičí a když mu Kubík něco vykládá, tak často nevnímá nebo možná vnímá, ale nereaguje. Takž Kubíček prostě jde vždycky raději za mnou. Měl slíbeno, že půjdou na hokej a sezona už je fuč a nebyli ani jednou…
Ahoj holky, já mám 18. měsíční dceru a začíná u nás taky takové,, maminkovské období“. Jsem z toho trochu v šoku, protože to nikdy nedělala, až ted, což nechápu!Mrzí mě to, poněvadž má manžel malou hrozně moc rád. Hraje si s ní od malička, to se týká i koupání, přebalování atd. ,se vším mně vždy pomáhal, když mohl. A ted, minulý týden, když jí měl dát k večeři kaši, tak první nechtěla do židličky/ s mou pomocí si po chviličce sedla/a já pak raději odešla do obýváku, aby mě neviděla a byla jen s ním. Manžel jí zvládl dát asi čtyři lžičky/ se mnou jí už sama, s ním nechtěla/ a pak začalo to její oblíbené ,,ne, ne, ne“, mávání ručičkou a začala plakat. Tak jsem jen přišla z nimi do kuchyně, sedla si k nim a Adrianka mně hned vzala ruku a chtěla, abych jí dávala já. O spaní ani nemluvím, to máme taky problém!! To trvá už o něco delší dobu. Adrianka spí se mnou v posteli od 15. měsíců, dřív spala krásně sama v postýlce, pak si asi řekla, že s maminkou je to daleko lepší. Ale to už zacházím k našemu jinému problému. Tak se vracím k našemu spaní. Zkrátka, když v noci Adrianka procitne a začne plakat, tak musí jít někdo z nás dvou za ní a lehnout si k ní a počkat, až znovu usne. Dřív usnula i s manželem, ale poslední dobou, když za ní přijde, tak se odplazí na konec postele, sedne si a pláče a volá opět to její ,,ne, ne, ne“. Samozřejmě po chvíli tam musím jít já a se mnou za chvíli usne, jak jinak, že! Ale někdy je to i na půl hodiny, když má lehčí spaní a nechce mě pustit, když slyší, že chci vstát z postele. Je to pro mě celkem únavné, když je to každý den a jsem s ní pořád. Snad se to někdy zlepší a nebude na mně tak závislá.
Ahojte trošku mi trvalo než jsem se překousala tolika příspěvky. Tak k tomu hlavnímu tématu musím dodat, že já sicce mám kluky a ti to myslím berou trošku jinak. Ale mněli jsme taky dobu kdy kluci tatínka nechtěli, ale jak se psalo mnělo na to vliv i mé chování k manželovi. V té době jsme se trošku hádali, díky jeho rodině, po čase jsme diskutovali a zjistili jsme že nemužeme si nechat kecat do života od ostatních a že je jenom naše věc co děláme a jak to děláme. Takže jsme se v podstatě znovu našli. Teď táta odchází a dává všem pusu na rozloučenou a příjde tak nás všechny obejme. Kluci už mu běží na proti a nadšeně mu skáčí do náruče. Takže ted mužu říct, že ho zbožnuji. A není to tím že by si s nimi hrál, protože chodí pozdě večer domu unavený z práce. Stává se že jsou kluci už ve vaně, když se vrátí. Já jsem mu začala dávat kluky víc na hlídání. Třeba jsem mu je dala a jela na nákup a nebo si někam sem tam zajdu. Když už toho doma mám plné zuby. Takže já v tom problém nemám, ale byl a přešel. A nadávat bych taky mohla ale vím že jsou horší a muj manžel je takový FERDA mravenec práce všeho druhu. Umí si poradit ze vším co se týče oprav atd… ale doma děs a hruza, jenom příjde domu a svoje smradlavé montérky hodí na chodbu kde jich musíme všichni překračovat atd… mohla bych nadávat na takové věcy ale co se týče práce tak nemužu říct ani pul slova. I když mužu s klidným svědomím říct že ho k tomu nepotřebuju protože si taky vím docela ze vším rady na což muj manžel hřeší a ví že když to neudělá on tak si to nějak vymyslím a udělám já… A s tím klubem na postěžování by jsme asi mněly vážně něco udělat
Evakub, u nás to tak hrozné není. Manža docela spolupracuje, na velké nákupy jezdí zásadně on a peněz zatím vydělává taky podstatně víc než já. Spíš jsem tím měla na mysli, že se nesmí divit, že ho holky tolik neberou, když mu jejich vnitřní svět zůstává zatajen, lépe řečeno, když ho ani moc nezajímá.
žeby VD?:-)Hlavně ať naše ti manželé nechodí:-)))
tak jak tak Evakubo čtu, chtělo by to založit nějaké stránky, kde by si člověk mohl občas na ty naše chlapy postěžovat. Ne že bych měla špatného manžela, ale někdy mě taky štve… Nevíte o nějakých stránkách?
Babko bylinko, tak to je u Vás navlas stejné jako u nás. Je to ale vopruz, co? Přijde domu a jen sekýruje a nadává…
Chce jíst,ale peníze na jídlo jaksi samy nepřilítnou… a navíc já už jsem se zařekla, že s kočárkem nebudu vozit těžké nákupy, takže nakupuju jen pro mě a děti. Táta si vozí p…l autem a já se mám s 2 dětma tahat autobusem?
Vím, že to sem nepatří, ale Tvoje reakce je voda na můj mlýn.
U nás to funguje trochu podobně, holky taky chtějí být jen s maminkou atd. I když, ony už jsou velké (8 a 5 let), takže se jim dá ledasco vysvětlit. Myslím, že v lecčems má pravdu Sonča, opravdu to tak funguje a navíc – náš tatínek je pinktlich na pořádek a přes všední dny v podstatě jen přijde domů a sekýruje (koneckonců, vidí se s nimi jen hodinku a stihne jim vyčinit za nepořádek v pokojíku, na stole, neuklizený boty v botníku apod.) v podstatě nikdy se nezeptá holek – jak bylo ve škole, co na kroužku atd.atd. Hrozně mě to mrzí, ale on si nedá říct. Navíc holky moc dobře vědí, že jsem to já, kdo má přehled o jejich povinnostech, kamarádech, oblečení, chutích, náladách a upřímně řečeno, moc je neuspokojuje (v tomto věku), že tatínek sice vydělává ty hlavní peníze do rodiny, ale ostatní jde tak trochu mimo něj. Rád s nimi pobyde, rád se zapojí do hry, ale … to okolo, co ty holčičky opravdu potřebují, to už nevnímá.