Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nehoda
Ahoj holky, jen se jdu vypovídat z dnešním zážitkem.
Dcera dnes odpoledne s kamarádkou měla jet do kroužku do vedlejší vesnice, chodí na autobus.
Asi 15 min. poté, co odešly od nás, mi volala paní, že holky přebíhaly přes silnici a kamarádku mé dcery srazilo auto.
Kamarádka je v nemocnici, má rozbitou hlavu a otřes mozku, ale snad bude dobrá. Dcera ještě přeběhnout stihla, ona už ne. Holky byly na přechodu, ale asi neodhadly tu vzdálenost, přijížděl jim autobus, tak ho chtěly stihnout.
No uff. Člověk si najednou uvědomí, jak se tyto věci nedějí jen někde cizím lidem a taky jak stačí málo a chvilka a může z toho být pěkný průšvih.
Dcera celá zděšená a ubrečená, měla a má o kamarádku strach, no asi to v ní nějakou dobu zůstane. I já jsem z toho docela rozhozená.
Kamarádka snad bude dobrá, v bezvědomí nebyla.
Lidi reagovali prý dobře, hned pomáhaly, o holky se postarali, postupovali dobře, byly hodní atd.
Tak se opatrujte.
makineo je to hořká zkušenost pro všechny zúčastněné :-(a člověk to dětem může vtloukat dokola do hlavy,a někdy jim to nesepne..netvrdím na čí straně byla vina,neviděla jsem to a ani ty,ale hned jsem si vzpomněla,jak se manželovi stala autonehoda,kdy děti jezdili přes hlavní silnici v rámci ,,ruské rulety“ a šestiletý kluk to napálil přímo manželovi do čelního skla…nejel ani rychle,už brzdil,ale nevyšlo…kluk měl otřes mozku a dopadlo to dobře,nicméně ten pocit byl strašný,byť policie případ doložila,protože byla vina prokázana tomu dítěti,nás to stálo peníze za opravu auta a nervy na pochodu./např. když jsem volala do nemocnice co chlapci je a představila se jako manželka od řidiče/,automaticky byl označen viník řidič,ale vždy to tak opravdu není
Také mě přešla husí kůže :-(, přeju kamarádce ať se brzo zotaví a dceři ať na ten zážitek co nejdřív zapomene. Ještě že to relativně dobře dopadlo…
Včera jsem přemýšlela, že cestou ze školky chodíme prolukou, nyní chodíme po chodníku až na náměstí, ale k domečku, už budeme přecházet přes cestu a není tu přechod, jen na náměstí, pak na dolním konci a my ho máme u prostřed u cesty, tak se budeme muset s holkama naučit chodit jinak, aby si zvykly, že opravdu musí chodit přes přechod.
makineo to je tedy zážitek, u nás se to stalo vloni (máme hlavní silnici před okny), tak jsem koukala, že tam je nějaké halo a pak jsem zjistila, že je to taky kamarádky dcera. Už velká holka a taky vzdálenost špatně odhadla, byla pár dní v nemocnici s otřesem mozku, naštěstí se nic horšího nestalo.
Pamatuji si ještě, že pomáhaly všichni okolo a ten řidič byl úplně mimo, vypadalo to, že největší pomoc by potřeboval on. Člověk nikdy neví, jak by se zachoval sám, je to asi oboustranný šok.
Mám úplnou husinu, brr. Tak se držte.
Držím palce, aby se kamarádka co nejdřív uzdravila a dcera ze zážitku vzpamatovala. Ještě, že to takhle celkem dobře dopadlo.
Jejda, toho se asi děsí každý rodič. Opravdu jsem raději, když je ke škole doprovázím nebo vozím.
Moc přeji, aby bylo všechno v pořádku
Uf, úplně mi běhá mráz po zádech. Hlavně ať je kamarádka brzo v pořádku.
Strašné – noční můra všech rodičů 🙁
Moc držím palce, ať je děvče brzy fit a hlavně ať si holky uvědomí, že žádný ujetý autobus nestojí za to, aby přebíhaly silnici! Tohle vtloukám dceři od malička, že po přechodu se neběhá (řidič nemá čas zareagovat) a autobusy přes silnici se nikdy nedobíhají, ale stejně bohužel nevím, jak se k tomu v praxi postaví…No ještě že to relativně dobře dopadlo, ale ten zážitek je strašný, lituju holku i rodiče!
Je mi líto i toho řidiče, který možná za nic nemohl a teď to bude mít před očima celý život. Možná ale jel moc rychle, nechci se ho zastávat, vycházím jen z popisu, že holky utíkaly na autobus. Asi by to měl i tak předvídat, ale někdy je to opravdu těžké. Ale opravdu nevím, jak to bylo…
Jsem víc jak ohleduplný řidič a stejně do mě narazil přiožralý cyklista, který se najednou rozhodl, že zatočí doleva…Nic se nestalo, ale před očima to budu mít do konce života. Další cyklistka o rok později najednou zatočila doleva, aniž by dala znamení (naštěstí už jsem to čekala – protože od cyklistů už čekám opravdu všechno!) a taky mám zážitek, kdy auto vylítlo z vedlejší silnice, aniž by mně i ostatním dalo přednost…(bylo to na dvouproudé silnici).
Až mě mrazí, snad je dcera v pořádku. Protože takový šok je taky pěkný prevít. Kamarádce přeji brzké uzdravení.
Jinak máš pravdu, ono nestačí se jenom dívat, ale také více opatrnosti ze stran řidičů. Už mockrát se mi stlo při přecházení přes přechod, že na jedné straně mi auto zastavilo a na druhé to projelo jako prase. 🙁
ahoj devce uplne me zamrazilo a do oci se derou slzy-v cervnu tomu bude rok co srazilo auto na prechodu me(ridic byl odsouzen..),ja si z toho mziku nicn nepamatuji,(pry me nabral a letela jsem vzduchem)az kdyz jsem letela na a okolo me lide,sanitka..sla jsem zrovna pro dcerku do skoly tak jako vzdycky..
pred tim i ted mi kazdy rika,ze jsem mela neuveri.stesti,ja jsem si jista,ze abdela,abych tu byla pro sve 3deti,maji tady jen me..nemela jsem nic zlomenyho a nikdo tomu neveril ikdyz to vypadalo zle jak do me najel..diky bohu za to..
odnesla jsem si z toho nejen ty zraneni ale hlavne ze uz chodime uplne jimou cestu mimo auta(parkem a lesikem),a hodne jsem se zmenila i uvnitr..
jednou,davno,jsem tou cestou musela jit..a nohy jsem mela dreveny a cela spocena jsem presla..pak jsem byla pysna ze jsem presla..kazdy tady o tom vi a jsem ta co ji tam srszilo auto a udelal se semafor.nam uz je to ale jedno..nasli jsme prijemnejsi cestu..vsechno ma nejaky duvod..
Preji te holcicce at je v poradku..a jsem prestastna ze tady deti samotne chodit do skoly nesmeji.to je me takove povzdechnuti tak se nezlob…clovek musi porad davat pozor..a me neustale zni z ust smerem k detem-opatrne..rikam to “10xdenne“a budu a nastesti me chapou..
chapu ted vas strach tak posilam aspon energii na dalku..pry ji mam..
musela jsek napsat,DRZE SE,MEGG!!