Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
První vysvědčení a známky na něm
Ani nevím, jak to formulovat tak, aby to dávalo smysl…
Takže to pojmu formou otázek.
1. Také (jako většina maminek, babiček, dědečků, tetiček…. apod.) si myslíte, že dítě v první třídě musí mít na vysvědčení samé jedničky?
Já totiž ne – po pravdě – já známky nijak neřeším – Týně říkám, že se učí pro sebe, že známky jsou její vizitka – zato její chování a výchova zase moje A u nás nebudou mít prvňáčci “samé“ na vysvědčení… a já ani nevidím důvod – pokud to dítě nemá prospěch na “1“ – proč by je mělo mít na vysvědčení? jen pro pochlubení se příbuzenstvu?
V jiné diskuzi se na mě trošku sesypaly za můj názor – protože já vysvědčení beru jako výplatu – tudíž nevidím důvod, aby i ty méně snaživé děti (když se vezmou všechny faktory, díky kterým se hodnotí – ne jen psaní, ale i píle, pracovitost, atd… ) měly výbornou – stejně jako “premianti“ (když už jsme tedy u toho známkování – prosím, nediskutovat o tom, že je lepší slovní hodnocení, že to víc vypoví – to já vím, též bych ho chtěla – ale bohužel se známkuje, tak to tak vezměme 😀 )
Dále mě zajímá – je to, že se dítě naučí za i kdyby 4 měsíce psát, počítat, číst, soustředit se, pracovat v kolektivu – PROSPĚCH? Protože podle mě je, ale chápu, že každý na to má jiný názor…
Já nevím, asi jsem “jiná“ – ale já to vnímám tak – že vysvědčení je pro to MOJE dítě jako výplata – v práci taky nedostaneš víc peněz, jen proto, že je to Tvoje první výplata – ne (řečeno nadsázkou, samozřejmě)? Mě je prostě v celku jedno, jestli bude na prvním vysvědčení samá “1“ – nebo i něco jiného k tomu… Ano, když budou jen “1“ – potěší mě to, ale když ne – tak se z toho nestřílí – oslavíme to tak, jako tak…
Kdo dočetl až sem, děkuji mu, a jsem po pravdě, zvědavá na odpovědi a diskuzi… Lenka
Kšando, s Tvým “vysvěltením“ se dá samozřejmě souhlasit, je logické, že v první třídě je budoucí vědec, prodavačka, herečka a třeba zedík… 🙂 Ano, tady souhlasím…. :-):-):-) akorát všeechno, co je kolektivní, povinné a moderní mi přijde podezřelé… :-):-):-) Ale to je můj problém, chápu.. 🙂
Pavlínko, díky za vysvětlení, je tedy jisté, že i když čte slova najednou, neučí se genetickou metodu.. 🙂 Díky za názor se známkama, on vlastně nějak odpovídá mému a jsem ráda, že i učitelka to vydí podobně.. 🙂
Holky, o čem to píšete s tou matematikou? to jsem taky mimo…
Ctiradko, myslím, že tvůj syn se učí čtení “klasickou“ analyticko-syntetickou metodou. U genetické metody je dost okatá známka to, že se učí nejdřív jen hůlkové písmo – velkou tiskací abecedu, tu opravdu zvládají velmi rychle, pak teprve, až čtou všechno velkým tiskacím, přidávají malé tiskací písmo a psací písmo. Děti se učí slova jako celek, je to dost náročné na paměť, až později se učí slova hláskovat – to je asi ta fáze, o které píše Katka.
Jinak můj názor na známkování je samozřejmě ovlivněný mým povoláním… čili nic nového pod sluncem – ano, systém známkování není úplně objektivní, vždycky to bude subjektivně vnímáno. Jak už jsem psala jinde, myslím si, že by to známkování mělo být co nejvyrovnanější aspoň v ročnících. Na prvním stupni to myslím není až takový problém, na druhém stupni v těch odborných předmětech už je to asi těžší.
Pro prvňáky v prvním pololetí bych jiné známky než jedničky nevolila (pokud by to nebyl až moc velký průšvih). Jde opravdu o motivační fázi, děti si zvykají na nové prostředí, lidi, režimy… mají toho občas fakt plné brejle. I bez špatných demotivujících známek.
Moc se mi líbí, jak se občas někdo z jiných zemí ohání tím, že se tam neznámkuje, ale mají A-B-C apod. Což jsou stejně známky převedené na písmena… Prostě nějak se ve školství hodnotit musí. Bez hodnocení by to asi celé nemělo smysl. Je to prostě forma zpětné vazby pro žáky – zvládáš-nezvládáš.
Je to prostě těžké, každý na to má svůj názor, každý má většinou dojem, že to ví nejlíp 😉
Kšando – je to Fraus. Docela zajímavé, ale žádné povídání k tomu zatím tedy nemáme. Zatím je to srozumitelné, nevím jak to bude později.
Ctiradko, ano počítala jsem přesně s touto připomínkou:-). Jsou to normy někým vytvořené – je to takový souhrn od všeho něco neb základní školou prochází budoucí řemeslníci, ale i lékaři, učitelé… základní školy nejsou specializované, protože v 6ti letech prostě nikdo neví, že dítě bude truhlářem a tudíž mu chemie bude k “ničemu“ – takže se prostě děti připravují kolektivně na všechny možné alternativy…. není tedy možné, aby se “doktorům“ odpustil zeměpis… protože prostě nikdo neví, jestli z něj nakonec nebude “cestovatel“ – nic chytřejšího mě nenapadlo:-). Je to prostě kolektivní vzdělávání a já (jak je patrné) jsem jeho příznivcem:-). Kšanda
Katko, psala si tuším, že berou matematiku Frausta, že? To jedou jenom podle ní? Dcera má klasické učebnice i Frausta a myslím, že super. Na rodičáku nás vždy paní uč. seznámí s postupem řešení úloh, s principy… – zatím zvládám v pohodě, ale zrovna tento týden byla dcera u kamarádky a říkala, že to učila i její rodiče… Myslím, že ta matematika je super – učí děti víc logicky přemýšlet, ale nedokážu si představit jen podle těchto knih. Naše paní uč. taky v porovnání s ostatními jela rychleji… takže jsem myslela, že se z toho ze začátku zblázníme (do toho jsme měli ještě problémy s tím, že dceři to bylo prostě úplně šumák, takže ji vždy “přesvědčit“, že je to opravdu potřebné – taky byly momenty, kdy sem litovala, že jsem ji do školy dala), pokaždé když jsem mluvila s někým, že jejich děti jdou pomaleji, ale jsou v klidu, vše zvládají v pohodě, baví je to… jsem byla naštvaná – my psali úkoly hod. – ale trvalo to dva (možná tři) měsíce a vše se otočilo – dceru začala škola DOCELA bavit, protože pořád dokola nečetla la, la, la jako ostatní děti – měla víc možností neb paní uč. brala písmenka na přeskáčku, tak aby se z toho dalo více tvořit… Na začátku jsme se naučili pracovat, takže teď jsme v klidu, protože jsme na úkoly zvyklí a když náhodou dcera přijde jen s jedním, tak se dost divím… doba přípravy už je ale úplně jinde – stačí pár minut… To samé se týká i známek – s tím, že není vždy jen jednička se počítá a není to trauma ani pro dceru a ani pro nás…Kšanda
Kšando, jenže proč máš pocit, že některé věci patří do “základního“ vzdělání, když ti vlastně k ničemu nejsou? dle mne by tam měly patřit věci, které v životě upotřebíš, ale děti se učí spoustu zbytečností, které se musí nabiflovat, protože to tak prostě je… a protože to tak “někdo stanovil“….je to jenom nějaká norma, kterou někdo vytvořil….
to, že hodně lidí tvrdí, že známky nejsou důležité.. ale, je to tak, souhlasím s tím…jenže zase upřímně na druhou stranu… za tento výrok se zase schovávají lidi, kteří na děti kašlou a nevěnují se jim…schovávají to za býrok, že známky přece důležité nejsou…. prostě vše je dvousečné…
Já sama si s těmito otázkan´mi neumím poradit. V principu celý systém školství mi připadá špatný, zbytečný, nespravedlivý.. ale sama nevím, jak bych chtěla, aby to bylo… nesouhlasím s biflováním, nemyslím, že známky jso jediné to důležité.. ale jsem ráda, že to enmusím řešit, že to jde nějak samo a vlastně dobře, protože to syn zvládá a já nemusm nic extra řešit (zatím tedy)… na jednu stranu bych ho chtěla učit jiným věcem a jinak, na druhou stranu nehledám východisko ani žádnou náhradu…. možná taky i proto, že jsem spokojena s naší paní učitelkou…nevím…prostě zatím… Ale hodně jsem se zamýšlela, co a jak by se mi líbilo a odpovědi jsem zatím nenašla.. 🙂
Katko, u nás v matematice do tuším 8, sama nevím, protože mi syn sčítá i miliony a odčítá i do mínusu…. 🙂
s tím čtením teda nevím, jakou metodou se učí u nás… On mi čte celé slovo najednou, neříká po písmenkách, ani po slabikách (někdy možná trochu po slabikách, když je dlouhé slovo – ale neslabikuje standartně), ale většinou říká celé slovo najednou (podotýkám, že před školou číst neuměl) – ale v psaní postupují po písmenkách, učí se je postupně, celou abecedu rozhodně ještě neumí a nečtou jakékoliv texty…. to je jaká metoda???
Ctiradka to napsala opravdu hezky – známkování spravedlivé nebylo, není a nebude. Ale myslím, že čím dál tím víc lidí si uvědomuje, že na známkách až tak nezáleží. Nicméně – řekněme si to upřímně – kdyby známkování a hodnotící systém chyběl, které z dětí je tak svědomité, vyzrálé,… že by se učilo jen proto, že se chce něco dovědět, naučit, lépe řečeno, kdo by se učil i věci, které ho nezajímají a přes to patří k základnímu vzdělání? O genetické metodě toho příliš nevím – dcera se učila číst normální syntetickou (slabikováním) a jak jsem psala – již před Vánocemi dokázala přečíst cokoliv a fáze slabikování u ní trvala cca 14 dní. Je fakt, že znala velká písmena všechna, takže jí stačilo pochopit systém skládání slov. Psát se učili rovnou velká i malá tiskací a pak měli klasické písanky na psací písmena… I mluvili tou “marťanštinou“, která je součástí genetické metody… Používali i ta vystříhaná písmenka… Jinak je opravdu zvláštní, že dodatečný odklad se týká pěti dětí ve třídě – žiju v přesvědčení, že to je krok, ke kterému se přistupuje opravdu ojediněle a ve vyjímečných případech. Kšanda
ctiradko – genetika spočívá v tom, že dítě čte jednotlivé hlásky a z toho skládá slova. Neslabikuje. Fígl je v tom, že do Vánoc mají za úkol se naučit komplet číst. Po Vánocích musí začít zase z písmenek slova skládat. Teď jim navíc zakázali si říkat písmenka nahlas, takže musí potichu jen v duchu a navíc si musí slova jakoby fotit.
Třeba velkej problém teď je Ď,Ť,Ň,DI,TI,NI,DĚ,TĚ,NĚ a dál BĚ,PĚ,MĚ,VĚ. I když je tam NI, tak mi čte NĚ, protože je z těch pravidel totálně zmatená. Probrali to během dvou týdnů všechno naráz.
Psací písmo začínají až teď. Zprvu se učili jen velká tiskací písmena, aby abecedu stihli co nejdřív, pak během týdne probrali celou abecedu malých písmen a teď týden jedou psací písmo. Zatím umí 3 písmena.
Nevím, jak rychlí jsou teda v matice, tam taky jedou nějakou spešl metodou a zatím sčítají a odčítají do 14. Vím, že někde počítají teprve do 8, ale tam naštěstí problém není.
Olgo – to je právě to. Věřím tomu, že kdybysme ji dali na druhou školu, tak by k tomuto nejspíš vůbec nedošlo. Jedou tam pomaleji a stíhají to všichni bez problémů.
Jenže jsme se přestěhovali a nechtěli jsme, aby musela chodit přes celé město a navíc, je tady ta škola náročnější i do budoucna a vím, že děti z ní jsou na střední lépe připravené, ovšem ten začátek je opravdu hodně těžký.
Ve školce jsem byla na konzultacích několikrát, vždy říkali, že nepatří mezi nejpřipravenější děti, ale je spíš klidná, tak říkali, že si myslí, že to zvládne. Dál jsme to neřešili, což jsme asi měli. Do poradny nás nikdy neposlali. Co už teď.
Psycholožka taky říkala, že to určitě zvládne, jen ji to bude stát víc úsilí. To mě právě taky mrzí, že když tu známku měla tak napůl, tak k tomu mohli přihlédnout, protože na každým rodičáku ji hrozně chválí a i nás, jak se jí věnujeme a jak vidí zlepšení a já nevím co a pak mi řekne, že jí stejně jedničku nedá.
Karča příjde minulý týden celá nadšená, že jí učitelka zapsala 5 jedniček a jak jí mám já vysvětlit, že ani 5 jedniček nesmaže tu jednu trojku, kterou dostala po prázdninách? Kdyby nosila samý dvojky, tak neřeknu ani popel, ale ona má vždy hodně jedniček a pak prostě nějaký vykolejení a je to zase v prdeli.