Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ŠVD: Jak řešíte zapomínání?
Někde jsem slyšela, že zapomínání souvisí i s potížemi s pozorností.
Každý občas na něco zapomene, ale co když už to je často? A jak poznat, kdy už je toho zapomínání moc a jak to řešit?
Tak na tohle už pár dnů musím neustále myslet. Syn si nepamatuje úkoly ze školy (tady to ale souvisí s jeho nepozorností 🙂 a dost často slyším větu “ Já si ve škole zapomněl sešit, pouzdro, zadání úkolů atd… No jo, u nás je zapomínání ve stylu, zůstalo to ve škole. Jenomže pak mu zase chybí něco udělat i do školy, což paní učielka ohodnotí poznámkou nebo špatnou známkou. Ale co mě teď dostalo bylo to, že u mě v práci zapomněl učebnici AJ, zapadla mu mezi matrace a on jí vůbec nepostrádal. Náhodou ji našla dcera, když byly zase se mnou v práci. Nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo mu vynadat. 🙂
Jak doma řešíte zapomínání, když ani úkolníček není 100% spolehlivý? A jak pak zapomínání řeší paní učitelka ve škole?
U dcery je to tak, že dostávají černý puntík a podle počtu pak napomenutí třídního učitele, poznámka, ředitelské napomenutí a nakonec z toho může být i zhoršená známka z chování.
Tak tohle znám velmi dobře. 🙂
Od minulého týdne říkám synovi, aby přinesl plavčo, ať mu ho vyperu na dnešek. Nepřinesl a dnes ho ani nenašel ve skříňce. Takže k dnešku má někde ve škole troje plavky s ručníkem v pytlíku. 🙂 Ve čtvrtek jdu pátrat do školy. 🙂Systém puntíků je u nás taky, už jsem to tu kdesi i psala. Loni (druhá třída) dostal syn na konci roku napomenutí třídního učitele, protože sám prostě aktovku nenachystá na sto procent skoro nikdy a já jsem byla většinu pololetí na chemu, takže často neschopná mu s tím pomáhat.
Jinak aktovku chystáme spolu, takže když něco chybí, vidím to hned a sháníme to. 🙂
(Citováno od Danniella z 24.2.2015 18:01)
Danniellko, ještě, že má tolik plavek. 🙂
Marinado, kdybys věděla, jak Tvé kamarádce rozumím… 🙁
Můj synáček – dnes mu je 24 roků a je to normální chlap a zapomíná asi tak jako my všichni – byl schopný na 1.stupni zapomenout kdekoliv cokoliv… V páté třídě to dotáhl na ředitelskou důtku za zapomínání. A to jsme od první třídy spolu večer kontrolovali aktovku, ale on byl schopný vyndat si ještě večer třeba penál, protože potřeboval něco napsat, a pak už ho zpátky nedal… A úkol také v aktovce kolikrát měl, jen ho “nenašel“. Mikiny jsem hledala ve třídě, v družině, u tělocvičny, u kamarádů. Byla jsem fakt na palici – neplatilo vůbec nic. A pak chlapeček šel na víceletý gympl a tak nějak to přešlo samo.
(Citováno od halina z 24.2.2015 15:20)
Halino, tak to má Naty taky. Když si sešit neuklidí do složky, ale strčí ho jenom do aktovky, tak ho nemůže najít a řekne, že ho zapomněl. 🙂
A co se týká oblečení. Ve škole je na konci roku obložené schodiště oblečením a boty a maminky chodí a hledají jestli tam něco není také jejich (od dětiček).
Nuninko, dcera moc nezapomíná, tak jsem to nikdy extra neřešila. Jinak u nás je systém jako u Tvé dcery – zapisují se zapomenutí a když je jich víc, pak je poznámka, za další várku je napomenutí a pak dvojka z chování. Překvapilo mě, jak málo stačí, aby měl člověk sníženou známku z chování…Kamarádka se synem zapomínání řeší už léta, ale nic nevyřešila, i když vyzkoušela snad všechno. On s sebou klidně ve škole i ten “zapomenutý“ sešit má, ale nechá si dát poznámku a o přestávce zjistí, že ho jen v batohu nenašel 😉 No my se tomu smějeme, kamarádka někdy s námi, ale hlavně zuří, protože pořád někde jezdí a dává dohromady např. zapomenuté oblečení, které je rozseté všude, kde se její syn převlékal.
(Citováno od Marinada z 24.2.2015 15:07)
Marinado, tak to máš vzornou dceru 🙂
Tak tohle znám velmi dobře. 🙂
Od minulého týdne říkám synovi, aby přinesl plavčo, ať mu ho vyperu na dnešek. Nepřinesl a dnes ho ani nenašel ve skříňce. Takže k dnešku má někde ve škole troje plavky s ručníkem v pytlíku. 🙂 Ve čtvrtek jdu pátrat do školy. 🙂
Systém puntíků je u nás taky, už jsem to tu kdesi i psala. Loni (druhá třída) dostal syn na konci roku napomenutí třídního učitele, protože sám prostě aktovku nenachystá na sto procent skoro nikdy a já jsem byla většinu pololetí na chemu, takže často neschopná mu s tím pomáhat.
Jinak aktovku chystáme spolu, takže když něco chybí, vidím to hned a sháníme to. 🙂
Halino, to je přesně to samé, někdo to má holt v krvi 🙂
Marinado, kdybys věděla, jak Tvé kamarádce rozumím… 🙁
Můj synáček – dnes mu je 24 roků a je to normální chlap a zapomíná asi tak jako my všichni – byl schopný na 1.stupni zapomenout kdekoliv cokoliv… V páté třídě to dotáhl na ředitelskou důtku za zapomínání. A to jsme od první třídy spolu večer kontrolovali aktovku, ale on byl schopný vyndat si ještě večer třeba penál, protože potřeboval něco napsat, a pak už ho zpátky nedal… A úkol také v aktovce kolikrát měl, jen ho “nenašel“. Mikiny jsem hledala ve třídě, v družině, u tělocvičny, u kamarádů. Byla jsem fakt na palici – neplatilo vůbec nic. A pak chlapeček šel na víceletý gympl a tak nějak to přešlo samo.
Nuninko, dcera moc nezapomíná, tak jsem to nikdy extra neřešila. Jinak u nás je systém jako u Tvé dcery – zapisují se zapomenutí a když je jich víc, pak je poznámka, za další várku je napomenutí a pak dvojka z chování. Překvapilo mě, jak málo stačí, aby měl člověk sníženou známku z chování…
Kamarádka se synem zapomínání řeší už léta, ale nic nevyřešila, i když vyzkoušela snad všechno. On s sebou klidně ve škole i ten “zapomenutý“ sešit má, ale nechá si dát poznámku a o přestávce zjistí, že ho jen v batohu nenašel 😉 No my se tomu smějeme, kamarádka někdy s námi, ale hlavně zuří, protože pořád někde jezdí a dává dohromady např. zapomenuté oblečení, které je rozseté všude, kde se její syn převlékal.
Někde jsem slyšela, že zapomínání souvisí i s potížemi s pozorností.
Každý občas na něco zapomene, ale co když už to je často? A jak poznat, kdy už je toho zapomínání moc a jak to řešit?
Tak na tohle už pár dnů musím neustále myslet. Syn si nepamatuje úkoly ze školy (tady to ale souvisí s jeho nepozorností 🙂 a dost často slyším větu “ Já si ve škole zapomněl sešit, pouzdro, zadání úkolů atd… No jo, u nás je zapomínání ve stylu, zůstalo to ve škole. Jenomže pak mu zase chybí něco udělat i do školy, což paní učielka ohodnotí poznámkou nebo špatnou známkou. Ale co mě teď dostalo bylo to, že u mě v práci zapomněl učebnici AJ, zapadla mu mezi matrace a on jí vůbec nepostrádal. Náhodou ji našla dcera, když byly zase se mnou v práci. Nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo mu vynadat. 🙂
Jak doma řešíte zapomínání, když ani úkolníček není 100% spolehlivý? A jak pak zapomínání řeší paní učitelka ve škole?
U dcery je to tak, že dostávají černý puntík a podle počtu pak napomenutí třídního učitele, poznámka, ředitelské napomenutí a nakonec z toho může být i zhoršená známka z chování.