Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Na co hrají vaše děti?
Naše holky se nedávno obě rozhodly, že budou hrát na klavír 🙂 Už s tím přišly párkrát dřív, ale vždycky to nějak vyšumělo. Teď to vypadá, že to myslí vážně. U Aničky si dovedu celkem představit, že ji to bude bavit a bude i poctivě cvičit (v rámci prepubertálních možností).
Sama podobnou zkušenost nemám. Manžel odchodil na ZUŠ dva cykly z donucení a s nechutí. tak by mě zajímalo, jak to s hrou na hudební nástroje funguje u vás?
Na co hrají vaše děti a jak je to se cvičením? Musíte je do toho nutit nebo doma hrají opravdu i jen tak pro radost? Rozhodly se pro hru na nástroj samy nebo je to u vás součást “povinné výbavy do života“?
Dcera chodila 2 roky na flétnu ve školce-u nás je to jako připravka z hudebky,tj přihláška a platba jde přes hudebku a chodí je učit učitel z hudebky.Pak další 2 roky pokračovala flétnou už přímo v hudebce,kde ji hned v první třídě totálně znechutili díky hudební nauce.Od 3 třídy už přešla na příčnou flétnu,ale na tu už měla jinou učitelku a ta za moc nestála a tak dcera po dvou letech skončila úplně-doma už potom necvičila,nebavilo jí to.Dnes si občas vezme zobcocvou flétnu a píská si sama,nebo si hraje na klávesy.
Syn chodí letos ve školce taky na flétnu,ale zrovna včera jsme posílali učiteli odhlášku,protože v hudebce už pokračovat nebude.Sice mu to jde dobře,doma vůbec necvičí,přesto v hodinách zvládá hrát vše jak má,ale vzhledem k tomu že taky ještě neumí číst,nehodlám ho trápit tou “super“ učitelkou v nauce,co jim nadávala do blbečků a nedokázala pochopit že dítě v prvním pololetí první třídy prostě číst neumí a tak jí asi nebude psát písemky apod.Navíc v hudebce už stojí výuka o dost víc než stála ve školce a taky nám ve škole bylo doporučeno omezit mimoškolní aktivity minimum
Nejstarší hrála na flétnu. A pak na nervy rodičům, ale to se nikde nevyučuje.
Adélka hrála na flétnu a pak a kytaru. Oboje se rozhodla, flétnu opustila kvůli sboru. A Vzala kytaru, s tou se mohla lépe doprovázet. Klavír vždy chtěla, ale my na něj doma neměli místo.
Eliška hraje na flétnu, ale již nechce chodit. Tato učitelka ji za rok dokázala hraní úplně zprotivit. Právě složila úspěšně talentové zkoušky do sboru a již se moc těší.
Pavlinkav, gratuluju k úspěšným postupovkám 🙂
Flétnu už taky máme a taky holky zkouší hrát doma samy, u Aničky to chodí v takových vlnách – nějakou dobu hraje denně, pak to vypustí a pak zas. Tak jsem se taky snažila ji nasměrovat spíš k flétně, ale to se prý bude dál učit doma 🙂
Včera se domluvila s kamarádkou a ta ji učila hrát nějakou písničku u sebe doma. Fakt to vypadá, že to myslí vážně.
Tento týden měla jedna z nich nápad, že si něco koupíme (už nevím co to bylo, ale nic za pár kaček) a druhá jí řekla, že to je blbost, protože teď šetříme na klavír 🙂
No, jsem pořád na vážkách, ale postupně se víc přikláním k tomu, že to risknem. Být to ta flétna nebo i kytara, tak by to rozhodování bylo jednodušší. S klavírem byla moje první reakce, že je to bláznivej nápad. Navícmi to přijde docela nepraktický, i když odmyslím tu finanční stránku. Přece jen se to nedá sbalit s sebou a někde si jen tak zahrát.
Na ZUŠce klavír učí známá, tak jsme se domluvili na zkušební hodině, aby si holky taky trochu udělaly obrázek, co je případně čeká. Tak jsem zvědavá, co z toho vyleze.
lnori, jakou aplikaci na ten tablet máte? včera jsem koukala a je tam toho hodně.
Pavlinkav, teda tvoje věta “Pilujeme hlavně výraz, dynamiku, souhru obou rukou.“ mě spíš vede k tomu, že to nebude nic pro nás… ale zase jsem o to zvědavější na tu skladbu, nechceš se pochlubit?
Bami, ludlinko, když jsem tuhle diskuzi zakládala, tak jsem si hned říkala, kolikrát se tu ty nervy asi objeví 😉
ludlinko, když jsem se s tou známou bavila co a jak, tak mi řekla, že naučí hrát každého, kdo si k tomu doma aspoň chvíli sedne. A že holky určitě mají talent po manželovi. tak jsem říkala, že jestli talent mají, tak fakt jedině po něm, a dostala jsem přednášku, že to nemůžu vědět, že ten talent třeba taky mám, jen nerozvinutej 🙂 tak třeba se i u vás urodilo a příští rok se tu budeš ptát pro změnu na housle 😀 (ty jsou teda aspoň skladnější ;-))
Tak u nás klavír, je v prvním ročníku, ale hraje rok a půl.
Právě dnes donesla jedničku z postupových zkoušek 🙂 Takže radost veliká. A rozhodla se pokračovat dál (sama, aniž by věděla, že momentálně se jiná varianta nepřipouští ;-), jsem toho názoru, že když už začala, měla by vydržet).
Když má cvičit to, co má 😉 , tak musím zavelet, jdeme hrát. Vzhledem k tomu, že téměř všechno tak napodruhé, napotřetí hraje zpaměti, tak většinou není problém. Pilujeme hlavně výraz, dynamiku, souhru obou rukou. Ale jinak je schopná sedět u toho hodiny, před nedávnem složila skladbu 😀 a teď se baví tím, že ji zapisuje do not 😀 Ale to byste fakt musely slyšet… ale už to předváděla i p.uč. v hudebce, tak jsme se posmály.
S čím bojujeme, je pojmenování not. Jakmile jsme v basovém klíči, tak to z ní leze jak z chlupaté deky. Umí přesně položit ruku, ale jak se zeptám, co je to za notu… tak je zle.
Klavír si vybrala sama, řekla bych, že podle paní učitelky… Ve školce hrála rok na flétničku, to bylo takové o ničem, od pěti chodí do ZUŠ do sborečku zpívat, takže ten nástroj bylo jakési logické vyústění. Talent prý má, takže uvidíme, co bude dál. Momentálně touží po hře na varhany, protože paní učitelka hraje i na varhany.
Klavír jsme kupovali před rokem a půl, takže doufám, že u toho vydrží a že bude hrát i malá, když už je to doma.
Já jsem hrála až na výšce, takže teď při ní oprašuju své dovednosti.
Jestli se to dá nazvat hraním, tak teď máme doma pár dní klávesy, malá předškolačka je rozbalovala s nadšením, večer se od nich nemůže odtrhnout, ale že nedělá kraviny a stmívá se později, tak ji u toho nechávám. Zatím bylo maximum do půl desátý. Ráno mezi cestou na záchod a odchodem do školky si taky aspoň písničku zahraje, když se stíhá.
Dostala se k tomu úplně omylem. Nejdřív jsme začaly chodit na doučování k sousedce (než si našla práci), která měla doma piáno. Potom byla pauza, až jsme na tabletu narazily na aplikaci “piáno“, to se jí zalíbilo a chtěla zase hrát, tak jsem pořídila klávesy jako náhražku a podoma se v tom plácáme na jednu ruku a šidíme doby. Kde komu by z toho jistě skřípalo v uších 🙂 Pro nás je podstatný, že nás to baví.
Ano když pominu obligátní odpověd, že na nervy, tak na nic, myslím, že nejsou hudebně nadaní, Terezka ještě tak tancovat.
zatím jsou na hraní malí, syn měl ve školce minulý rok flétničku, ale často chyběl, tak z toho sešlo. Dcera projevuje zájem o hudbu větší než on, tak uvažuji, že bych ji za pár let přihlásila do lidušky, ale bude záležet na tom, na jakou paní učitelku natrefí-mimo jiné samozřejmě, asi tak jako u každého. Teď mi prolítl hlavou článek od Padmé, jak kdysi líčila, jak skvělou měla paní učitelku:)
všichni na NERVY a někdy jim vypomůže manžel abych nevyšla ze cviku… 😀
Vašík dva roky na kytaru, bylo to jeho rozhodnutí a ač letos už nikam na učení nechodí brnká stále….a bohužel se k tomu snaží i zpívat 😀
Syn hraje na kytaru, sám se tam přihlásil (jakož i do jiných kroužků už od školky) a nám to pak oznámil jako hotovou věc. 🙂
Nevěřila jsem, že bude cvičit, tak jsem mu navrhla, jestli nechce raději flétnu, ale naštěstí se nedal ukecat. 🙂
Hodně mu sedí učitel a doma opravdu cvičí, jen málokdy vynechá, když někam jedeme apod.
Při jeho povaze bych nevěřila, že bude takhle pracovat.
Petro, třeba by tě holky taky překvapily. 🙂
Řekla bych, že to opravdu hodně záleží na přístupu učitelů, moje hraní na klavír kdysi bylo katastrofa, nenaučila jsem se skoro nic.
Tak u nás proběhl kdysi pokus o hraní na flétnu. Naštěstí jen “po domácku“, čekala jsem, že nadšení brzy přejde. A přešlo 🙂