Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
odmítnutí hlídání
Holky potřebuji se asi jen vymluvit a možná slyšet že jste na tom někdo stejně. Starší dítko mám 3 týden doma. Prvně hodně nachlazaná s tím že je to na průduškách ale naše doktorka mi doporučila jen koupit sirup no dnes je z toho zánět a antibiotika na 10 dní. Už jsem z toho na nervy, protože nemůžu ven ani s malou, manžel jezdí z práce až pozdě večer. Požádala jsem tchánovce jestli by si starší nemohli vzít tak na dva dny k nim aby měla klid a taky změnu těšila se na ně a s mladší bych ty dva dny normálně mohla ven a taky by měla chvilku od malé klid, ta ji totiš doma nenechá v klidu. No a byla jsem odmítnuta s tím že nemocná rozhodně ne, možná až potom. No a o co mi jde. To bylo poprvé kdy jsem si takto řekla o hlídání. Nechodíme nikam a moje děti mají jen jednu babičku a dědu a o svá ostatní vnoučata se starají a z toho jedni u nich bydlí. Tak nevím jsem tak špatná i když jsem to myslela dobře. Přitom ale vím že ty jejich vnoučata hlídali i když byli nemocné vlastně je mají doma pořád. Malá je z toho taky smutná a když se ptá proč ji nechtějí a je taky vnučka tak už nevím jak to vysvětlovat. Chtěla bych asi jen slyšet jestli jste na tom nějaká stejně? BB
Jen už jsem prostě nevěděla jak to řešit. BB naprosto te chapu-tzn. u me v tom nejkrajnejsim pripade, jak jsem psala.
Rozhodne si nic nevycitej!!!
BB a co si vyčítáš? Že jsi požádala o pomoc?
To snad nemyslíš vážně.
Kde bydlíš? Já Ti snad to dítě pohlídám…..
Já si to ale zpětně vyčítám a hodně. Manžel právě v práci zaskakuje i za kolegu co je na dovolené a proto není možnost aby přijel dřív.
Jano já to taky tak beru že nemocné dítě mi nikdy nehlídají a ani normálně moc ne. Jen už jsem prostě nevěděla jak to řešit. Mladší dcerku mi nehlídají nikdy, takže tahle možnost právě možná není. BB
BB, jsem taky ta, co neustále řeší, že babičky hlídat nechtějí/nemohou, a to i když padáme vyčerpáním. Dcera je extrémně často nemocná, manžel jezdí z práce pozdě, takže si taky “užíváme“. Chápu, jak to zamrzí, taky ten pocit znám.
Jen mě napadlo – neodmítli prarodiče hlídání právě proto, že u sebe mají trvale vnoučata z druhé strany? Třeba měli strach, že nemocné dítě nakazí ty zdravé.
Co nějaká kamarádka, nevzala by si zdravé dítko třeba na půl dne k sobě na návštěvu? (Nevím, jak je to mladší “staré“.)
Hodně sil a brzké uzdravení!
A nemohli by si vzít tu mladší?
Nevím, jak je malá a jestli by to šlo i se spaním, ale kdyby ji třeba vzali na vycházku.
Já tohle neznám – u nás když je nemocná jedna, do pár dnů i druhá.
A než jsou obě dvě, tak nemocná je doma, zdravá chodí do školy a na kroužky. A já pendluji a holt nemocná je doma chvíli sama.
Jsme na tom stejně, nám nehlídají ani zdravé, natož nemocné.
BB pardon precetla jsem si to cele
Přitom ale vím že ty jejich vnoučata hlídali i když byli nemocné vlastně je mají doma pořád. -to by me taky rozcililo, chapu te. A nemohli by si vzit tu malou, jak je ona stara?
BB, k tomu, abych Ti odpověděla na Tvou otázku – “jsme-li na tom stejně?“ – raději Ti nebudu psát o své tchýni, asi bych se neudržela a nebylo by to “slušné“ psaní, to bys asi koukala….
Přesto Ti napíšu, protože mi to nedá…
Za jedno – zkus se na to podívat i jinýma očima – Ty nejsi ten, kdo se má cítit provinile nebo špatně….
Tebe chápu a rozumím Ti. Potřebuješ v danou chvíli (teď momentálně) pomoct a Tvá vlastní rodina Ti pomoc odmítla.
Ty nejsi špatná! Proč bys měla být?
K tomu onemocnění – já sice nevím, jak velké dítko máš, kolik je mu roků, ale naše paní doktorka taky vyčkává… dáváme bylinky, čajíky, vitamíny, čekáme… jestli si s tím tělo poradí… a antibiotika nasazujeme až v případě, kdy už není kudy kam….
A jestli se potřebuješ vymluvit, vypsat… tak šup sem s tím…
BB u me asi pochopeni nenajdes, ja jsem nikdy nedala hlidat nikomu nemocne dite. A co manzel???to by bylo nejlepsi reseni se domluvit s nim, ne?muj jezdil driv z prace, ale dovolenou nedostal.
A udelala bych to jen v nejkrajnejsim pripade, pokud vubec.
Me bylo odmitnuto hlidani zdraveho ditete, ktere melo slabou imunitu a ja a mala jsme byli nemocny (obe v cca 39C horeckach).Musela jsem se prekonat, ale da se to zvladnut neboj. Mela jsem vztek a zaroven vycitky, ze ho nakazim, coz se taky samozrejme stalo.Takze jsem 20 dni nevystrcila paty z domu.
BB jsme i nejsme, jedni si je berou kdykoliv a v jakémkoliv stavu, když jsme přijeli ze synem z nemocnice a starší akorát dostala spálu, bez řečí si ji vzali k sobě, aby to malej nechytnul. Druzí naproti tomu si je nechtěj vzít spolu, neuměj je ukočírovat či co, když už, tak jednou jeden a potom druhej.