Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
První vysvědčení a známky na něm
Ani nevím, jak to formulovat tak, aby to dávalo smysl…
Takže to pojmu formou otázek.
1. Také (jako většina maminek, babiček, dědečků, tetiček…. apod.) si myslíte, že dítě v první třídě musí mít na vysvědčení samé jedničky?
Já totiž ne – po pravdě – já známky nijak neřeším – Týně říkám, že se učí pro sebe, že známky jsou její vizitka – zato její chování a výchova zase moje A u nás nebudou mít prvňáčci “samé“ na vysvědčení… a já ani nevidím důvod – pokud to dítě nemá prospěch na “1“ – proč by je mělo mít na vysvědčení? jen pro pochlubení se příbuzenstvu?
V jiné diskuzi se na mě trošku sesypaly za můj názor – protože já vysvědčení beru jako výplatu – tudíž nevidím důvod, aby i ty méně snaživé děti (když se vezmou všechny faktory, díky kterým se hodnotí – ne jen psaní, ale i píle, pracovitost, atd… ) měly výbornou – stejně jako “premianti“ (když už jsme tedy u toho známkování – prosím, nediskutovat o tom, že je lepší slovní hodnocení, že to víc vypoví – to já vím, též bych ho chtěla – ale bohužel se známkuje, tak to tak vezměme 😀 )
Dále mě zajímá – je to, že se dítě naučí za i kdyby 4 měsíce psát, počítat, číst, soustředit se, pracovat v kolektivu – PROSPĚCH? Protože podle mě je, ale chápu, že každý na to má jiný názor…
Já nevím, asi jsem “jiná“ – ale já to vnímám tak – že vysvědčení je pro to MOJE dítě jako výplata – v práci taky nedostaneš víc peněz, jen proto, že je to Tvoje první výplata – ne (řečeno nadsázkou, samozřejmě)? Mě je prostě v celku jedno, jestli bude na prvním vysvědčení samá “1“ – nebo i něco jiného k tomu… Ano, když budou jen “1“ – potěší mě to, ale když ne – tak se z toho nestřílí – oslavíme to tak, jako tak…
Kdo dočetl až sem, děkuji mu, a jsem po pravdě, zvědavá na odpovědi a diskuzi… Lenka
Ahoj Lenko,
nemám k tomu moc co dodat, vidíme to s manželem stejně. Situaci kolem vysvědčení vlastně vnímáme hodně odlišně narozdíl od jiných rodin. Nic přehnaně nehodnotíme, nedramatizujeme, ale ani neslavíme. Tím, že se dětem věnujeme, chápeme, kde ve svých možnostech mají mezery a pak nás horší známka nepřekvapí. Pokud to jde, opravíme, pokud ne, přece se nic neděje.
Naštěstí obě holky samy vždy dokázaly přijmout horší známku ne jako potupu, ale jako upozornění, kde je možné se zlepšit. Slovem “horší“ beru až od trojky do čtyřky, pětky nenosí téměř vůbec a u každé je to ještě položeno do jiné roviny, Anička je jedničkář, ta si sama opravuje dvojky na jedničky, Kačka je dvojkař – trojkař, takže horší známku si také chce sama opravit. Myslím, že takhle je to správně, když pominu, že slovní hodnocení by bylo o mnoho lepší, ale i v naší škole bazírují na systému známkování.
Asi se mnou nebudou také mnozí souhlasit, zejména v tom, že v mnohých rodinách se kupují i drahé dárky za pěkné vysvědčení, u nás se to oslaví zmrzlinou nebo zákuskem, bez dárků. Ale na druhou stranu děti nemají obavu nikdy špatnou známku přiznat, řešit danou situaci, nikdy se mi nestalo, že by se snažily vymazat pětku ze žákajdy, jak jsem se kdysi snažila já :-))
Mnohdy slíbená větší odměna za pěkné vysvědčení a následný výsledek v podobě horších známek než očekávaných vede k frustraci a zklamání dítěte, ke zhoršení psychiky, pak mají děti strach přijít domů, i když mají místo samých jedniček třeba jednu dvojku. To je velký důvod k zamyšlení pro rodiče, kde se stala chyba…
Ani nevím, jak to formulovat tak, aby to dávalo smysl…
Takže to pojmu formou otázek.
1. Také (jako většina maminek, babiček, dědečků, tetiček…. apod.) si myslíte, že dítě v první třídě musí mít na vysvědčení samé jedničky?
Já totiž ne – po pravdě – já známky nijak neřeším – Týně říkám, že se učí pro sebe, že známky jsou její vizitka – zato její chování a výchova zase moje A u nás nebudou mít prvňáčci “samé“ na vysvědčení… a já ani nevidím důvod – pokud to dítě nemá prospěch na “1“ – proč by je mělo mít na vysvědčení? jen pro pochlubení se příbuzenstvu?
V jiné diskuzi se na mě trošku sesypaly za můj názor – protože já vysvědčení beru jako výplatu – tudíž nevidím důvod, aby i ty méně snaživé děti (když se vezmou všechny faktory, díky kterým se hodnotí – ne jen psaní, ale i píle, pracovitost, atd… ) měly výbornou – stejně jako “premianti“ (když už jsme tedy u toho známkování – prosím, nediskutovat o tom, že je lepší slovní hodnocení, že to víc vypoví – to já vím, též bych ho chtěla – ale bohužel se známkuje, tak to tak vezměme 😀 )
Dále mě zajímá – je to, že se dítě naučí za i kdyby 4 měsíce psát, počítat, číst, soustředit se, pracovat v kolektivu – PROSPĚCH? Protože podle mě je, ale chápu, že každý na to má jiný názor…
Já nevím, asi jsem “jiná“ – ale já to vnímám tak – že vysvědčení je pro to MOJE dítě jako výplata – v práci taky nedostaneš víc peněz, jen proto, že je to Tvoje první výplata – ne (řečeno nadsázkou, samozřejmě)? Mě je prostě v celku jedno, jestli bude na prvním vysvědčení samá “1“ – nebo i něco jiného k tomu… Ano, když budou jen “1“ – potěší mě to, ale když ne – tak se z toho nestřílí – oslavíme to tak, jako tak…
Kdo dočetl až sem, děkuji mu, a jsem po pravdě, zvědavá na odpovědi a diskuzi… Lenka