Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Mordování s kojením
Dobrý den. Myslela jsem, že mám už po prvním dítěti dost zkušeností, ale teď si bohužel rady nevím. Proto prosím o pomoc vás, jestli nemáte nějaké zkušenosti, jak vyřešit tento problém. Upřímně mám velkou chuť vzdát kojení. Moje první dcera měla také problémy, ale ta alespoň opravdu tahala a tahala. Moje mladší malá prostě netahá. Byl s tím problém i v porodnici, ale pokaždé se mi nějak povedlo jí tu bradavku nacpat hluboko do pusinky a byť po určité námaze (občas jsem byla fakt vysloveně vyčerpaná po takových snahách) se prostě přisála a nakonec po já nevím kolika pokusech začala pít. Doufala jsem, že se všechno už zlepšilo, ale teď jsme týden doma z porodnice a co proběhlo tuhle noc bylo něco naprosto strašného. Od pěti odpoledne do tří do rána neustále jenom přikládání a přebalování a do toho hladový řev. Prsa už nemám tak nalitá, jako před tím a opravdu mám pocit, že v nich snad ani nic není. Po tolika hodinách se ve tři ráno konečně přisála a napila jak z jednoho, tak druhého prsu.
Problém je v tom, že ona prostě nevyplázne jazýček. Nechává jej vzadu a jednoduše si bradavku nechytí. Pokaždé jí musím tu bradavku doslova nacpat hluboko do pusinky. Ale to není všechno. Ona se pouští. Máchá hlavičkou ze strany na strana, otevírá pusinku jen částečně a ne pořádně, jak by měla a pak se chytá len povrchově a je těžké bradavku do pusinky hlouběji dostat. Takže každé jedno kojení je boj. Teď jsem třeba s ní strávila v posteli více než hodinu, kdy jsem střídala prsa a neustále přikládala a přikládala. Přiznám se, že mi začínají téct nervy. Starší mi do toho skáče a neustále něco chce, což je jasné. Ale i když jde k tchánovým dolů do patra, tak se mi mladší prostě nepřisává. Nemáte někdo zkušenost s tímhle problémem? Protože každé jedno kojení je jak běh maratonu, než konečně uslyším, jak ta maličká polyká.
čtenářka
Vzdávám za každou cenu malou rvát jenom na prs, což je nepochybně k ničemu, když se hodiny nepřisává. Takže mléko odstříkávám a dávám lahvičkou. Teď dostala 90 ml, až škytá, 2x si říhla… 😀 A dneska odpoledne jedu koupit kloboučky od medely. Ona opravdu kojená být chce. Teď odstrkovala ručičkami lahvičku a otáčela hlavičku na prs. Takže docela se ještě nevzdávám. Ale samozřejmě přikrmovat asi budu muset nejméně přechodně, protože občas z prsu prostě nedostanu skoro ani kapku (především odpoledne).
Číslo na dvě laktační poradkyně mám, ale ještě to zkusím sama. Kdybych už byla v koncích, tak jí zavolám. 🙂
čtenářka
Nevzdávej to a tu laktační poradkyni zavolej. Já to vzdala po 3 týdnech, měla jsem úplně stejný problém. Jenže první dítě, byla jsem na nervy, zhubla o 6 kilo během týdne po porodu, nemohla jíst, vyčerpaná fyzicky a psychicky a přešla na UM. I po 7 měsících si to vyčítám a říkám si, že jsem měla přikrmovat, zavolat poradkyni a ještě vydržet. Ne kvůli financím, ale kvůli prckovi. Vydrž ještě!
Taky jsem neodstříkala víc než pár kapek a to ještě po nějaké době a přitom mi děti přibývaly ze začátku opravdu hodně… takže to opravdu není žádný ukazatel.
Být tebou tak bych zkusila tu laktační poradkyni.
tím že nic nejde odstříkat se neřiď, mě u třetího taky nešlo odstříkat nic ani ručně ani odsávačkou, i prsa se mi zdála spíš prázdná než plná a přitom přibíral velmi dobře…
ale zase není dobré to zbytečně lámat přes koleno, jestli je pro pohodu vás všech lepší UM a nemusíš řešit finance, tak to zbytečně neřeš 😉
Čtenářko, zavolej laktační poradkyni v místě bydliště, většina je zdarma. Ono třeba stačí jenom maličko a bude vše bez problémů.
Ještě to zkusím klasicky, protože klobouček jsme zkoušely v porodnici a ani s ním malá netahala. Ale před tím, než bych kojení dokonale vzdala jej ještě zkusím.
Nicméně jsem došla k názoru, že snažit se dostat do miminka trochu mlíka od čtvrt na pět od rána do půl jedenácté dopoledne je nad mé síly. V noci se jednou napila po půlhodinovém zkoušení. To ještě šlo. Ale to dnes ráno už bylo hodně zlé. Jak z toho byla maličká pak uplakaná a vystresovaná, protože opravdu nic nešlo, to se raději ani neptejte. A co hůř…když jsem zkoušela to mléko odstříkat, tak šlo jen pár kapek a OPRAVDU TAM NIC NEBYLO. Takže to vzdávám. Sice budu přikládat, ale po půl hodině prostě míchám umělé mléko do lahve. Třeba se to ještě upraví a umělé zase zavrhnu, možná bude přikrmovaná, možná prostě na kojení tentokrát nemám. Každopádně díky za rady.
Ještě budu zkoušet, ale jsem už prostě unavená já i malá.
čtenářka
Nečetla jsem reakce, jen dodávám, že mně pomohl klobouček na bradavky (seženeš v lékárně). I když byla Lucinka třetí, tak ty bradavky prostě nebyly tak “vytáhlé“ a ona měla problém si to mléko vzít. S kloboučkem to přestal být problém. Po nějaké době už ho ani nepotřebovala. Kukačka
čtenářko, blahopřeju k miminku!
Taky mi moc pomohly rady na kojeni.net.
Mně to nakonec stačilo, ale pokud by se stále nedařilo, zkusila bych taky laktační poradkyni. Pokud vím, nebývají drahé, přijedou domů, poradí.
Fakt bych to zkusila.
Já jsem měla všechny holky savé hodně, přicucly se bez problémů.
Jediné, kdy to nešlo, bylo, když jsem dala moc brzo dudlík…
Šlo tam hrozně vidět, že v den, kdy si podudlávala dudlík, tak pak se jakoby neuměla chytit prsa, i když jí to předtím šlo.
Tak jsem dudlík asi na měsíc zrušila. Jakmile se děťátko naučí pít z prsa, tak už je to podle mých zkušeností jedno a nevadí to.
A taky v určitých obdobích, kdy asi měly zvýšenou potřebu pít, tak někdy trvalo dýl, než se mi mlíko spustilo a holky neměly trpělivost tak dlouho tahat naprázdno.
Tam jsem si pomohla tak, že jsem si chvilku odstříkavala – stimulovala sama a jakmile jsem cítila, že se mlíčko spouští, tak teprve pak jsem přiložila dítko.
Víc zkušeností s tímto konkrétním problémem nemám.
Tak držím palce.
Jinak opravdu dělá hodně to vnitřní zklidnění se, ale zase ono se to lehce řekne, že…
Ahoj čtenářko, po přečtení tvých řádků se mi vybavilo, že jsem na tom před lety byla dost podobně jako Ty, možná – úplně stejně – já to neuměla, syn byl lenošník a nechtěl sát – pak jsme byli oba nešťastní, on hladový, já nevyspalá a nervozní. Změna nastala v okamžiku, kdy jsem se cíleně začala uklidňovat a zpracovávat ty svoje emoce.
Jakmile jsem se zklidnila, šlo to líp. A pak nám poradila dětská doktorka a kojení jsme zvládli :-).
Za sebe ti mohu jen napsat – nevzdávej to. Ještě to zkus. Holky už ti napsaly, co a jak. Budu držet palečky, abyste to s malou zvládly.
Souhlasím s Peťkou.
Určitě nevzdávat, byla by to škoda.a ty stránky co psala Semelka jsou taky moc pěkně udělané.