Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
SD: Na co z posledních 10 let nejvíc vzpomínáte?
VD právě v těchto dnech slaví 10 let. Pojďme si společně zavzpomínat, co všechno se za tu dobu událo a změnilo nejen na těchto stránkách…
Jak vzpomínáte na uplynulých 10 let?
K čemu se ve vzpomínkách rádi vracíte a co vám naopak spíš „podrazilo nohy“?
Co bylo v roce 2004 úplně jiné/jinak než dnes?
Své vzpomínky na uplynulá léta pište do komentářů. Všechny pak slosujeme a tři z vás získají titul s příznačným názvem Retro ČS, aneb Co bylo (a nebylo) za reálného socialismu, který do soutěže věnoval partner diskuze, nakladatelství Jota.
Retro ČS vás vrátí ještě více do minulosti, až před rok 1989, připomene dobovou reklamu, socialistickou estetiku, nahlédnete i do dějin některých oborů ekonomiky čtyř desetiletí po únoru 1948…
Na Světě knihy 2014 byla vyhlášena kniha RETRO ČS za nejprodávanější odbornou
a populárně naučnou literaturu pro dospělé v síti KNIHCENTRUM.cz za rok 2013.
Podrobnější info k výhrám i celé soutěži najdete na soutěžní stránce.
na tatínka, na tetu a jaké by to bylo kdyby tu byli
Na rok 2004 vzpomínám ráda, chodila jsem s mým mužem a bylo to príííma. V uplynulé desetiletce se nám narodily 2 dítka – porody bych radši zapomněla, ale miláčky bych nevyměnila. Jsem s tímto desetiletím spokojená 🙂
Na co vzpomínám … no přece na to, že někdo potřeboval moji práci, moje názory, myšlenky, vyjádření, komentáře, počítání, tabulky, přehledy, výsledovky, rozvahy, přiznání k dph, plány, jejich plnění, podklady k auditu, kontrole finančního úřadu …
Bylo toho hodně, co člověk musel stačit a zvládnout, ale porád lepší než teď v důchodu, kdy “tak prázdná, tak prázdná, tak prázdná, teď budou se mi všechna rána zdát …“
…tak jsem se zamyslela…. a tedy když nebudu taky mluvit o tom, že za tu dobu mám dvě děti, protože ty jsem opravdu předtím neměla…. tak jsem zjistila, že…
– 1 – mám pořád stejného muže
– 2 – bydlím pořád ve stejném bytě
– 3 – a co je nejhorší, tak mám pořád stejné zaměstnání… :-):-):-):-):-):-)
Takže jsem nějak musela dojít k závěru, že se zmněnily opravdu jen ty děti, které jsem předtím neměla.. 🙂
Vlastně ne, za těch deset let mám ještě navíc 10 kilo…to je taky ta změna.. :-):-):-)
Přinutili jste mě, abych zavzpomínala na minulé období. Něco v něm bylo dobré, něco špatné, ale na to špatné se zapomene, špatné vzpomínky vytlačí vždy ty dobré. A tak by to mělo být, myslet jen na ty dobré věci.
(Citováno od Bobisa z 10.11.2014 07:03)
Babiso, nějaká konkrétní dobrá vzpomínka by nebyla? 😉
Přinutili jste mě, abych zavzpomínala na minulé období. Něco v něm bylo dobré, něco špatné, ale na to špatné se zapomene, špatné vzpomínky vytlačí vždy ty dobré. A tak by to mělo být, myslet jen na ty dobré věci.
Táto diskusia ma prinútila zamyslieť sa. 10 rokov je strašne dlhá doba a keď som si to všetko prebrala, tak som zistila, že to vobec nie je dobré. Je najvyšší čas to zmeniť, pretože život beží ako o závod a rozhodne je čo napravovať, tak nech to všetko stihnem. Ale bolo aj pár dobrých vecí. Stretla som muža, o ktorom som si myslela, že je mojou láskou života, vydala som sa za něho, kúpili sme si byt, dosiahla som celkom slušné postavenie v práci (z ktorej ma po rodičáku vyhodia), porodila 2 deti, spoznala som najlepšiu kamarátku, našla si prácu, ktorú budem mocť vykonávať po rodičáku, zistila som, že zdravie je opravdu to, na čom celý život stojí… . Každopádne to bola veľmi poučná doba. A ďakujem za túto diskusiu, bez nej by som naďalej fungovala na autopilota aniž by som si všimla, že už dávno som zmenila trasu.
V r.2004 jsme se začali pokoušet o dítě. Nevedlo se a tak nastoupila lékařská věda. Díky té se nám v r.2009 narodil syn a v r.2011 dcera.
Uvidím jaké budou další roky. Za týden jsem se měla po ukončení rodičovské vracet do práce, ale bohužel odměnili mě výpovědí pro nadbytečnost.
Doufejme, že bude všem dobře a hlavně budou zdraví.
(Citováno od Pavluse z 3.11.2014 22:53)
Obvykle to tak s tou prácou býva :-(. Určite nájdeš lepšiu. Mňa teda čaká ešte 1,5 roka na rodičáku, ale viem, že ma čaká to isté ako teba.
na maminku
V roce 2004 jsem bydlela ve městě v paneláku, měla 2 dcery a chodila do práce, manžel dělal na šachtě. Pro mimo ostravské, pracoval v OKD Staříč, než ho zavalilo.
Pak jsem se dozvěděla, že zůstane na vozíku. Ale manžel se zařekl a postavil se. Chodí sice jako kačena, ale chodí a pracuje. Několik z vás ví, že jezdí kamionem a není skoro vůbec doma.
Pak bylo černé období roce 2009, které jsme zde také probírali, a skalní jistě ví o čem je řeč. Toto bych jistě nejraději z celého života vyhodila.
Dnes bydlím na vesnici a mám další 2 děti, je ze mě selka, která maká a nemá čeledíny. Mám své domácí biopotraviny, zeleninu, ovoce, maso. Ještě tak zasít obilí a sama si vymlátit a pomlít mouku a budu nezávislá, ale to by den musel mít 48 hodin a já být chobotnice 🙂