Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
HLÁŠKY NAŠICH DĚTÍ
Kdysi to tu někde bylo, ale co znovu oživit místo pro HLÁŠKY NAŠICH DĚTÍ?
Takže pojďme psát staré, na které rády vzpomínáme ale i ty aktuální které zrovna dětičky vypustí z úst….
Nějak si je poslední dobou zapomínám zapisovat, a přitom mladej každou chvilkou překvapí naposledy v autě. Manžel je velice klidný řidič, spíš já jsem ta co nadává, každého bych vytroubila atd. A proto mě překvapilo když během jízdy manžel povídá “debil jeden“. Malej mu na to odpovídá “to se neříká, ale až budu velkej tak to taky říkat budu“…
Ráno se oblékal a říkal u toho “na to opravdu nemám náladu“..
Tak Dominik si i u jídla dokáže způsobit úraz!Jí kukuřičné křupky a najednou řev,že si ukousl prst.No sice si ho neukousl,ale prokousl si ho 🙂 a teď zpozoroval krev 🙂 a maminko to mě hrozně bolí,zalep mi to.
Haha, holky, máte doma koukám kulíšky 😀 Tohle není hláška našich dětí, ale klučiny z tábora, kam jsem ještě chvilku po škole (to je už je let 😀 :D) jezdila jako vedoucí. Byla tam taková táborová kočička, prostě k táboru patřila. Jeden rok vypadala nějaká přešlá. Přišel chlapeček, už si nepamatuju, jak se jmenoval, a povídá s úplným klidem: “Tahleta kočička je táborová, ale je nemocná. Brzo umře!“ Všem nám z toho zatrnulo, ale pak jsme se smáli, jak klidně to ten kecka řekl. 😀
Domča hladí tatínka po noze a povídá:“Ty máš teplou srst!“
Scházíme se občas poránu s rodinou staršího vnuka na SKYPE.Zatímco mimino Martínek se směje do kamery, starší Maruška/něco přes dva roky/ má občas jiné zájmy – a tak včera přerušila konverzaci s prababičkou:“ Babííí, di us konecne do kuchyne“. Je ale pravdou, že jindy dovede povídat dosti dlouho a líčí prožité událoosti minulého dne velmi podrobně.
Také “Skypujete“, milé přítelkyně?
Přeji hezký den – Jarda
Včera Terezka, když ji manžel nechtěl něco dovolit.
“ Tati,sis mě udělal a teď mě nemáš rád“
Dnešní perlička našeho Adama…
Sedíme si tak s dětmi v Albertu v tom baru dole…Dětí chrupkají pizzu,táta si dává pivko…No a já šla nakupovat.Když se vracím otvírám dveře…v baru skoro plno a Adam hned ve dveřích a nahlas….Mami,táta už má třetí pivo!!!Ohlas šílený smíchy a potlek od servírky
(Citováno od martek z 21.2.2015 21:56)
🙂
Dnešní perlička našeho Adama…
Sedíme si tak s dětmi v Albertu v tom baru dole…Dětí chrupkají pizzu,táta si dává pivko…No a já šla nakupovat.Když se vracím otvírám dveře…v baru skoro plno a Adam hned ve dveřích a nahlas….Mami,táta už má třetí pivo!!!Ohlas šílený smíchy a potlek od servírky
Marek (skoro 4) říkal mé mámě:
Babi, my jsme byli všichni v Praze, v kině. Byla to pohádka Tři bratři. A já jsem se hrozně moc bál.
Máma: Ty ses bál? A čeho? Vždyť to není strašidelná pohádka.
Marek: Já jsem se hrozně bál, že to nikdy neskončí, bylo příšerně dlouhý.
Navštívila onehdy má dvouletá pravnučka svého dědečka, mého nejstaršího syna, na jeho, jak pravím, haciendě, na okraji blízkého města.
Zahlaholila :“dedo, ÍHÁ “ v domnění, že to co jí vítá, je koníček. Těžko se dala přesvědčit, že to je “HAF“, tedy pejsek, jako jsou ti, které má ve svých obrázkových knížkách.
Zmíněný tvor, třičtvrtěroční “štěňátko“ se jmenuje ALF,váží, pokud je mmi známo, už dobrých čtyřicet kilo, je to leonberger, v dospělosti bude mít dvakrát tolik a skutečně spíš připomíná íhá-poníka, než haf-pejska.
Syn Zbyněk (zítra 7 let): “Mami, až budu velký, chci se oženit. Ale žádná holka si mě nechce vzít…“
A teď se mi vybavila perlička 5 let stará. Zbyněk měl dva roky, když jsem mu přivezla z porodnice sestřičku. Rozbalila jsem ji donaha a velký brácha vyděšeně vykulil oči a říká: “Mami, Madlenka má ulomeného pindíka!“