Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Povídáte si s dětmi?
Nemám teď na mysli různé “provozní záležitosti“ (škola, domácnost apod.), ale takové to povídání jen tak, třeba jako s kamarádkou u kafe nebo někde na ulici, když se potkáte. Máte takové chvilky i s dětmi? Chodí za vámi samy nebo si spíš přijdete popovídat vy?
Jj, Květi, my to samé, přesně hrajeme různé slovní hry… z vany mě vždy vyženou varhánky na kůži.:-D
Tý brďo, tak abych si dala bacha, že 😀 právě mě překecal, že se jedeme projet na motorce, tak nevím nevím….
ano, koupelna je oblíbená, ve vaně hrajeme dokonce i hry, třeba hádej co je to, nebo města a státy podle abecedy a jiné, vytáhne mě až studená voda
jo Oli nechtěla jsem to psát na FB, ale na tý jedný fotce vypadá tvůj muž jak ten Kramný, tak bacha ju? 😀
Teda koukám, jak je ta koupelna na povídání “in“ 😉
Jo a taky ještě dost povídáme v autě….
Ludli – koukám, že to máte podobný… 🙂
Debaty se Sofinkou /6 let/ u nás nejčastěji probíhají ve vaně, když se spolu koupeme. To pak mluvíme o všem možném – o holkách, o klucích a tak prostě “drbeme“ co nám přijde na mysl.
mezi tím provozním – co bylo ve škole, co je za úkol, co bylo k obědu, co kroužek atd….povídáme, ale kluci asi oproti holčinám nejsou až tak drbaví, i mi přijde že nejvíc povídání je ve chvíli kdy mají něco udělat nebo jít spát…
Vašík ten starší je povídavý dost, i když už ted má také oblastí co dřív povídal a ted je to to jeho území…… Míša je povídavý méně musí mít náladu….
Povídáme.
S mladší to je spíš o mém naslouchání, když vypráví co bylo během dne. Dokáže mluvit a mluvit, takže se ke slovu pomalu nedostanu.
Se starší si povídám asi trošku víc a je to povídání trošku o něčem jiném, asi jako s kamarádkou.
Mankaš, u nás je bezkonkurenčně nejukecanější syn, ale my s manželem taky moc nezaostáváme. 🙂
A myslím, že pravda se má říkat vždycky, i ta drsná, jenom to prostě přizpůsobit věku, aby tomu dítě rozumnělo a umělo se s tím vypořádat.
Povídáme si hodně a taky je to pro nás ten nejlíp využitý čas.
Nikdy nezapomenu na cesty ze školky, máme to docela daleko, šli jsme vždycky pomalu, manžel si z nás dělal srandu, jak nám to trvalo. Ale bylo to super, celou cestu jsme si povídali a vůbec mi nevadilo, že nám to trvá třikrát dýl.
u nás se mluví pořád, jsme tady totiž samá ženská 🙂 starší poslední dobou často vyžaduje vyprávění z našeho dětství…jak to bylo, co jsme dělali, kdo byl doma přísnější, proč jsou naši rozvedení, chjo, poslední dobou stále přemýšlíme, jestli už je na některé pravdy připravená, jestli jí je říkat nebo ne…
Tak při předchozí odpovědi mě napadla jediná myšlenka – to je ale bůů