Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ŠVD: Vedle koho sedí Vaše děti?
V každé škole to (myslím) funguje podobně: V září si děti posedají do lavic s kamarády a než si stihnou během vyučovacích hodin sdělit všechny novinky, už se nedobrovolně stěhují k jinému sousedovi 🙂
Jelikož je dcera klidné a nekonfliktní dítě, předchozích pět let vždy putovala dozadu, vedle nějakého živějšího spolužáka, který zrovna neoplýval nejlepším prospěchem. Bohužel to většinou ovlivnilo i její pozornost, nemohla se moc soustředit a držela se spíš na okraji kolektivu.
Letos poprvé má dcera veliké štěstí a paní učitelka jí přesadila dopředu, vedle fajn dívky a je obklopená fajn kluky. Díky tomu zapadla krásně do “party“, ve škole se líp soustředí a když si s něčím není jistá, má se na koho obrátit. Jak mi sama paní učitelka na schůzkách říkala: “Tohle místo jí svědčí.“
Dost mě překvapilo, jak moc může člověka ovlivnit soused v lavici. Máte podobnou zkušenost? Jsou Vaše děti spokojené se svým místem a sousedem v lavici?
U nás v Montessori je to podobně jako píše Meggi, nejvíc by vás možná překvapilo, že nejsou místa v lavicích pro všechny děti. Kdo chce, píše u lavice ve třídě, pak máme jednu lavici před třídou a dost dětí píše s destičkou na koberci. Spolu sedí, pokud teda sedí, jak kdo chce. Na elipsu se sedají vedle sebe kamarádi a pokud někdo ruší a nereaguje na upozornění, učitel se zvedne, dojde pro něj a posadí ho na zbytek elipsy vedle sebe. 🙂
Syn je v 9.tř. ZŠ a sedí vedle kluka, kterého mu přidělila třídní. Syn je celkem klidný a prý je mu to jedno. 🙂
tak u nás je syn ten živější a upovídaný,takže už se několikrát stěhoval,aktuálně sedí s klidnou holčičkou 🙂 takže nemá s kým povídat,ale u nás mají pár lavic po jednom a pár po dvou-seděl už i sám,ale pak tam šel sedět kluk co je ještě horší než ten náš.
Nikolka se domluvila se svou kamarádkou,že budou spolu sedět.Nikča je ,ale největší ze třídy a tak sedí až v zadu.Naštěstí kamarádka je sice menší,ale učitelka je nechala sedět spolu.Ovšem po čase je rozsadila- povídaly a nesoustředily se.Teď už zase sedí spolu,ale jak říká Nikča tak je p.učitelka vždy po čase prohodí,aby se víc poznali no a to samé dělá učitelka u Anetky ve třídě.
Anetka sice hudruje,že sedí s klukem ,který tomu učení moc nedá, ptala se učitelky a prý to právě proto udělala,aby pochytil od Anetky pečlivost a snahu.Už si trochu zvykla,ale prý je zase čeká další přesazování 🙂
Moje dcera hrozně chtěla sedět s kamarádkou. Holky se domluvily a seděly spolu první asi dva měsíce školního roku. Byly hodné, nevyrušovaly, vše v pohodě.
Paní učitelka ale přišla s tím, že musí rozsadit kluky, které spolu dělají neplechu. No a tak dceru s kamarádkou rozsadila a ke každé posadila jednoho chlapce. Klučina malou neustále vyrušuje, bere jí pomůcky, čmárá ji do sešitu, drká atd. Samozřejmě jsem se učitelky ptala, zda to bylo nutné a prý ano. Takže u nás sedí kluk/holka a pro paní učitelku je to prý dobrý model. Dcera si naštěstí za tu dobu zvykla a chlapce nějak zpacifikovala, že už to otravování není takové.
Chápu, že učitelka nemůže vyhovět všem, ale některé přesuny a rozsazování mi taky nepřijdou ideální.
Dcera je v první třídě. Mají nové moderní lavice pro jednoho, takže sedí každý sám. Jednou za čas (cca tří týdny) je paní učitelka posouvá všechny o jednu lavici vedle, aby se neorientovaly jednostranně.
Ano, já mám taky zkušenost, že soused v lavici dělá divy.
Moje nejstarší dcera je tedy od přírody spíš lajdák, takže u ní si spíš všimnu, když si z ničeho nic začne vzorně krasopisně psát sešity, dělá si tam hezkou výzdobu atd. To se jí vždy ptám, s kým sedí. A vždy s nějakou vzornou holkou 🙂
Opačným směrem se kupodivu ale tolik strhnout nenechává.
Za těch pět let se stalo jednou, že ji paní učitelka přesadila s nějakým klukem, co ji pořád otravoval, rušil, čmáral jí do sešitu atp. S nějakým běžným otravováním si dcera celkem poradí, ale toto bylo jedinkrát, kdy se s klukem prý nedalo nijak domluvit a už to bylo asi přes míru. Ale to mi asi po měsíci doma řekla a pak to řekla i paní učitelce, která ji hned přesadila.
Přišlo mi, že se to vždy paní učitelka snaží sladit tak, aby to klapalo celkově ve třídě, ale bere i ohled na přání dětí.
Prostřední dcera je v první třídě taky už přesazená, ale nevím proč. Každopádně jí to nevadí, sedí s klukem, který ji prý strašně miluje a je prý hodný.
Sezeni se nejak neresi..deti u dcery sedi jako pospolu,coz je hrozne fajn..pokud je cas dne,predmet,kdy sedej ve dvojcich,muze i s kamaradkou..deti nevyrusuji,uspech ucitelky I syatemu vyuky ze je klid a pohoda..
Rozdily tedy jak pisete neznam/slabsi,zlobivejsi..na vyssi akole si sedne atudent jak chce…
Jinak ja si vzpominam,ze jsem sedela vzadu,jenze jsem byla nejmensi a navic jsem mela potize se zrakem takze maminka “bojovala“a vysvetlovala nekterym omezenym komunistic.kantorum,ze opravdu “jen“nevidim a ze musim tedy sedet ve predu,co to jde…
Nekdy jsem vyfasovala sedeni s klukem,to delala 1uca,kdyz nejaky kluk zlobil,soypla ho k holce(hodnejsi 🙂 )
Jinak jsme sedeli tak jako jame chteli,meli jsme super tridni od 1-8tridy..vetsi kecalove se obcas rozdelovali 😉
Bylo fajn,ze jsme sedely spolu kamosky..Ale taky jsme nekdy vyrusovaly,to je prece normalni 🙂
Zvlast pokud jsme meli/y dlouhy den az treba i do 4hodin,2hodinyTv a podobne..
Je toi v rukou ucitele jak zaujme..nemusi rvat,aby si sjednal klid..Jde o jine..ve skole se casto mluvi a obcas se to nekomu muze zdat divne..Proto,ze jsme byli zvyknuti “sedet jak peny“..
😉
Začnu ze široka. Dobře si pamatuji, jak mne tehdejší soudruzi jako tichou dívku usazovali k neposedům. Dodnes mám v živé paměti kluka, kterému jsem nejdříve musela napsat jeho písemku, a až potom mohla vypracovávat svou. Jak jsem mu musela psát slohové práce a ještě dostávat napomínání od třídního, že on se baví a já tomu nebráním.
Eliška také sedí s nezvladatelným. Ono také není čemu se divit, neb její třída je výkvět sama o sobě. A to jsou teprve ve druhé třídě. Myslím, že na druhém stupni již nebudou zvladatelní.
Neustále máme poničené oblečení z jeho strany. Popsané, zničené atd. Posledně došla i z roztřženým rukávem. A to sedí v druhé lavici. Protože chodím pro holku po vyučování před obědem, často dorazíme dříve, protože se jdeme třeba projít. Pak čekám u třídy, neb jsou v malé budově, kde jsou jen první a druhá třída a jídelna. Často je to ve třídě dosti hlučné a kolikrát si říkám “opava“ (to je u nás místo s největším komplexem blázince na Moravě). Kolikrát se divím, že učitelka ještě dýchá.
V každé škole to (myslím) funguje podobně: V září si děti posedají do lavic s kamarády a než si stihnou během vyučovacích hodin sdělit všechny novinky, už se nedobrovolně stěhují k jinému sousedovi 🙂
Jelikož je dcera klidné a nekonfliktní dítě, předchozích pět let vždy putovala dozadu, vedle nějakého živějšího spolužáka, který zrovna neoplýval nejlepším prospěchem. Bohužel to většinou ovlivnilo i její pozornost, nemohla se moc soustředit a držela se spíš na okraji kolektivu.
Letos poprvé má dcera veliké štěstí a paní učitelka jí přesadila dopředu, vedle fajn dívky a je obklopená fajn kluky. Díky tomu zapadla krásně do “party“, ve škole se líp soustředí a když si s něčím není jistá, má se na koho obrátit. Jak mi sama paní učitelka na schůzkách říkala: “Tohle místo jí svědčí.“
Dost mě překvapilo, jak moc může člověka ovlivnit soused v lavici. Máte podobnou zkušenost? Jsou Vaše děti spokojené se svým místem a sousedem v lavici?