Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Výchovné a rodičovské perly
Máte nějaké oblíbené výchovné hlášky, které od vás děti pravidelně slýchají? Jakými pokyny vás častovali vaši rodiče?
Zkuste přihodit své oblíbené “výchovné“ perly 😉
Pro inspiraci přidávám video – ukázku z představení Čtyři dohody (kouzelné pokyny rodičů od 4. minuty):
Marinado, já zase říkám “Jestli toho nenecháte, tak bude sekec mazec“ – na to se dcera začne vždy culit, neb ví, že žádný sekec mazec nebude a já začnu situaci “zachraňovat“ – tak sekec mazec ne, ale bude… takže veškeré rodičovské zásady a předsevzetí jsou ty tam.
Petro, s tou chobotnicí to říkám taky a připomnělo mi to, jak jsem jednou manželovi vysvětlovala, že opravdu nezvládám míchat omáčkou, psát s dcerou úkoly a ještě chystat malému oblečení jak on si pískne (pískne tatínek – stál opřený mezi futry, že jde se psem a že vezme malého ať ho obléknu). Malý si to vyslechl a tak “zoufale“ řekl: “Škoda že nejsi chobotnice“ – což beru jako důkaz toho jak často to říkám. Taky se mi podařilo říct, když byly malé 4 roky a začala používat slovo PRDEL v každé větě a už jsem fakt nevěděla kudy kam, tak jsem jí řekla: Jestli budeš mluvit sprostě, tak dostaneš na PRDEL. Já nesnášela, když mi mamka říkala “Mladá dámo“ – bohužel to začínám říkat taky:-(. A ač filmy jako “Slunce, seno…“ moc nemusím, tak používám často hlášky z toho filmu – ale né ve smyslu výchovným, ale spíš, když se mi ta situace nechce řešit, tak to jen zahlásím – tu situaci zlehčím… moc výchovné to asi není, ale je nám dobře:-). A často říkám “To snad nemyslíš vážně?“ – bohužel většinou myslí:-).
Tak ještě jednou babička:
Nech už toho, nebo uvidíš, co se bude dít!“
Vždy následuje zvědavý dotaz dětí, co že se to bude dít, ale na to babička odpovědět neumí 🙂
poslouchám a naskakuje další: “Koukej se uklidnit“, to je taky dost časté
Petro, přesně jak jsi psala – Ty svoje perly si ani tolik neuvědomuju, to by tady ale jistě s chutí vypsala dceruška 🙂
Jediné co si teď uvědomuju – mě jako dítěti pořád říkali “narovnej se“ a dloubali mě do zad. Bohužel jsem se přistihla, že to dělám dceři od letoška taky. Omlouvám si to tím, že jde přece o zdraví 😀
Ale vložím perlu od babičky: Když se sejdeme i s bráchovou rodinou, děti jsou radostí jako utržení ze řetězu a opravdu je to neskutečný řev. A babička proslula větou:
Neřvi, je … hodin (Místo tří teček doplňte aktuální čas). Děti díky téhle její hlášce znaly hodiny už skoro v batolecím věku 😀
Mám podobnou: “Neřvi, nebo dostaneš na zadek, abys měl proč“, nebo “Já se z tebe asi picnu“, docela oblíbená byla “Dělej (od úklidu po zrychlení činnosti), nebo bude sekec-mazec“ a určitě ještě něco, jen si teď nemůžu vzpomenout.
U nás lítaj hodně hlášky z filmů a pohádek, takže tatínkova oblíbená je: “…., seš mrtvej Homolka“ 😀
Odeslala jsem a už mám další: “Já už tě asi přetrhnu.“ a “No to snad ani nemůžeš myslet vážně.“
…tak a teď fakt vy, ať v tom nejsem sama 😀
A rovnou přidám něco od nás, ale asi budu vzpomínat spíš postupně. Zatím jsem si vzpomněla jen na nejčastější z poslední doby “Fakt nejsem chobotnice.“ a “Jáale vážně nedokážu dělat deset věcí najednou.“ …což je celkem nic moc. Myslím, že ty největší perly, si asi ani neuvědomuju, budu se musettrochu pozorovat, určitě to bude stát za to 🙂 (možná až budu číst ty vaše, tak se mi jich spousta vybaví :-D).
Táta měl v oblibě “Přestaň řvát, nebo budeš mít důvod.“ (jakobych ho už dávno neměla) a “Moc se nenafukuj, nemáš proč.“ (to mě strašně vytáčelo, protože to celkem často pronášel ve chvílích, kdy si jen sám vydedukoval, že bych mohla být uražená – takže jsem se pak urážela dodatečně po téhle větě :-D).
Máte nějaké oblíbené výchovné hlášky, které od vás děti pravidelně slýchají? Jakými pokyny vás častovali vaši rodiče?
Zkuste přihodit své oblíbené “výchovné“ perly 😉
Pro inspiraci přidávám video – ukázku z představení Čtyři dohody (kouzelné pokyny rodičů od 4. minuty):