Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zase horší den 🙁
Ach jo, tak jsme byli zase skoro měsíc zdraví…. a až na menší nachlazení a bolení bříška v mezičase jedem nanovo 🙁
MArtin začal v neděli horečkovat, přes noc se mu spustila rýma jako trám… ve středu začal i Dominik. Přestože Martínek už byl bez teplot a “jen“ kašle a smrká (ale hrozně), vzala jsem je dnes raději k p. doktorce – a jaké bylo mé překvapení, když Martínek dostal antibiotika a Dominik kodeinové kapky do nosu, k tomu sirupy a mucosolvan, Domča navíc sípe, takže zas dáváme Ventolin… ach joooo…. 🙁
A aby toho nebylo málo, doporučila nám paní doktorka pro oba kluky lázně. Tahle zima byla opět úděsná… no, zima, od loňské zimy vlastně snad kromě prázdnin nebyl měsíc, aby nebylo něco….takže chápu, že lázně by jim jistě pomohly (Dominik byl před dvěma lety a následující podzim a většinu zimy skoro nezastonal), ale vzalo mě to i tak 🙁 Měsíc budou někde pryč… já takovéhle odloučení špatně nesu 🙁
A abych se nenudila, na zpáteční cestě jsem se ještě pohádala v autobuse…. já tohle nemám ráda, nesnáším konflikty, ale tohle jsem nevydržela… nastupovala maminka (pravda, s 3.kočárkem, dva tam už byly, ale pan řidič to dovolil)… nejenže tam stála banda lidí přímo u dveří, ale musela jsem se drát já, abych jí pomohla nahoru, ještě měli lidi řeči, kam ho jako chce dát (přitom dva stáli přímo na místě pro kočár), že to je moc a kdesi cosi… Přitom šlo jen o to pohnout zadkem a přemístit se o kousíček dál do prázdné zadní části autobusu, aby maminka mohla nastoupit. Samo, že kočárek se tam v pohodě vešel a vůbec nikomu nepřekážel… To by ji tam raději nechali s malým miminkem stát další hodinu a půl – dřív totiž sem k nám nic nejede… Ach jo, dobrý pocit ze sebe nemám, jelikož jsem asi byla trochu drsná.
Tak snad už to dnes nebude nic do třetice.
Odpusťte ten traktát, jen jsem z toho všeho trochu smutná 🙁
Ájíku…brzičko se uzdravte,už se blíží jaro!!!!S lázněma…je to asi těžké rozhodování,ale když to pomůže tak i srdíčko bude méně smutnit,když je to pro zdraví a dobro našich zlatíček.A jestli kluci pojedou spolu,tak to i oni zvládnou líp,uvidíš:-)A v Luhačovicích je krásně,tak jestli jsou tam povolené návštěvy tak to by byl i pěkný výlet:-))
A tím Romem jsi mě fakt pobavila:-)))
Jovanko, tak teď jsi mě rozesmála… Kravice, to je krásný výraz :))))) A naprosto trefný 🙂
Děkuji ti… no mě taky dostal jeden romský tatínek, který tam byl se svou ženou – jak viděl tu maminku dole s kočárkem, na tu svou paní houkl:“Pomož jí!“ a šel si sednout…. 🙂 Paní samo nepomohla 🙂
A lázně – dali nám na výběr Luhačovice a Jeseníky… ty jsou blíže, ale zase máme dobré zkušenosti s Luhačovicemi, tak bych je asi poslala tam. Ale najisto to budem domlouvat v úterý, to jdeme na kontrolu.
Dík 🙂
PAdmé, moc děkuji za podporu a pochopení 🙂
My už s těmi bacily bojujem takovou dobu… a furt je to něco 🙁
A s tím autobusem – no, já si to říkala taky, sprostě jsem nikomu nevynadala, ale jak jsem byla v ráži, “huba mi jela“ … 🙂 Nejsem jen zvyklá se dohadovat.
Děkuji, dám si nějakou dobrůtku – teda, až zas rozdám léky a navařím čaje :))
Jolly, uzdrav se brzy!
Alenko, to je mi moc líto. Ale neboj, už se venku otepluje, brzy bude líp!
A co ty lázně? Kam mají kluci jet?
S tím kočárkem je to naprosto omluvitelné, stydět by se měli ti ostatní. Jsi šikovná, že jsi byla schopná hned reagovat. Mi se jednou stalo, že měla paní připomínky, jenže mi tykala (!!!). Než mi došlo, že mluví ke mně, byla pryč. Kravice jedna (omlouvám se, ale musím to napsat aspoň teď a ulevit si 🙂 )
Tento týden jsem si myslela,že jsem snad sama na světě kdo má nemocné dítě,protože to už není asi možné ,aby neštěstí chodilo dvakrát.Celých 14.dní v neustálém poklusu.Vařit čajíčkydávat prášky na čelo studený ručník,protože horečka ne a ne odejít.Po osmi dnech konečně horečky ustoupily,ale jak na potvoru se přidali průdušky.Nechtěla bych zkoušet čerta v pytli,ale tedˇ jsem nemocná já a mám hnisavou angínu snad už bude smůly dost.Mám tak ráda projíždˇky na kole,ale tělo si dělá co chce.Snad mi bude líp za týden.
Milá Alenko, nebuď smutná, foukám čelíčko a posílám pohlazení. Já ti rozumím, je to úmorné a dlouhé a jako maminka už bys chtěla mít klid – mám na mysli, aby kluci (všichni kluci) byli zdraví.
Bacil je prevít. Já to dobře vím, měla jsem období (po porodu), kdy jsem chytla úplně všechno, co kolem mě “proletělo“.
Oni kluci určitě zesílí a bude líp. Ty lázně by určitě pomohly, ale chápu, že odloučení špatně snášíš – já také. Nicméně o zdraví je potřeba pečovat.
Tož a k tomu kočárku? Jaképak výčitky svědomí? Měla jsi ty lenochy bezohledný rovnou strčit z těch schůdků ven! -ftíípek-
Udělala jsi to dobře, přiložila jsi ruku k dílu, když bylo potřeba. A jestli jsi řekla něco ostřejšího? Jen dobře. Na hrubý pytel hrubá záplata.
Přeji klukům brzké uzdravení a tobě pevné nervy (dej si “šokoládišku“ :o)
Opatrujte se a dej vědět.
Ach jo, tak jsme byli zase skoro měsíc zdraví…. a až na menší nachlazení a bolení bříška v mezičase jedem nanovo 🙁
MArtin začal v neděli horečkovat, přes noc se mu spustila rýma jako trám… ve středu začal i Dominik. Přestože Martínek už byl bez teplot a “jen“ kašle a smrká (ale hrozně), vzala jsem je dnes raději k p. doktorce – a jaké bylo mé překvapení, když Martínek dostal antibiotika a Dominik kodeinové kapky do nosu, k tomu sirupy a mucosolvan, Domča navíc sípe, takže zas dáváme Ventolin… ach joooo…. 🙁
A aby toho nebylo málo, doporučila nám paní doktorka pro oba kluky lázně. Tahle zima byla opět úděsná… no, zima, od loňské zimy vlastně snad kromě prázdnin nebyl měsíc, aby nebylo něco….takže chápu, že lázně by jim jistě pomohly (Dominik byl před dvěma lety a následující podzim a většinu zimy skoro nezastonal), ale vzalo mě to i tak 🙁 Měsíc budou někde pryč… já takovéhle odloučení špatně nesu 🙁
A abych se nenudila, na zpáteční cestě jsem se ještě pohádala v autobuse…. já tohle nemám ráda, nesnáším konflikty, ale tohle jsem nevydržela… nastupovala maminka (pravda, s 3.kočárkem, dva tam už byly, ale pan řidič to dovolil)… nejenže tam stála banda lidí přímo u dveří, ale musela jsem se drát já, abych jí pomohla nahoru, ještě měli lidi řeči, kam ho jako chce dát (přitom dva stáli přímo na místě pro kočár), že to je moc a kdesi cosi… Přitom šlo jen o to pohnout zadkem a přemístit se o kousíček dál do prázdné zadní části autobusu, aby maminka mohla nastoupit. Samo, že kočárek se tam v pohodě vešel a vůbec nikomu nepřekážel… To by ji tam raději nechali s malým miminkem stát další hodinu a půl – dřív totiž sem k nám nic nejede… Ach jo, dobrý pocit ze sebe nemám, jelikož jsem asi byla trochu drsná.
Tak snad už to dnes nebude nic do třetice.
Odpusťte ten traktát, jen jsem z toho všeho trochu smutná 🙁