Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zprávy z nové práce ... po dlouhé době
Tak zdravím po delší době z nové práce. Díky holky za popíchnutí v ov abych se ozvala.
Minulé pondělí jsem nastoupila do nové práce. Nejdřív jsem si říkala jak vám sepíšu článek, ale ke konci týdne spadnul internet a 4 dny jsme se nemohli nikam napojit, musel v pondělí přijít pán opravit.
No a jak v nové práci…pocity smíšené, ale to negativní si dělám sama. Nevím ani jestli se mi to podaří dát do písmenek. Minulý týden jsme měli přípravný týden(bez dětí). Bylo to fajn, paní ředitelka mě i tak hezky říká vyká mi a říká Míšo :D, chová se ke mě moc hezky a jde jí hlavně o to aby se tam děti cítily dobře a ten zbytek se nějak doladí, že se toho nebojí. A kdybych na ní nepůsobila ok tak by mě tam nepřijala.
Já totiž po pondělí přišla domů totálně vyflusnutá, přitom jsem si plánovala jak to na vás hned nahrnu….ale spojilo se toho totiž ve mě hodně…jednak to že nastupuji po bezvadné učitelce, aspoň to tak na mě působí taková ta učitelka babička, a pracovali spolu celý život…..takže najednou tam začalo hlodat to jestli se vůbec dá dosáhnout na tu hranici nebo né k té hranici, ale takové to srovnání které jasně nastane abych uspěla – u dětí, u rodičů a samozřejmě u paní ředitelky. Když to ted píšu tak vím že to zní strašně zvláštně, ale najednou se mi někam do zadního šuplíčku dostalo to že deset let (no tři jsou tam mateřská)už učím tak co jančím. To prostě najednou byl zamčený šuplík a ty ostatní zůstaly prázdné…Najednou jsem zapomněla to, že jsem si říkala co neumím nevadí tak se doučím, přizpůsobím atd….
Celý týden jsem byla zralá na prášky a nervy na pochodu, to že mě to tak rozhodí jsem nečekala a přitom k tomu když nad tím přemýšlím nemám důvod a nebyl zatím ani náznak něčeho čeho bych se měla bát.
Každý den se na mě hrnuly informace o způsobu zapisování, řešení obědů, režimu dne atd. vše je naprosto jiné než jsem dělala. Myslím tím organizační věci. Né to jak mám s dětmi malovat nebo se učit básničku, ale takové to zajeté stejné najednou není a musím se učit něco jiného….
Pořád ještě čtete, nebo jste si řekli ta je blbá co to řeší? 😀
Byly to takové drobnosti co mě ten den rozhodily, doma mě manžel slovně proplesknul….druhý den jsem to řekla i paní ředitelce a kamarádce co tam je “školnicí“ ale i další ženskou do třetice k dětem a dostala jsem další pleskovou….takže jsem si to v hlavě vyřešila než mě to chytlo z nějakého dalšího důvodu :D…no Chocholoušek měl plno.
Tak nějak se nenaplnilo to co jsem si představovala, že zvládnu projít si školku roztřídit atd. materiály k práci než začnu s dětma dělat…to se prostě nedalo. Ony měli svůj systém pro mě trochu chaos, ale jak jsme se bavili vědí kam sáhnout a občas samotné hledají,a mám plně volnou ruku si cokoliv dělat třídit atd, jen říct kde to je… no ale to se prostě nedá vypsat abych nebyla za totálního trotla 😀 ….zkusila jsem tam jeden jet odpoledne a pustit se de toho…po chvilce takového toho marného odkud začít jsem zamkla školku a jela domů že takhle to nejde, koupila jsem vínko a seděla večer s manželem a osnovala plány jak to udělat abych se z toho nezjančila a šlo to…výsledkem byl plán….vyzdobit školku, připravit si to nejnutnější na ten rozjezd a vše budu dělat průběžně, jinak to nejde…..
Přípravný týden jsem tam každé odpoledne jezdila odpoledne…v oknech jsme měli pejsky, večerníčky, na nástěnce je vláček co jede se značkama a jmény dětí, po síti obrázky z pohádek. paní ředitelka říkala, že se jí okna moc líbí a tak jsem spokojená….
Další drobností bylo, že nemají razítka značek dětí…ale paní ředitelka mi je objednala s tím, že ale používají staré co se i zažehlují tak jsou na peřinkách…tím vzniklo to že pět jich v té sadě razítek není…tři už jsem sehnala a dvě mi chybí, snad je někde seženu a nebo zkusím dát udělat…..takže jasná blbinka, ale vyšli mi vstříc a hned objednala, já značky okopčila a jeden celý den stříhala, podlepovala tvrdým barevným papírem, aby jsme měli na nástěnky, na losování dětí, na dortík se značkou oslavence atd….
Holky omlouvám se za zmatečné psaní ony my ty myšlenky tak lítaj, chtěla jsem to psát postupně jak ty dojmy jsou ale celý týden jsem nenašla volnou chvilku. Manžel znovu ukázal jak je dokonalý protože tuna týden měl děti a zvládal to ok, já přijela z práce už mi nandaval oběd, u kafe mě rovnal a pak jsem zase odjížděla a jeden den mi tam byl pomoc zatlouct pár hřebíčků a okouknout nové pracoviště.
No ač to píšu, tak jak jsem z toho špatná…tak ano týden byl pro mě šíleností, ale ty situace, ty reakce, to povídání a řešení se zbytkem kolektivu mi zatím ukazuje, že by to mohlo být dobré…jak to bude ukáže čas….
No a v pondělí byl křest dětmi…o víkendu jsem se učila značky a jména s příjmením 😀 manžel trpělivě zkoušel a já si jim včera přiřazovala obličeje. Děti už zvládám s některýma maminkama zatím tápu, ale všechny kterým jsem se představovala také působily naprosto normálně a fajn a že se nemusím bát že si cizí dítko brát nebudou :D.
Tím, že začínám odpolední směnou je to takové klidnější, mamka mi hlídá malého ještě tento týden a já mám možnost pomalejší aklimatizace do školky s dětma a pak tam vtáhnout malého. Děti jsou fajn, vzaly dobře změnu učitelky.Tak snad nám to spolu půjde…
No takže závěrem, zatím vše se jeví velice dobře, jen to negativní si vytvářím sama a velmi zbytečně. Vím o tom. Nikdy bych nevěřila tomu, že mě to tak rozhodí….
Takže se těším, až vám budu moc napsat jak jsem byla blbá a jaká to byla hloupost to vnímat takhle jak to vnímám, ale zatím to tak je….
Ps. kluci doma ok, nástup do školy klasika oblítáváme papírnictví a nakupujem co je potřeba, hlásíme kroužky Míša už má první tancování za sebou,Vašík je momentálně na brigádě stále chodí do dílny, Honzík dnes byl u doktora odkašle si takové to ehmmm jen jednou ale dost často jak kdyby mu tam něco vadilo. Na alergologii říkala že to od toho není, no a dětská nám udělal stěr jestli nemá koka a pak nás čeká orl mandle jestli tam nevadí…a já v pondělí jdu na první elektroléčbu, a rehabilitaci…no takže do toho všeho milion věcí jako má každý druhý….
Moc mi chybíte, ale přiznám se že ten minulý týdne jsem myslela i na zaječí úmysly s tvořením sem, jestli to budu časově zvládat a jak to budu zvládat….no šlo to před tím v pohodě, půjde to i dál…jen si tu školku musím postupně zajet a né to chtít najednou 😀
Tak kdo to zvládnul dolouskat až sem a pořád si myslí, že to ještě není na hospitaci u Chocholouška je fakt dobrej 😀
holky děkuju, asi si to budu od vás číst pořád dokola…..
dnes jen letecky za chvilku jdu s kamarádkou z bývalé školky na večeři…
ale první velké plus díky kterému se usmívám celý den. dostala jsem pusu….seděla jsem na bobku a zastrkovala takové malinké holčině tričko a přišel klučina co je malinkej a je to zlatíčko od prvního dne a vlepil mi nečekaně pusu na tvář…. 😀
a pak odcházeli rodiče s jedním chlapečkem co je trošku zvláštní, a maminka říkala že děkuje za snahu že si mě prý oblíbil(celý den vykřikoval dnes jak se jmenuju a kde bydlím)
takže dnes mi je fajn…ale není to trvalý stav 😀 znám se 😀
Četla jsem to asi 5 minut.
Chaos v hlavě chápu. Každý se bojí v začátku v práci po mateřské. Já si říkala, že si nevzpomenu jak se ty výkazy dělají atd. Měla jsem také strach a zmatek.
A právě ten zmatek je asi dobrý, protože tě udrží ve střehu a je jasné, že jsi dobrá, protože lemplovy by to bylo jedno.
Bami, nástup do nového zaměstnání je velký nápor na nervy, takže Tvoje “plašení“ je naprosto v normě a vědecky vysvětlitelné 🙂 Podle mě až tak po půl roce se tam budeš cítit jako doma. Tak vydrž!
Jinak Tvoje srovnávání s předchozí skvělou učitelkou taky naprosto chápu…v člověku to hlodá, ale Ty prostě nebudeš lepší nebo horší než ona, Ty budeš Bamiska. A není důvod to nějak měnit.
No a k tomu omezení VD článku s tvořením – byla by to velká škoda, ale mysli v první řadě na sebe. Pokud nestíháš a mělo by Tě to nervovat, pak to nemá cenu. Ale uvidíš, po prvním týdnu a půl v ráci je asi předčasné dělat závěry, už za měsíc to uvidíš jinýma očima.
Držím palce!
tak to bys nebyla ani ty,kdybys “nezmatkovala“,že něco nevyjde :-D.
Klídek tím prochází stopro každá,když jde do novýho.Nechci strašit,ale mě zapadnutí do novýho trvalo dost dlouho.Ale podle Tvého psaní mám dojem,že máš to štěstí na bezva kolektiv.Co bych dala za to,kdyby se má šéfová tak zachovala jako vaše.
První zmatky budou pryč než se rozkoukáš a jak víme bezva učitelka zvládne :-).
No jsem spíš zvědavá na našeho Honzíka.Stejně si nějak nemůžu zvyknout,že už je z něj takový chlapisko :-D.
Tak se drž a žádný strachy.
Za měsíc se budeš smát tomu co zažíváš…
Bami, ty jsi prdlá 🙂
vážně, promiň, kdyby každá učitelka řešila to co ty, pane bože to by bylo 🙂
Hele v naší školce ve 2 třídách 65 dětí, TOTÁLNÍ chaos, dneska jsem si odvedla Marka a vůbec to nevěděli. Mají novou učitelku, ta jen řekla: Tak ukaž, kdo je tvoje maminka,a´t si jí prohlídnu a myslím, že je ráda, že si pamatuje křestní jména. Značky nemají vůbec, že to nemá cenu, že za měsíc, dva se bude část dětí stěhovat do detašované třídy, v šatně příšerný chaos, nikdo neví kam co patří, včera i dnes jsem hledala batoh, boty, v kapsáři cízí hračky, a jsem přesvědčená, že si z toho nikdo hlavu nedělá.
Ty jsi jen hrozně moc pečlivá osůbka, což je dobře, ale nenechávej si to přerůst přes hlavu. Přiznávám, že já vůbec netuším, jestli máme ve školce ozdobená okna nebo jaké obrázky jsou na nástěnkách, v tom blázinci to člověk prostě ani nezaregistruje.
Moc ti držím palce, a´t se ti tam líbí, organizační věci se zvládnou, neboj!
Bami, tak mě z toho plyne jen to, že jsi osůbka, která přistupuje ke své práci zodpovědně a to je super:-). A neboj – určitě to zmákneš:-). Já jsem měla tu výhodu, že jsem vždy nastupovala po “neoblíbených“, takže výchozí pozice super, ale myslím, že tebe nemůže mít někdo nerad.Kšanda
Bami,
podle mě je normální, že nad tím vším přemýšlíš…
Je pro tebe vše nové, tak si musíš zvyknout 😀
Marek je taky v nové školce a p. učitelky jsou prý na něj hodné 😀 a jedna je tam taky prý nová a vypadá v poho 🙂
Máš šikovného manžela, že se umí postarat a zvládá tě zastoupit…
Neboj ono se to utřepe a bude dobře 🙂
Bami, jsem moc ráda, že ses ozvala, byla jsem už fakt hooodně zvědavá, přiznávám. 🙂
A dočetla jsem do konce, jak psala Zuzka, čtení jde přecejen podstatně rychleji. 🙂
Bami, ty pocity a zmatky, to mi přijde úplně normální. A líbí se mi tvůj přístup, v některých věcech se přizpůsobit, ale i si říct o to, na co jsi byla zvyklá a co se osvědčilo.
Jasně, vstoupit do zaběhnutého kolektivu musí být hodně těžké a chápu i ty myšlenky kolem bývalé učitelky atd., ale nejdůležitější stejně bude, jak to půjde s dětmi. A v tom nepochybuju, že si je získáš.
Uspořádání různých věcí a jiný režim atd., to bude asi zezačátku hodně náročné, skloubit to s běžnou prací, přitom si zvykat na nové věci a ještě pořád něco hledat, to asi fakt není sranda, když do toho máš obstarávat dvacet dětí. Ale zase – to jsou věci, které se časem usadí a bude to pro tebe zas stejná automatika, jako to bylo dřív.
Moc ti přeju, aby to šlo co nejrychleji k lepšímu, k větší pohodě a ať jsou i ty vztahy s ředitelkou a ostatními dobré.
Vpodstatě se dá říct, že jsi nepsala o ničem, co by bylo vyloženě blbě, co by se nedalo řešit a vadilo by ti nějak zásadně, takže to se mi zdá hodně dobré.
Tak se drž, hlavně to bude chtít hodně energie, tak ti jí trochu posílám, dnes jsem přespaná a mám trochu navíc. 🙂
A zas napiš. Držím palce.
holky děkuju…mě je jasné, že jsem ta která přichází do něčeho zajetého, a nechci to tam bořit 😀 spíš to jejich pojmout a jako bonus vnést něco zase trochu jiného, což podle povídání čekají i ony…no to že mi také projelo to aby nebyly zklamané a nebylo třeba očekávání něčeho lepšího radši psát nebudu 😀 páč by mi tu určitě za chvilku zvonili se svěrací kazajkou…
však ony také dnes hned jak jsem to zvládla a jak bylo, upřímně se zajímají mluvit se dá a na tom se dá stavět cokoliv…takže i ten klid snad přijde…
Bamisko, přečteno to bylo celkem rychle 🙂 Neboj chocholoušek s tebou moc práce mít nebude 🙂
Tvoje pocity jsou úplně normální. Neboj, jakmile se do toho vžiješ, zase zjistíš, že máš čas i na jiné věci. Holt, každá školka jede podle svého, to se dalo čekat. A ty jsi naprosto úžasná ženská, v tom jak všechno a všechny kolem sebe zvládáš.
Držím ti pěsti, aby ses co nejdříve naučila chodit v nových “botech“
Takže tfuj, tfuj, tfuj, a hodně štěstí v dalších dnech.
PS: Ty to zvládneš 🙂