Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
SD: Jaké byly vaše začátky s cizím jazykem?
Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem….Tak přesně tuto větu slýcháváme dost často. V dnešní době se bez znalosti cizího jazyka obejdeme dost těžko.
Jaký cizí jazyk ovládáte?
Patříte svou znalostí mezi profesionály, nebo jste věčný začátečník?
Jaké byly vaše začátky s cizím jazykem?
Považujete znalost cizí řeči za důležitou?
Pište do komentářů. Klidně přidejte i své tipy na zdokonalení cizích jazyků, nebo naopak ostatní pobavte úsměvnými historkami z hodin cizího jazyka!
Jako odměnu máme pro tři z vás připravenou knížku Angličtina – věty a fráze pro každou příležitost, kterou věnoval partner diskuze, nakladatelství Fragment. Výhru rovněž rozešle nakladatelství Fragment!
Pokud ovládáte světový jazyk – angličtinu či máte zájem o jeho zdokonalení, pak by se vám nepochybně hodila i zcela nová příručka Angličtina – věty a fráze pro každou situaci. Díky ní si můžete zopakovat běžné anglické fráze, ale třeba i angličtinu trochu „okořenit“ zajímavými frázemi. Díky této knize si připomenete základní anglické fráze a naučíte se i další ustálená spojení, která dodají Vaší angličtině ten správný říz.
Podrobné info k soutěži najdete na soutěžní stránce.
Za nás byla ve škole ruština, která mě šla docela dobře, horší byla němčina, ale nakonec jsem ji také zvládla, na střední jsem pak měla angličtinu. Dodnes všechny tři jazyky mám v hlavě, ale protože to chce mluvit mluvit mluvit a zatím to po mě nikdo nechce, tak už jsem něco i pozapomněla. V této době je hodně důležité umět alespoň jeden jazyk, kdo chce mít lépe placenou práci.
to je téma pro mě :-/
Bojuji s angličtinou, nemám ani tak problém se něco naučit, gramatiku apod., ale rozumět, myslím, že to snad ani nezvládnu :-/Ve škole ruština mi šla, je to takový podobný jazyk, stejně jako když slyším třeba polštinu, tak mi přijde, že jim většinu rozumím.
Ještě jsem se učila německy, nic už si nepamatuji, ael bylo to pro mě určitě jednodušší než Aj, možná to bylo věkem a “rychlejším mozkem“.
(Citováno od Lien z 26.1.2015 22:18)
Lien, já měla vždycky podobný problém jako Ty – nerozuměla jsem. Dcera (tenkrát jako začátečník) odchytala v anglické písničce víc slov než já.
Opravdu rozumět jsem začala najednou ze dne na den asi před 3 roky, dodneška to nechápu, proč a jak se to stalo, protože nic zásadního jsem pro to neudělala. Tak vydrž, ono to jednou přijde!
Jsem mezi vámi maminkami starší ročník a tak mým druhým mateřským jazykem ve škole byla ruština. Nicméně si nestěžuji. Šla mi a díky ní jsem si léta dopisovala s ruskou dívčinou a v 18 letech letěla za ní do Moskvy. Rozuměla jsem její řeči. Po revoluci jsem 4 roky chodila do kurzu angličtiny a jsem na takové úrovni, že trochu rozumím nerodilým mluvčím. To když mluví pomalu. Na dovolené sem tam něco “spíknu“. V současné době jsem se přihlásila do kurzu znakového jazyka, /doufám, že bude otevřen/ a to kvůli Vojtovi, který v jednom roce znakuje lépe než já. A kdo by nechtěl porozumět svému neslyšícímu vnoučkovi, než se díky kochleárnímu implantátu vypořádá se světem hluku a naučí se mu rozumět?
Můj syn se učil ruštinu. Po 2 letech neuměl ani azbuku, ani napsat ani přečíst. To já po 20 letech jsem na tom lépe.
to je téma pro mě :-/
Bojuji s angličtinou, nemám ani tak problém se něco naučit, gramatiku apod., ale rozumět, myslím, že to snad ani nezvládnu :-/
Ve škole ruština mi šla, je to takový podobný jazyk, stejně jako když slyším třeba polštinu, tak mi přijde, že jim většinu rozumím.
Ještě jsem se učila německy, nic už si nepamatuji, ael bylo to pro mě určitě jednodušší než Aj, možná to bylo věkem a “rychlejším mozkem“.
Tak já jen tu češtinu jako rodilý mluvčí:-)
Na základce klasika ruština, z tý jsem na střední i maturovala za jedna:-) Zapomněla jsem ale slovíčka, nicméně myslím, že by mi stačilo pár hodin čtení a jsem v obraze:-)Psát rusky bych myslím problém neměla, přečíst dokážu bez problémů taky.
Na základce a střední jsem dělala němčinu, pamatuju si skloňování atd., ale slovíčka mi vyprchala z paměti, bohužel.
Teď se učím angličtinu, s klukem ve škole – takže naprosto začínám, pomalu a třeba se to s ním naučím za těch devět let školy:-) Má pak na škole skládat nějaký těžký zkoušky, nějaká úroveň jedna z něčeho nevím teď přesně, tak třeba je cvičně složím pak taky:-) I když pochybuju. Na vysoký (já již v pokročilejším věku) jsme měli anglinu povinně, ale učitelka mě nakonec nechala prolézt s odřenýma ušima se slovy, že to do mě stejně nenahustí. Neustále jsem tam pletla němčinu a nedokázala pochopit smysl tohoto jazyka. Takže po několika zkouškám, už i mimo, co by se neměli počítat, mi dala trojku, jako nejhorší, co mohla, aby mě pustili dál.
Mě lákají severské jazyky, je fakt, že už delší dobu si říkám, že bych se do něčeho pustila. Hodně mě v tom ovlivnily severské detektivky, které moc ráda čtu. Tak uvidím, třeba tu na vás jednou budu klábosti třeba norsky:-)
Jaký cizí jazyk ovládáte?
Měla bych ovládat němčinu, ale skutečnost je jiná. 🙂
Patříte svou znalostí mezi profesionály, nebo jste věčný začátečník?
Přestože mám z NJ malé státnice, jsem věčný začátečník. A je to tím, že jsem už více než 12 let neřekla jedinou německou větu, ze slovíček si toho už taky moc nepamatuji. 🙁
Jaké byly vaše začátky s cizím jazykem?
Začátky byly dobré. Moje prababička uměla německy moc dobře, takže jsem se toho díky ní hodně naučila a ve škole jsem pak s němčinou neměla jediný problém. 🙂
Považujete znalost cizí řeči za důležitou?
V dnešní době rozhodně ano.
Jsem jak se říká blbá na jazyky, proto jsem před lety praštila s angličtinou a přihlásila se na kurz znakového jazyka pro neslyšící (hodně let jsem si s tou myšlenkou pohrávala, impulsem byla návštěva neslyšícího klienta u mě v práci). Ovšem zjistila jsem, že něco tak těžkého jsem fakt nečekala, hlavně proto, že nemáte vlastně s kým procvičovat, komunikovat, protože široko, daleko kolem mě jsou všichni slyšící. Kurz který trvá obvykle 3 roky, já dělala 4 ! No a protože téměř v poslední době nekomunikuju, tak do kurzu pro osvěžení paměti nastupuju příští týden znovu…
Dalším mým snem je francouština, ovšem zatím jsem ve fázi: něco bych pro to měla udělat (ta fáze už trvá od září)…(Citováno od mojedeti z 26.1.2015 18:04)
Vzala jsi to za dobrý konec, nejde Ti cizí jazyk tak se učíš znakovku, opravdu dobrý nápad. Občas se dívám v TV na zprávy se znak. řečí a utkvělo mi v paměti RAKETY STŘEDNÍHO DOLETU 🙂 často si pamatuju úplně nepraktický věci a určitě až půjdu v Mexiku pro chleba, tak si spíš vybavím tohle než španělštinu 🙂
Jééé, krásné téma! Já naštěstí patřím k těm, kterým jdou jazyky s nadsázkou tak trochu samy a mám na ně talent, ale když zavzpomínám na mé začátky s angličtinou, vždycky tomu tak nebylo. Ale popořadě: první cizí jazyk byla v páté třídě ruština. Ta mi šla výborně a dodnes jsem nezapomněla psát azbukou, i když ruštinu už nevyužívám. V osmičce pak nastal ten zlom, objevila se angličtina a kamarádka mě do ní naverbovala. Vůůůbec mi to nešlo! Výslovnost strašná, ale věděla jsem, že naše učitelka je jen o pár lekcí před námi, takže taky bojovala. Ani nevím, jak se to stalo, ale prostě jednoho dne jsem si k tomu sedla a naučila se toho trochu víc, abych ve třídě “stíhala“. No a pak už to šlo samo, byla jsem lepší a lepší, začalo mě to bavit a bylo to moc fajn. Můj vysněný jazyk byla ale francouzština, tu chtěla moc umět moje maminka, ale nepodařilo se už a tak jsem to chtěla “dokázat“ já, jazyk se mi navíc opravdu líbil a co si budem povídat: zkrátka umět francouzsky bylo něco. Začala jsem chodit do kurzu a světe div se, franina mi šla okamžitě. Znám kamaráda, co propadal z němčiny, ale zároveň měl dvojku z franiny. Tím ten jazyk nezlehčuju, ale něco na něm asi je jiného, že se někomu líp učí. Na střední škole mi pak přibyla němčina a ta mi šla taky dobře, jenže to jsem už nejspíš u sebe objevila ten skrytý talent, takže musím říct, že mi šel každý jazyk. Já jsem vůbec byla šílenec, měla jsem plnou knihovničku různých slovníků, pamatuju si na ten nejdivnější: švédština 🙂 Umím ale akorát napočítat do sta a řeknu max. dvě věty, přestože v práci mám na starosti i švédské zákazníky, ktří jsou mimochodem velice přátelští 🙂 Ale švédštinu se biflovat nehodlám, byla to jen taková moje frajeřina 😉
(Citováno od Piškotka z 26.1.2015 09:50)
Piškotko smekám před Tebou, jsi obdivuhodný talent. Byla bych spokojená umět polovinu toho co Ty 🙂
Jsem jak se říká blbá na jazyky, proto jsem před lety praštila s angličtinou a přihlásila se na kurz znakového jazyka pro neslyšící (hodně let jsem si s tou myšlenkou pohrávala, impulsem byla návštěva neslyšícího klienta u mě v práci). Ovšem zjistila jsem, že něco tak těžkého jsem fakt nečekala, hlavně proto, že nemáte vlastně s kým procvičovat, komunikovat, protože široko, daleko kolem mě jsou všichni slyšící. Kurz který trvá obvykle 3 roky, já dělala 4 ! No a protože téměř v poslední době nekomunikuju, tak do kurzu pro osvěžení paměti nastupuju příští týden znovu…
Dalším mým snem je francouština, ovšem zatím jsem ve fázi: něco bych pro to měla udělat (ta fáze už trvá od září)…