Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Univerzální dárky
Ahoj všem!
Chtěla bych se vás zeptat, jak to máte s “univerzálními dárky“, jako je flaška vína, nebo tvrdého, bonboniera… Potěší vás takový dárek? Děkuji za odpovědi *
lahvinku vínka mám ráda, myslím že když víš co ten druhý má rád tak to potěší…kdyby mi někdo koupil lahev whisky ač drahou tak by se stala putovní a poslala bych ji příležitostně dál…vím že tím uctím tatku svého vždy….
stejně tak s bomboniérama, pokud je dobrá a lepší né ta srágorka za třicet korun a směs všeho kde ve finále je jedna náplň tak to nemusím…..ale nugátek, modré z nebe, tatiána 😀 a nebo jiné mám ráda…čokolády mám také ráda, nebo směs oříšků v čokoládě atd…
takže podle mě pokud trochu toho člověka znáš a víš co má rád tak to potěší…..
Děkuji za vaše odpovědi!
Ano, taky rozdáváme onen alkohol dál. CO s tím doma, že? 😀 *
víno nepiju takže mne tím nepotěší nikdo
čokoláda mne potěší, pokud je dle mého gusta a bohužel i když spráskám všechno možné, tak jen na některých si pochutnám a když mi někdo přinese lískooříškovou nebo milku tak nadšená moc nejsem a pomyslím si něco o “dárku z povinnosti“
no a zmíněné svíčky …. z nich se mi dělá husina jen když kolem nich procházím v krámě … než jsme se stěhovali vyházela jsem asi 20kg svíček
Takové dárky mám ráda 🙂 Zvlášť, když místo bonbošky a vína tam jsou křupky a žatecká dvanáctka (pro příklad :-)))
nemám nic proti takovým dárkům, pokud následuje nějaký opravdu hodnotný,
ne opravdu nemám nic proti takovým dárkům, hlavně pokud někdo ví, co mi chutná a co se mi líbí
My taky nepijeme, víno už vůbec ne a manžel tu a tam někde víno od někoho dostane.
My jsme za to docela rádi, protože se nám to pak hodí, když má někdo narozeniny apod. a nevíme co za dárek 😀
Prostě to posíláme dál.
Jen s tím, že to dávám těm, o kterých vím, že víno pijí.
Mě naopak vždycky potěší čokoláda, bonboniéra.
Taky nemám ráda svíčky apod. To opravdu radši nic.
Zkrátka já se do situací, kdy bych dávala něco někomu, o kom nevím vůbec nic, moc nedostávám.
Snad jen u paní učitelky na konci roku trochu váhám.
vínko určitě, tvrdé asi ne, bonboška vždycky, nebo čokoládka, to se doma rozdělím. 🙂
Já si zase říkám, že raději nic, než něco, co se nehodí obdarovanému.
Já když chci někomu poděkovat, tak se fakt na férovku zeptám. Není mi to trapné, pokud jej neznám a nevím, co má rád. Chci, aby to opravdu bylo poděkováním, aby ho to potěšilo. Samozřejmě se z toho vždycky vytáčí, že nic nechce, ale když to nastíním, jak to myslím, tak pak už si řekne třeba holka, že by ráda kytičku nebo mlsek….
Ale jak už jsme psala v jiné diskuzi, já prostě dárky nemám ráda… 🙂 *
K této otázce mě přivedla diskuze Padmé o “skleničce“.
Jak jsem psala tam, tak u nás doma se nepije. Nejen díky rozlišnostem v chutích, ale prostě nám to nechybí a není to standard ani ozvláštnění, či zpříjemnění večera.
Já osobně nesnáším tyto dárky, nebo pozornosti, děkovné za cokoliv. Je pravda, že se nám takhle doma hromadí flašky vína, tvrdého, whisek. A bohužel si nikdo nedá říct, že to nepijeme.
Co beru je, když návštěva příjde s vínem a řekne, že se hned má tohle otevřít, že mají chuť si dát. *
Ježečku, jak by řekl jeden kamarád – lepší jak drátem do oka, ne? 😀
Ale vážně – klasické bonboniéry moc nemusím (výjimku uděluju oříškové Taťáně – snad to píšu správně, to je pro mě naprosto luxus), možná spíš takové ty Ferera apod., víno by mě potěšilo. Radši bych brala tento typ dárku, než třeba nějaké svíčky, vázičky apod., nějak na tyhle “výstavnosti“ nejsem (fakt nerada utírám prach).
Každopádně bych byla ráda, že si někdo vzpomněl a měl chuť mě obdarovat, jen si prostě některé dárky víc užiju.