Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Angličtina ve škole
Chtěla bych se zeptat na vaše zkušenosti.Mladší dcera, začala letos chodit do 3.třídy, má tento rok poprvé jako školní předmět angličtinu. Vím, že spousta dětí má už v tomto věku s angličtinou nějakou zkušenost, u nás to tak bohužel není, měli jsme dlouho problémy s logopediií, tak jsem jazyk odsunula stranou. Včera přišla z první hodiny angličtiny, s tím, že se má do druhého dne naučit nějaká slovíčka. ve slovníčku měla asi 25 slovíček a 6 frází, fakt jsem si myslela, že mě klepne. Nebyla u toho ani výslovnost, takže jsem ji jí tam s pomocí starší dcery dopsala.Bohužel i tak dnes odcházela do školy s tím, že se naučila s bídou asi 15 slovíček, fráze nedala vůbec.Můžete mi napsat, jak se začíná s angličtinou u vás na škole, možná je to normální postup, ale mně to přijde fakt moc. Děkuji.
Marinado 😀
Před chvílí jsme s Majdou zrovna dělaly úkol do angličtiny. Nevím teda, co dělali v pondělí tu první hodinu, ale dnes měli za dú přečíst si rozhovor, který předtím ve škole nejspíš už několikrát četli, protože to spíš odříkávala zpaměti 🙂
Žádná složitá slovíčka tam nebyla, jen pozdravy (Hi, Hello, Bye a Good-bye) a dotaz na jméno + odpověď (What’s your name? My name’s …) Protože tohle všechno už znají z těch předchozích dvou let z kroužku, tak si to teď vlastně jen spojují s tou psanou podobou.
Každopádně žádná kvanta slovíček a pokynů se nekonají. Co jsem si všimla, tak pokyny na naučení mají v učebnici na další stránce a jsou tam 3 i s obrázkama.
Moje zkušenosti s angličtinou.
Náš Míša chodí do 9. třídy a s angličtinou neměl nikdy problémy. Když mu byli asi dva roky, začal pravidelně docházet do mateřského centra. Dcera i on měli neuvěřitelné štěstí na ostatní maminky. Ty se domluvily a místo povídání u kafíčka, začaly dětem předávat něco ze svých schopností. Jedna maminka byla profesionální zpěvačka, tak s dětmi zpívala; druhá výtvarnice – děti s ní malovaly a tvořily dárky; třetí překladatelka, tak začala s výukou angličtiny. Ve třech letech znal Míša barvy, domácí zvířata a pod. Potom přešel do MŠ a tam to pokračovala ve stejném duchu. Také tam byla angličtina. Když nastupoval do 1. tředy, byl schpný se anglicky domluvit. Podotýkám, protože jeho spolužáci byli ze stejné školky, byli na tom stejně. Navíc MÚ začal pořádat kurzy pro děti a dospělé a tak většina dětí přešla do těchto kurzů a tak se udržovaly a zdokonalovaly v angličtině do té doby, než ji měly pak ve škole. Škola začala pořádat výměnné tábory a tak Míša ztrávil týden v Německu a letos na jaře 8 dnů v Londýně. Děti z těchto států pak zase byly u nás (v rodinách). Navíc si myslím, že pomáhá i Internet. Michálek hraje různé hry s půlkou světa a kominikuje pouze v angličtině.
No a ještě pro povzbuzení pro neangličtináře – s angličtinou jsem začínala na gymplu a první hodinu jsem obrečela. Taky nám uč vtloukala do hlavy jednoduché pokyny (posaďte se, otevře učebnici atd.) a já se absolutně nechytala a měla pocit, že všem ostatním to jde jako po másle. Měla jsem pocit, že se to nikdy nemůžu naučit. Doma mi s tím taky nikdo pomoct nemohl, protože anglicky nikdo neuměl ani slovo.
No a nakonec jsem po gymplu šla angličtinu studovat a pak ji na jiném gymplu i učila, takže neházejte flintu do žita, ty krušnější začátky nemusí vůbec nic znamenat 😉
(Citováno od Petra z 9.9.2014 16:33)Petro, tak to bylo i první hodinu? 😀
Já totiž na gymplu tu první hodinu chyběla a když jsem přišla na druhou, tak jsem se málem zhroutila, protože jsem myslela, že se tohle všechno naučily už tu první hodinu a proto že se vůbec nechytám 😀
(Citováno od Marinada z 10.9.2014 07:23)Marinado, jo i první 🙂 já předem neuměla ani slovíčko, fakt vůbec nic, teda vlastně jedno jo pioneer 🙂 (ale jen jak se to píše). Teď už mají aspoň trošku něco naposlouchané z písniček. Taky jsem měla pocit, že všichni už minimálně chodili na nějaký kroužek nebo že si to rychle zapamatovali, jen já jsem naprosto tupá 🙂 Tu druhou hodinu jsem spíš už věděla, jak to účinně maskovat, že nevím nic.
Ale třeba tohle byla nakonec výhoda, protože jsem byla fakt nucená se od začátku učit. Pak mě to už bavilo, když jsem byla v obraze.
(Citováno od Petra z 10.9.2014 08:18)
Petro, já byla taky absolutně nedotčená 🙂 Jen na záchodě jsme měly nalepenou nálepku “I like Nike“ a to jsem přesně tak četla [ilikenike] 😀
Ale zase jsem ve třídě “oposlouchala“, že nejčastější správná odpověď je “Yes, it is“, takže jsem to aplikovala na každou otázku směřující na mě, které jsem nerozumněla (což byla opravdu každá) a docela to mělo úspěch. Předala jsem tuto zkušenost i dceři a taky se s tím zatím docela chytá 😀
Jinak teda u nás mají třeťáci angličtinu dnes, tak pak napíšu, s jakou přijde. První hodinu už měli v pondělí, ale to nebyla ve škole. Ale uč jí žádný úkol z Aj neposílala, tak předpokládám, že fakt nic neměli.
No a ještě pro povzbuzení pro neangličtináře – s angličtinou jsem začínala na gymplu a první hodinu jsem obrečela. Taky nám uč vtloukala do hlavy jednoduché pokyny (posaďte se, otevře učebnici atd.) a já se absolutně nechytala a měla pocit, že všem ostatním to jde jako po másle. Měla jsem pocit, že se to nikdy nemůžu naučit. Doma mi s tím taky nikdo pomoct nemohl, protože anglicky nikdo neuměl ani slovo.
No a nakonec jsem po gymplu šla angličtinu studovat a pak ji na jiném gymplu i učila, takže neházejte flintu do žita, ty krušnější začátky nemusí vůbec nic znamenat 😉
(Citováno od Petra z 9.9.2014 16:33)Petro, tak to bylo i první hodinu? 😀
Já totiž na gymplu tu první hodinu chyběla a když jsem přišla na druhou, tak jsem se málem zhroutila, protože jsem myslela, že se tohle všechno naučily už tu první hodinu a proto že se vůbec nechytám 😀
(Citováno od Marinada z 10.9.2014 07:23)
Marinado, jo i první 🙂 já předem neuměla ani slovíčko, fakt vůbec nic, teda vlastně jedno jo pioneer 🙂 (ale jen jak se to píše). Teď už mají aspoň trošku něco naposlouchané z písniček. Taky jsem měla pocit, že všichni už minimálně chodili na nějaký kroužek nebo že si to rychle zapamatovali, jen já jsem naprosto tupá 🙂 Tu druhou hodinu jsem spíš už věděla, jak to účinně maskovat, že nevím nic.
Ale třeba tohle byla nakonec výhoda, protože jsem byla fakt nucená se od začátku učit. Pak mě to už bavilo, když jsem byla v obraze.
U nás se začínalo hodně pomalu. Měli jen základní slovíčka a fráze. Co si pamatuju, tak přišel ze školy a měl v sešitě pár nových slovíček a to probírali třeba měsíc. Takže za první rok (3.třída) se naučil jen to základní. Do kroužku nechodil. Bohužel já na jazyky vůbec nejsem a ze školy jsem proplula s odřenýma ušima, takže Adamovi pomůžu se vším ostatním, ale s cizím jazykem ani náhodou. Na to bude u nás drahá polovička.
No a ještě pro povzbuzení pro neangličtináře – s angličtinou jsem začínala na gymplu a první hodinu jsem obrečela. Taky nám uč vtloukala do hlavy jednoduché pokyny (posaďte se, otevře učebnici atd.) a já se absolutně nechytala a měla pocit, že všem ostatním to jde jako po másle. Měla jsem pocit, že se to nikdy nemůžu naučit. Doma mi s tím taky nikdo pomoct nemohl, protože anglicky nikdo neuměl ani slovo.
No a nakonec jsem po gymplu šla angličtinu studovat a pak ji na jiném gymplu i učila, takže neházejte flintu do žita, ty krušnější začátky nemusí vůbec nic znamenat 😉
(Citováno od Petra z 9.9.2014 16:33)
Petro, tak to bylo i první hodinu? 😀
Já totiž na gymplu tu první hodinu chyběla a když jsem přišla na druhou, tak jsem se málem zhroutila, protože jsem myslela, že se tohle všechno naučily už tu první hodinu a proto že se vůbec nechytám 😀
No to je šílené, Neny!
Dcera měla AJ až od 3.třídy. V 1.a 2.třídě to mohli mít jako kroužek, ale vysloveně jsem se na schůzkách ptala, jestli ten, kdo na kroužek chodit nebude, bude mít ve 3.třídě problém a prý 100% ne. Dcera ve 2.třídě na ten kroužek chodila a moc jí to bavilo, ale ve 3.třídě začínali opravdu pomalinku a hlavně od nuly. Slovíčka se poprvé učila až v období vánoc – jak se píšou. Jinak to všechno pochytala ve škole.
Jinak dcera má kliku a snad jako jediná ze školy má tu samou učitelku už 4.rok, nějak si sedly (školně i lidsky) a ta učitelka si jí pořád bere k sobě do skupiny, je skvělá.
Za celé 4 roky ale nikdy dcera nedostala za úkol naučit se slovíčka ze dne na den, vždycky na to byly aspoň 3 dny!
No a ještě pro povzbuzení pro neangličtináře – s angličtinou jsem začínala na gymplu a první hodinu jsem obrečela. Taky nám uč vtloukala do hlavy jednoduché pokyny (posaďte se, otevře učebnici atd.) a já se absolutně nechytala a měla pocit, že všem ostatním to jde jako po másle. Měla jsem pocit, že se to nikdy nemůžu naučit. Doma mi s tím taky nikdo pomoct nemohl, protože anglicky nikdo neuměl ani slovo.
No a nakonec jsem po gymplu šla angličtinu studovat a pak ji na jiném gymplu i učila, takže neházejte flintu do žita, ty krušnější začátky nemusí vůbec nic znamenat 😉
(Citováno od Petra z 9.9.2014 16:33)
Petro, nepíšeš náhodou o mě:)?teda s tím rozdílem, že já jsem AJ zatím neučila, ale časem mě začala hodně bavit:)
No a ještě pro povzbuzení pro neangličtináře – s angličtinou jsem začínala na gymplu a první hodinu jsem obrečela. Taky nám uč vtloukala do hlavy jednoduché pokyny (posaďte se, otevře učebnici atd.) a já se absolutně nechytala a měla pocit, že všem ostatním to jde jako po másle. Měla jsem pocit, že se to nikdy nemůžu naučit. Doma mi s tím taky nikdo pomoct nemohl, protože anglicky nikdo neuměl ani slovo.
No a nakonec jsem po gymplu šla angličtinu studovat a pak ji na jiném gymplu i učila, takže neházejte flintu do žita, ty krušnější začátky nemusí vůbec nic znamenat 😉