Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zvládlli by jste odchod partnera?
Dnes trošku vážnější téma, myslíte, že by jste zvládli odchod partnera nebo odchod od něj?
Myslím nejen psychicky, ale i třeba po finanční stránce nebo po stránce bydlení.
Já třeba řeším problém, že dům, ve kterém bydlíme je manželův, nepatří do SJM, ale rekonstrukce se zčásti provedla z mých peněz, opravdu jen z mých a nemůžu donutit manžela, aby mi přepsal polovinu domu, vždycky se ohradí tím, jestli se chci prý rozvést.
Proto vím, že bych momentálně zvládla asi vše, kromě bydlení.
Ale nejde přece jen o rozchod, ale i o úmrtí.
psychicky asi dle toho co by se stalo,fyzicky a finančně by se nám(děti a já) vedlo samozřejmě hůř,ale když se musí tak se musí…ale to je stav,který je platný dnes a zítra třeba nemusí…
Nad tím raději nepřemýšlím. Problém by ale bylo bydlení a finance. Z mého účtu totiž odchází měsíčně hodně peněz na zaplacení hypotéky.
Jinak si myslím, že v takovéhle situaci ženská zjistí, že to musí zvládnout a o všechno se postarat a teprve potom si pobrečet.
Lidlunko zvladla a zvladam 😉 🙂
Ted vazne,ono nikdo o tom neuvazuje a ani si to nepreje,to je pravda,ale nikdy nikdo nevi a nikdy nerikejme nikdy..zivot meni…tak to je..
Za sebe muzu svedomite rici,ze to zvladne opravdu kazda zena,dokonce i ta,ktera si do te doby myslela,ze by to nezvladla ,nebo si v tom(ci celkove)az tak neverila!!a to myslim jen v dobrem!!
Zvladne to kazda,pokud neni “uplne retardovana“ 😀 berte tohle j slovo,jen jako priklad,toho,co tim chci rict,prosim!
😉
Dokonce i dle mych zkusennosti,i dle odborniku a i z ust muzu,to my zeny,vzladame daleko lepe,nez odchod zvladaji muzi(ikdyz to tak mnohdy jen nevypada)
Take jsem to nechtela a take jsem si to neprala,to se vi 😉
Ale uz jak tu nekdo psal,casto je to bohuzel(bohudik)jedine mozne a nejlepsi reseni,nejen pro zachovani dusevniho i fyzickeho zdravi deti i te zeny..a to je z me strany k tomu vse,nezlobte se,tezce se mi to pise..
Vsem,opravdu vsem,preji,aby to nestalo,ale tem,ktere to zaziji,tak preji hodne sily a hlavne odvahy,aby to udelaly(v cas..) ,protoze ja uz vim,ze nic neni nemozne, opravdu vsechno jde,kdyz se chce a jiny zivot nebude,nez ten,co zijeme! 😉 jinak souhlas,co pise i Halina tusim 😉
Meggii
Tohle je téma, které je mi tak nějak cizí a nepřemýšlím nad ním…ale radši bych to nějak zvládla bez partnera, než žít v nespokojeném manželství, nebo bez lásky, nebo dokonce s jakýmkoliv druhém týrání ze strany partnera…prostě záleželo by na okolnostech…Druhého tedy smrti se bojím hrozně a to nevím jestli bych zvládla, kvůli dětem by mi nic jiného nezbývalo…Aktuálně ve vedlejším městě měl zástavu 36 tatínek od dvou dětí, takže ještě mladší než můj manžel, člověka to hned nutí víc o všem přemýšlet.
Tak o něčem takovém neuvažuji, jsem opravdu spokojená. Pokud by se to ale stalo, musela bych to zvládnout :-). Nikterak to ale neplánuji, je fakt, že bez manželovi podpory bych spoustu věcí musela řešit velmi velmi ztuha (vzdělání, výchovu atd.), protože by mi výrazně ubyly finance i zázemí, ale nějak bych to prostě dala. Naštěstí ale fakt o takových věcech vůbec neuvažuji, nicméně smrti, ani druhému člověk neporučí.
Ludlinko, když ten druhý odejde, tak zjistíš, že to zvládneš – ono ti v tom okamžiku stejně nic jiného nezbude….. To by Ti tu potvrdilo určitě víc lidí. Ale nikomu to nepřeju. I když na druhou stranu mě to ohromně posílilo, protože jsem to dokázala.
Dnes trošku vážnější téma, myslíte, že by jste zvládli odchod partnera nebo odchod od něj?
Myslím nejen psychicky, ale i třeba po finanční stránce nebo po stránce bydlení.
Já třeba řeším problém, že dům, ve kterém bydlíme je manželův, nepatří do SJM, ale rekonstrukce se zčásti provedla z mých peněz, opravdu jen z mých a nemůžu donutit manžela, aby mi přepsal polovinu domu, vždycky se ohradí tím, jestli se chci prý rozvést.
Proto vím, že bych momentálně zvládla asi vše, kromě bydlení.
Ale nejde přece jen o rozchod, ale i o úmrtí.