Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
to už snad ne!
Už nějak nevím co dělat a jak dál…..ani nevím kde začít Honzík byl zase na píchání ouška a dostal atb….ve čtvrtek měl teplotu, byli jsme v pátek u doktorky s tím že má zánět nosohltanu a dala mu kapky do nosu(neprofoukl to) na teploty jsem nic nedávala, snažila se aby to tělo si s tím poradilo(chtěla jsem to zkusit)…teploty ustoupily, rýma přestala ale přišlo mi to takové rychlé spíš zaražení…malej naštěstí vše zvládal v pořádku a nebylo na něm znát, že by mu vůbec něco bylo…. v pondělí do školky a dnes po školce s ním manžel jel na pohotovost (já vezla mamku z nemocnice) začalo mu vytékat z ouška trochu, tak jsem si myslela že mu to asi prasklo, neznám ale píšete tu o tom…no výsledek píchlé ouško, atb do kolektivu nesmí….
už to fakt nějak přestávám dávat, v prosinci mandle, v lednu píchnuté ouško, po týdnu teploty a ted tohle…nevím jak se k tomu postavit, co už je to správné dávat nedávat, ráno chci volat doktorce naší dětské….co dál vím že děti marodí ale tohle je prostě moc….už jsem to i obrečela, ani nevím jak to spumprdlíkujeme s hlídáním…..
nejhorší je že vidím že děti mají hnusnou rýmu ve školce a odsmrkají a víc jim až tak není…no a mi vodnatou rýmu a takovéhle konce….
doktor říkal jestli nebude pořádně smrkat že to tak bude pořád, ale nevím ani jak víc nebo líp ho to naučit. on smrká jde to nosem neouká pusou ale vysmrken trochu to co asi je v nosánku a to “hloub“ nezvládne ven nebo nevím…prostě kapesníky plné rýmy nemáme….
Bamisko,
souhlasím s holkama… s Lien, Matildou. Co nejvíc poslouchat a důvěřovat tělu.
Jako studentka homeopatie vidím volbu jasnou, nicméně respektuju, že každý má jiný názor.
Kromě homeopatické části máme ale i část medicínskou a tam jsme se právě minule bavili o prevenci onemocnění přírodními prostředky, ale ne homeopatiky.
TAk tedy přetlumočím.
Nejvíc doktorka doporučovala betaglukany – pokud to nepletu jsou to právě produkty z hlívy ústřičné.
V kombinaci s tímto i prebiotika a probiotika jak píše i Meggi. A nejlépe takto kombinovaně.
Při probíhající infekci má význam Kolostrum, zinek, vitamín D i C.
Ale prý to nemá až takový význam dávat preventivně, ale spíše právě při onemocněních.
Dál černý bez, česnek, echinacea, vilcacora, reishi, chlorela.
Někdo místo atb zkouší používat koloidní stříbro.
Asi všechno z toho se dá sehnat v lékárně, znám lidi kteří nedají dopustit na preparáty z hlívy ústřičné a pre/probiotika, ale taky znám lidi, kteří vyzkoušeli toto všechno a nepomohlo nic.
Jinak ještě mě na této přednášce zaujalo, že za normální nemocnost se považuje, když je dítě předškolního věku nemocné 6-8x za rok. Což mě překvapilo, to mi přijde už hodně.
Každopádně jen tak pro zajímavost.
Víš, Bamisko, když se mají dávat léky, tak by se měly podle mého názoru dávat léky. Ne každé dítě je stavěné na alternativní přístup. A tvůj Honzíček toho má za sebou o dost více. Takže příště bych mu ty léky na horčku dávala – nejméně Nurofen, který je také protizánětlivý. Ono to také pomáhá. Na homeopatika a snahy o to, aby to tělo zvládlo samo moc nevěřím – zvlášť pokud mělo nějaké miminko takové zákroky jako to tvé.
Zajdi za lékařkou a domluv se s ní. Bohužel občas se to stává. Se starší jsem jeden rok v zimě taky myslela, že se zblázním, protože měla neustálý zánět středouší (5x za sebou) vlastně skoro celou zimu. Jakou jsem pak už měla ponorku a hrůzu z jejího pláče, že se mi i v noci zdálo, že jí píchají uši, to bych ani vyprávět nechtěla. Jak lékaře většinou respektuji, tak když jí nasurovo ušařka píchla jedno ouško a pak z něj nic nevyteklo a ona chudinka zase tak strašně plakala a řvala, to bych jí tenkrát nejradši zabila.
Musíš vydržet. Maroď s ním jak to jenom půjde, vůbec ven a když tak vyžehlené kapesníčky dávej pod čepičku na uši (to mi poradila máma muže), chce to med, klid, čaj a hlavně pokud možno klidné nervy.
Přeji ať to malého velmi rychle přejde a pak jako to pak bylo u nás, celou příští zimu bez horečky. 🙂
čtenářka
Přeji brzké uzdravení a souhlasím s Lien, Matildou i Meggi.
Je třeba se naučit “poslouchat“ svoje tělo a dle toho reagovat.Vím z vlastní zkušenosti. Např.bolest uší může znamenat i to, že zrovna synek nechce něco slyšet, vadí mu např.nedorozumění v rodině,ve školce. Možné je vše.
Já dávám synům také probiotika a prebiotika – imunita začíná u střev jak psala Meggi. I ten imunoglukan jsme zkusili. S mladším synem jsme byli na vyšetření přístrojem Salvia. Dostal několik různých bylinných sirupů, které postupně užíváme. Myslím, že mu to pomohlo nejen co se týká imunity, ale i celkově k duševnímu rozvoji. Prostě se výrazně ve všem zlepšil. Samozřejmě nevím, jak by na tom byl, kdyby nic neužíval, ale myslím, že nám sirupy pomohly.
Okopírovala jsem nějaké informace bez kontaktů,abych nedělala reklamu:
Poradna detoxikační medicíny
Každá nemoc nás na něco upozorňuje a chce nás něco naučit.
Diagnostika zdravotního problému nebo celkového zdravotního stavu pomocí přístroje Salvia a poradenství v oblasti detoxikační medicíny podle MUDr. Jonáše.
Jediný, kdo je zodpovědný za naše zdraví, jsme my sami.
Nechte si vytestovat zátěže ve vašem těle. Dejte se do čištění a předejděte tak vážným a tzv. „náhlým“ nemocem.
Zbavte se chronických obtíží. Nikdo jiný to za vás neudělá!
S přístrojem Salvia dokážeme diagnostikovat, které orgány v těle jsou tzv. zatíženy a dokonce i čím – viry, bakterie, paraziti, těžké kovy aj. a na základě této diagnostiky vám poradím které doplňky aplikovat, tak aby se vaše orgány zbavily zátěží a vy nemocí.
Velmi dobré výsledky dosahuje Detoxikační medicína u následujících chronických problémů :
Oslabený imunitní systém, Alergie, Astma, Akné, Ekzém, Padání vlasů, Opary – častý výskyt, Zažívací obtíže, Bolesti kloubů, Gynekologické problémy všeho druhu, Průdušky – chronické záněty, Únava, Deprese mírnějšího charakteru, Citová nestabilita, Kardiovaskulární problémy mírnějšího charakteru
Všechny nemoci, bolesti i potíže se nejprve odrážejí v tzv. jemněhmotných obalech našeho těla. Teprve pokud nejsou řešeny přechází postupně hloub až na fyzické tělo a projevují se formou různých nemocí nebo bolestí. Jejich příčinou jsou velmi často různé emocionální bloky, starosti a problémy, se kterými si nevíme rady. Svým projevem do fyzického těla nás na sebe upozorňují a vyzývají k řešení.
Tzv. “srovnáním“ aurických těl se urychluje uzdravování na úrovni fyzického těla, kterého dosahujeme za pomoci Detoxikační medicíny podle MUDr. Jonáše.
Bami, ještě doplním, protože mám pocit, že musím 🙂
K té homeopatii – já vím, znám tvůj názor, a plně respektuji, to vůbec nemusíš znovu zdůrazňovat. I pro mě to byla jen určitá cesta, prostě beru to jako zastávku na cestě za hledáním, proč a jak… a co s tím…
Nyní už jsme dlouho bez homeopatické léčby, vím, že v mnoha případech nám i nepomohla a nezjistili jsme, proč. Prostě tělo musíme brát komplexně, když se jen soustředíme na jeden problém, nevidíme nic jako celek. Takže když jsme léčili 3/4 roku holky na molusca a místo zlepšení se to 3x tolik zhoršilo, tak pak jsme dělali někde chybu my, ne homeopatika.
Důležité je tu cestu začít hledat. Někomu výrok lékařů stačí a důvěřuje jim, já jsem člověk hloubavý a vím, že ve chvíli, kdy se ocitám v určitém bodě, kdy vysílám ven myšlenky, tak se objeví něco/někdo, co mi vyjde vstříc. Takže v určité době jsem narazila na skvělou paní, mimochodem silně věřící, která mi dávala hodně cenné rady. Jakože třeba tělo je úžasný zázrak a neexistuje nic, z čeho by se nevyléčilo. To jen my jako lidé jsme to popadli za špatný konec, dali se příliš na cestu vědy, pokroku, vše musíme mít vědecky dokázané, staré věkem ověřené rady a postupy odmítáme, když nejsou podložené vědeckým výzkumem apod. A přitom stačí jediné, být otevřený, vnímat srdcem, ne jen rozumem a zahodit vnucená dogmata, která nás omezují.
A s tím stresem – nemyslela jsem vůbec, že máš stres v práci, že Honzík má stres ze školky, to jsi špatně pochopila. Ale zkus se zamyslet, co cítíš za emoce, když najednou některé z dětí onemocní? Pochybuji, že to není stres. A pokud reaguješ tak, jak já kdysi, tak si vzpomínám, že každé kýchnutí a smrkání a zakašlání prcka mě okamžitě vylekalo, bože, vždyť chodí dva dny do školky, a zase bude marodit?
To je ten stres, o kterém mluvím. Většinou do večera bylo vymalováno, dítě leželo, chrchlalo a já s hlavou v dlaních řešila, jak to ráno udělat, to zas bude v práci rachot…
Jsem přesvědčená, že jen negativní myšlenka stačí, abychom to zlé přitáhli na sebe. Když vedle tebe v autobuse bude člověk chrchlat, a ty si s obavou pomyslíš, no nazdar, už jsem dlouho nebyla nemocná… tak v převážné většině do týdne omarodíš. Prostě to tak je. I to dítě zareaguje na tvou obavu, že onemocní, nemocí.
A s tím, co píše Lien, nejde jinak, než souhlasit. I když třeba moje máma to těžce nese, ale už se odnaučila mě neustále kamenovat větami – už smrká týden, už má horečku 4 dny, už kašle 2 týdny, ty jsi s ním/s ní ještě nebyla u doktora? NEchodím, neřeším, a najednou z toho nejsou záněty průdušek, záněty uší, záněty dutin…
Ještě doplnění – netvrdím, že to lékaři dělají záměrně (i když..), oni jsou tak prostě naučení, že mají něco dělat a něco zjistit a najít a něco s tím dělat. U nich nelze očekávat nějaký jiný přístup.
Bami ale tohle všechno jsou věci, které bys sama nevěděla (že má vodu za uchem atd.), to je přesně to nebezpečí, které u lékaře číhá, něco jim řekneme, tím pádem nasadíme pěkně brouka do hlavy a už to jede, už se to nějak má řešit a šup tohle zkusíme a tamto potřebujete, tohle by taky mohlo pomoci, oni mají pacienta, ty nervy na pochodu, že nic nepomáhá, že by mohl být hluchý (ano samozřejmě, pokud mu budou pořád dokola píchat ucho, tak by mohl) atd. Kdyby jsi o nějaké vodě nevěděla, nějaký dobrák by ti to neřekl, byla bys v klidu a bez strachu, že by mohl být hluchý občas by mu prasklo ucho /možná/ a i kdyby jednou nakonec hluchý byl, tak by to tak prostě bylo. Bez viny na číkoli straně. Ty svojí zodpovědnost přesouváš na doktory, protože kdyby k tomu nakonec došlo, vlastně by za to mohli oni, jenže tudy cesta nevede :-(, to je jenom nepřijetí toho, co jsi – jeho matka, průvodce životem.
Ta hranice je jasná, dokud nemá životohrožující stav, tak není nutné (já bych řekla rozumné nebo dokonce bezpečné) jít k lékaři.
Ale chápu, že je to těžké, že člověk musí nějakým způsobem najít v sobě tu důvěru v přirozený řád a přijmout všechno, co se děje jako to “dobré“.
Bami tak to je dobre,ze mate takovou Dr.a nepsala jsem k tobe,ze hned Antibiotika 😉
A jinak jak pise Matilda,pichnuti usi boli a to opravdu a vse okolo toho,protoze kdyz jsem mela uz jako dospela pichani ucha u Dr tak “dekuji pekne“ 🙁 a ted u te anginy nedavno zase ale luplo mi to samo a vyteklo a byla to neuveritelna uleva,coz se u pichnuti u Dr rict neda a co teprve deti ..
Moc ti preji at se drzite!!
Megg
meggi…já mám dětskou doktorku která atb dává v krajním případě nabírá i crp atd. a to můžu posoudit díky tomu že kluci chodili jinam dřív…takže k téhle chodím ráda, se zánětem nosohltanu odcházím jen s vincentkou atd….i dnes jsem jí volala a říkala že pokud nebyly teploty a nejsou at atb nedávám, no než slyšela že vytéká hnis z ucha a to že pak ty ušaři překládají, ale poslala nás k jinému tak uvidíme jestli kurnik něco už také nevykoumáme….alergologii máme za sebou…a o imunologii jems mluvili posledně že uvidíme…..no a hlavně říká že je to díky těm mandlím braným v téhle době, že to to také hodně ovlivnilo….
holky díky za napsání všechno si to musím pročíst ještě jednou….
matildo jak už jsem psala osobně se nebráním jiné cestě i jsem to s tou teplotou zkoušela zalehla tak jak ty atd, léky nedala…ale homeopatika nechci z jiného přesvědčení(křesťanství a přes to nejdu) kouknu co je ta druhá možnost o které píše lien
hlídání naštěstí se daří nějak zvládat, manžel nemá zatím problémy a většinou zůstává doma na paragrafu, nebo to vyřeší tou půldenní dovolenou a na doléčení naštěstí je možnost u té mamky….mě také ředitelka nabízela že to není problém, že to za mě vezme, ale pokud to není nutné nechci toho využívat, kdy dělá ve školství ví že pak musí za mě táhnout celé dny(takže i to by šlo, když bude nutno)
neřekla bych že je to reakce na nějakou nervozitu a stres, já jsem v práci v pohodě, těším se do ní, malej je tu také neskutečně spokojený, naopak si myslím že být doma je pro něj to horší 😀 ….
s mamkou to pořeším jestli by kluka delší dobu mohla hlídat aspoň než tu nebudou řádit ty nemoce…..
příští týden jedu k tomu jinému doktorovi tak jsem zvědavá i na jeho pohled, třeba něco poradí….
vincentku na prostřiky používáme, a než jsem odjížděla tak jsem manželovi mezi dveřma řekla at mu ji zkusí přimíchat do pití..
lien to co píšeš vnímám, chápu…ale tak nějak uvnitř nevím co ještě ano a co ještě né..píšeš o poslechnutí těla Honzíka ano s tím souhlasím, opravdu jsem tento týden co měl ty teploty s tím bojovala, tedy on jen sám bez léků a byla jsem pyšná a ráda že se to zvládlo ….jenže když mu z toho ouška začalo téci hnisavé, v dobré vůli jsem chtěla aby to prohlédl lékař vyčistil atd. aby to nepřineslo naopak ty horší následky – nemáme v pořádku sluch, právě díky té tekutině co se stále drží za ouškem, a to je potřeba řešit aby ho neměl trvale poškozený…..nevím jak to napsat, ale nevím a neumím rozoznat tu hranici kdy jednat tak a kdy jinak abych si třeba jednou nevyčítala že neslyší protože jsem se snažila nikam nejít…víš jak to snad myslím….
jsem ráda, že malej když jsem odjížděla je spokojenej, nevypadá nemocně, dostala jsem hudlana na cestu…..jen si říkám co dál a jak mu pomoci….
to že je v kolektivu a nemá imunitu ok, vím a myslím že to na to má také vliv, přeci i jen ten jeho start nebyl tak ok, a tak nějak asi bude chvíli trvat než se to vše ustálí…jen jak to udělat pro jeho dobro…
Bami libi se mi co pise matilda!
A ne nadarmo se tady nedavaji “hned na kazdy prdanec“antibiotika..
Nas rodinny Dr neni sice homeopat,ale takto to bere jak pise i matilda!Sice jsem chvilku zde taky cucela,zvykla z Cr ze jsme vazne skoro na vse dostavali antibiotika aniz by se vysetrilo zda je to virove ci bakterialni (kdyz byli prvni dve deti opravdu male tak ta pediatrucka byla v abtibiot.opravdu opatrna a dalsi uz ne)a co mi rika segra a nektery maminky kdyz nevylezou od lekare s antibitikama tak se zlobej a maji pocit,ze u neho ani nebyly..
Nam to naopak pomohlo a kdyz byli ty moje starsi vazne stale nemocni (kazdy druhy tyden )pak ani do skolky nemohli chodit,a i pani ucitelka byla rada i za nas ,bylo to tezke ze museli byt doma..podepisuji se pod to,ze vynechat ten kolektiv je vazne potreba zvlast kdyz to mas jak pises a musi se to skratka nejak udelat si prectav jak to potom maji mazec maminky co jsou samotne 😉
Nejhorsi je takove to,ze je “3dny doma,pak zase jde“,radeji opravdu vylezet dele,ikdyz to “nejde“,ale musi to bejt,to ty ale vis! 😉
Nam pomaha pravidelne podavani probiotik a prebiotik jelikoz je znamo,ze imunita je ve strevech a tak me ted napada,ze maa byla naposled marod 4dny tusim v listopadu a to je uspech u ni a taky nad zmizel problem s briskem a kakanum a hlavne pokud se davaji antibiotika tak ty sezerou i to dobre v brisku..
Probio a prebio mi naridili i na okno..
Moc vam preji at jste fit!!
Proti homeopatikam nic nemam a kdyz nekomu pomahaji,jsem tomu rada..
Nekdo tu psal o vysetreni na imunologii,tak jsme prirozene byli hnef a vse bylo ok i alergie atd..u velkych se ti zlomilo az vyrostli cca okolo 13?..
Kde tak slysim tak neni asi ditko,ktere by si timto neproslo nekdo malo jine silene a jednou se to zlepsi..
Megg