Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Je pro vás svatba důležitá?
Je svatba důležitá ( pokud ano, proč) nebo je to jenom kus papíru?
Lien, ano, nejsem smířená s tím, že jsem k něčemu nucena, že se ode mě cosi očekává. Nemíním plnit očekávání druhých. V tomto případě.
Víš, prostě nevidím v tom smysl. Důvod pro takový krok. Pokud bych měla sepsat pozitiva a negativa kroku, negativa převažují. Respektuju, že vy ostatní v tom ta pozitiva vidíte. Ale nějak mi unikají. I v této debatě postrádám. Nezazněla. 🙁
bamisko, možná mám kolem sebe jen spousty špatných vzorů manželství… 🙂
Ale je pravda, že jsem nikdy o bílých šatech (i o tom potom)nesnila 🙂 Když jsme na maturitním plese měla na sobě krásné (svatební) šaty z půjčovny, ptala se mě babička, kdy si je na sebe obleču zase, ale pro tu správnou příležitost. Řekla jsem jí tehdy se smíchem “babi, pořádně se podívej teď, protože žádné příště nebude“ 🙂
Zkusily jste se někdy zeptat svých chlapů, jak tutéž otázku vnímají oni? Spousta manželství párů které znám vznikla tak, že vždycky byla svatba dílem ženy. Žena muže dotlačila, doposouvala, tak dlouho naznačovala, až ho konečně “uhnala“ a on, aby měl (s ní, jejími rodiči,… ) klid, šel k oltáři. Odmalička ho k tomu vychovávali, že se to od něj čeká, tak to konečně udělal… Případně v jiných dobách měl motivy ke svatbě jiné než dnes… 🙂
Elizabeth, díky za pochopení. Vždyť od toho debaty jsou, aby každý řekl svůj názor, svůj pohled, svoji zkušenost. Nemusíme spolu všichni souhlasit a sdílet stejný názor 🙂
Elizabet, považuji se za dnešní ženu, žiju v dnešní době a nic takového nechci a většina žen, které znám se taky už dávno přestala cpát do mužských rolí (nebo na tom alespoň intenzivně pracuje, zkrátka přišla na to, že tudy cesta nevede) a chtějí být ženami, takže bych to určitě nepaušalizovala, protože to tak máš zrovna třeba ty. Osobně pevně věřím a doufám, že feministky se taky jednou nakonec vzpamatují a vrátí se k sobě.
Nuninko, jestli je svatba dulezita nebo neni, v podstate nedokazu odpovedet. Moje nazory se vyvijeji a meni. Dnes si nemyslim to, co jsem si myslela pred dvaceti lety a tusim, ze za dalsich dvacet let se take nekam posunu.
Nekdy si tak rikam, ze nas do tohodle vseho navezla spolecnost a potazmo chlapi, odmalicka nam cpou, ze se mame vdat, ze zena ma byt vdana, ze je to spravne, od skolky male holcicky poslouchaji – “az se vdas “ /to je teda veta!/.
Ten tlak spolecnosti proste vnimam.
Mam dojem, ze kluci to tak neberou, ani nevnimaji, nikdo jim to nepodsouva, nepodstrkuje. jsou narozdil od nas svobodnejsi i svobodomyslnejsi.
Doba se ale hodne zmenila. Zena uz neni na muzi financne zavisla a nemusi ho poslouchat na slovo – to srovnavam s tim, co bylo driv. Po zene se vzdy vyzadovala poslusnost a pokora /drive/.
Dnesni zeny uz takove nechteji byt, nechteji byt poslusne ovecky.
Chteji byt samostatne, nezavisle, chteji o svych zivotech rozhodovat samy, chteji mit kvalifikovanou praci, ktera je bude bavit a neco jim da, chteji byt uzitecne pro spolecnost, chteji cestovat a tak dale a tak dale.
Babofko, libi se mi, co jsi napsala a jak jsi to napsala. V necem s Tebou souhlasim a rozumim Ti. V necem Ti jen rozumim, nicmene – chapu Te.
babofko ono to je asi pro každého to jeho….já za tím prostě vidím víc at už za slovem svatba, manžel a rozhodně tím že chlap získal titul manžel 😀 pro mě není méněcenný a není to o tom že by tam neměla fungovat rovnováha….
s papučema jsi mě vykouzlila úsměv na tváři, ale zatím je nemáme, nesnáší je 😀 ale nikde není dáno že jednou je mít nebude a nebudeme spokojeně koukat na telku
nelíbí se mi tvůj úhel pohledu že chlap v sezdaném svazku je na tom hůř než v nesezdaném (já to tak nevidím) …jestli je chlap partnerem nebo né záleží na ženské a mužském jak si sebe váží atd…a nepodminuje se to “papíru“
jak tobě nelahodí uším manžel mě přítel jak jsem psala, a slovo na hromádce je pěkně ošklivé a nelíbilo by se mi i kdybych tak s partnerem žila a nepotřebovala svatbu…
a musím přiznat, že když se kolem kouknu tak kamarádky jsou všechny teda co si ted vybavuju vdané….určitě nechci shazovat kvalitu vzhatu …..podle mě má-li být dobrý bude at se svatbou nebo bez ní…ale pro mě prostě důležitá byla…
babofko na mě z tvého psaní už z toho prvního, z těch expresivních formulací, zarputilosti úplně čiší ta nesmířenost, nechci tě urazit, nebo přesvědčovat, že máš chtít se vdávat, ale je to opravdu moc viditelné.
jéžiši, bamisko, tak mým uším (případně jazyku) je oslovení “manžel“ strašně nepříjemný 🙂 Zní mi to tak staře a svázaně, vidím chlapa v papučích 😀
Můj chlap je můj partner. Cítím v partnerství rovnováhu a dobrovolnost. V manželství ne.
Ale to je fakt asi jen můj pohled 🙂
I když minulý týden jsme zase s kamarádkou probíraly její milostný život a ona mi pak řekla “Ty seš chlap. Bylo to zase přesně tak, jak jsi řekla.“
také bych řekla že svatbou se to horší a dokud se nevzali tak to šlo z méo pohledu mýtus…..je to prostě o lidech a pokud to má vyjít tak to vyjde…..když kouknu na první manželství tak možná právě naopak díky tomu svazku se to snaží udržet déle a srovnat, než kdyby jsme žili jen spolu…to si myslím
svatbou se pro mne nic nezměnilo, u nás se to u prvního pokazilo po 13 letech….u druhé svatby je vše zatím ok…ano je to jiné ale né svatbou ale délkou jsme spolu 7 let, tak samozřejmě rozdíl je oproti začátku
pro mě je to jistota i z té stránky co píše radka a i mi je příjemnější mluvit o manželovi než o přítelovi….
nuninko, pro mně se se svatbou nic moc nezměnilo (rozhodně tedy ne k horšímu), u bývalého partnera ta změna přišla až s dítětem, tam se velice rozešly naše dva světy.
Když srovnáte dobu před svatbou a po svatbě, změnila svatba váš vztah? Co kromě změny jména se změnilo?
Já vdaná nejsem, ale určitě bych chtěla. Ale když vidím páry kolem sebe,tak si nejsem jistá tím proč. Většina známých je rozvedených, někteří ani ne rok po svatbě. Mnozí říkají, dokud se nevzali,byl jejich vztah daleko lepší.
Lien, má-li to být oficiální svazek, tak musí být buď na radnici (resp. s oddávajícím úředníkem, který je k tomu oprávněný) nebo v kostele.
Jasně, můžu se vzít i někde na pláži, ale vždy to musí být nějak úředně stvrzené.
Pokud jsi nemyslela že si upleteme prstýnky z trávy a řekneme si u potůčku “beru si tě“ 🙂