Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Studování při tolika dětech???
Moje milované netové kamarádky,
jak asi víte, studovala jsem dálkově zdrávku (zdravo.asistent) při dvou dětech a nakonec i sama bez přítele… Situace se po letech rapidně změnila, přibylo mi skoro roční mimi, mám suprového manžu a nevlastí dceru. Tedka se rozhoduji, jestli bych šla dál studovat na dipl.zdrav.sestru. Nezajímala bych se o to, ale dcera od manži jde na střední a tak jsem zkoumaly školy v okolí a já narazila na tuhle možnost..bylo by to 3 dny v týdnu a to pouze jednou za měsíc v kuse…takže otázky typu:
Zvládnu to studovat při takovém množství lidí v domácnosti?
Dají mi v práci volno na tak dlouho?
A co malá, nebude ochuzena?
Ale zase si řikám, když do toho nepůjde, nemůžu říct, že jsem to aspoň nezkusila…ale člověk je od nepaměti líná bytost, neumim si představit co to obnáší ale zase bez práce nejsou koláče…
No jen jsem se chtěla vyzpovídat, slyšet vaše názory… Děkuji
sluníčko myslím že jsi si odpověděla sama,….když to prostě nepůjde….
pokud budeš mít kolem sebe rodinku co ti pomůže, pohlídá, holka poklidí, nebo pomůže jinak atd, tak nevidím důvod proč né pokud z práce vyjdou vstříc….myslím že to v sobě máš a zase se to probudilo a pokud to nezkusíš tak asi to v tobě bude hlodat….
nechci se tu nijak “prsadit“ ale pamatuješ na moje studia, jen pro porovnání že se dá zvládnout víc věcí…… během vejšky jsem chodila do práce, pak otěhotněla, se stihla přestěhovat a druhý byt rekonstruovat a to kompletně fotky ze staveniště jsem dávala…do toho rok po Motole, operace a nic moc miminkovské období, i profesor co nás má na starosti viděl skripta i v nemocnici a při další kontrole se ptal jak zkoušky dopadly….a skončila jsem s červeným diplomem…..není to moje zásluha, ale celé rodiny která i byla oporou a bez toho by to nešlo….osobně bych už to nechtěla absolvovat, ale neskutečně jste mě tu motivovali a chtěla jsem to dokázat atd. ale občas mám pocit že je to tři roky po škole a pořád nejsem dobitá zpět 😀
takže přeji rozhodnutí se kterým budeš spokojená at je to tak či tak…prober to s rodinou bez ní to nejde sama jistě víš jak funguje a jestli je to reálné…ale já osobně si myslím že odpovězeno máš a v září ti budeme poplivávat pro štěstí 😀
Já jsem první rok VŠ studovala bezdětná, pak se synem a poslední semestr a státnice se třemi dětmi – dvojčata jsou březnová…
Bylo to náročné, to nebudu lhát…státnice jsem si odložila a udělala je nakonec napodruhé…ale udělala :)musíš to mít dobře naplánované a hlavně taky čas na učení…
Dneska jsem ráda, že to mám hotové…hodně by mě mrzelo, kdybych si to nedodělala….
Mimkys, tak když to pořád vrtá, tak do toho jdi, určitě. 🙂
Mimkys, to Tvoje oslovení na začátku mě úplně pohladilo po duši – díky!
Rozhodnutí bude opravdu jen na Tobě…ale myslím, že už jsi stejně rozhodnutá 😀
Tak Ti budu moc držet palce.
Zatím díky za rady, připomínky. No on ten obor neotevírají každý rok a zase si řikám, že zatím mám věk hi hi na to si ještě něco zapamatovat než za pár let…pořád mi to vrtá hlavou, pořád…
Mimkys, taky jsem se dala na studium, bohužel je to denní, takže vždy během semestru dvakrát týdně dojíždím 90 km, když se mi povede dobře sestavit rozvrh.
Myslím si, že tři dny v měsíci se dají i s tolika dětmi, otázka spíš je, jestli budeš stíhat a zvládat se učit. Třeba já nejsem moc noční pták, od doby, co se narodil syn, jsem se nuceně přeprogramovala ze sovy a už mi to tak asi zůstane. 🙂 Takže se učím hlavně přes den. A to bych já se třemi dětmi asi nedala.
Ale je to jen můj pohled na věc, to fakt musíš zvážit sama.
A pokud váháš, tak to prostě zkus, když to nepůjde, poznáš to a nechat toho můžeš vždycky.
Nebo promysli, jestli by se něco změnilo, kdybys třeba ještě rok počkala, jestli by to pak nebylo v nějakém ohledu jednodušší.
No, a hlavně určitě napiš, jak ses rozhodla.
mimkys,
tohle si musí rozhodnout každý sám :-).
Někdo v tom neuvidí žádný problém, pro někoho problém neřešitelný…
Asi záleží jak moc ty chceš a když budeš chtít hodně, tak nebudou žádné překážky.
Můj oblíbený citát:
Když víš, že můžeš – dokážeš to.
Když víš, že to nejde – máš pravdu.
Třeba já teď začala intenzivně studovat angličtinu, maturovala jsem z ní před 16 lety a od té doby ji nikdy nepoužila, promluvila snad 3 věty. K práci ji nepotřebuju, nikdo mě nenutí, ale já prostě chci a tak jsem se do toho pustila ;-).
Lussy
Moje milované netové kamarádky,
jak asi víte, studovala jsem dálkově zdrávku (zdravo.asistent) při dvou dětech a nakonec i sama bez přítele… Situace se po letech rapidně změnila, přibylo mi skoro roční mimi, mám suprového manžu a nevlastí dceru. Tedka se rozhoduji, jestli bych šla dál studovat na dipl.zdrav.sestru. Nezajímala bych se o to, ale dcera od manži jde na střední a tak jsem zkoumaly školy v okolí a já narazila na tuhle možnost..bylo by to 3 dny v týdnu a to pouze jednou za měsíc v kuse…takže otázky typu:
Zvládnu to studovat při takovém množství lidí v domácnosti?
Dají mi v práci volno na tak dlouho?
A co malá, nebude ochuzena?
Ale zase si řikám, když do toho nepůjde, nemůžu říct, že jsem to aspoň nezkusila…ale člověk je od nepaměti líná bytost, neumim si představit co to obnáší ale zase bez práce nejsou koláče…
No jen jsem se chtěla vyzpovídat, slyšet vaše názory… Děkuji