Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
zaměstnání snů 😀
Proběhla tu diskuze o vašich splněných přáních a tak mě trochu navedla k tomu jestli vaše zaměstnání je tím co jste si přáli dělat?
Jestli je to i to co jste vystudovali nebo je to něco naprosto odlišného?
Kdyby jste měli možnost si vybrat co by jste chtěli dělat? (bez ohledu na to jestli na to máte vzdělání, možnost místa atd..prostě by jste si přáli a chtěli?)
A naopak je něco co by jste nikdy dělat nechtěli máte z toho strach, odpor, nějakou averzi atd?
Možná budu za divnou…ale donedávna jsem neměla svůj sen o zaměstnání. Vlastně, když jsem kdykoliv sháněla práci, tak neee nikdy žádnou určitou. Prostě jsem se šla zeptat na práci tam, kde zrovinka měli inzerát.
Poslední dobou se mi jeden sen začíná klubat…chtěla bych pomáhat lidem svým slovem.
Já měla stejné přání jako Lien, chtěla jsem být letuška, drželo mě to opravdu dlouho, potom mi to učitelka na základce něčím zprotivila, a já nějak tíhla k uniformám, chtěla jsem na vojenskou školu,ale to se zase nelíbilo taťkovi a stejně teď už vím, že bych s etam stejně z politických důvodů nedostala, ale to mi tenkrát naši neřekli a já bych tomu tenkrát stejně neveřila.
Potom jsem začla tíhnout k chemii a chtěla na chemickou školu, to se mi částečně povedlo, ale u oboru jsem nezůstala, skončila jsem v obchodě.
Tak já si nějak nepamatuju, že bych někdy vyloženě chtěla něco být. Asi jsem vždycky trochu tíhla k učitelství… Až když jsem si vyzkoušela jaká je to dřina být učitelka, tak jsem od toho upustila. Takové mé vysněné povolání nyní je být pedagog volnočasových aktivit v domově důchodců… a nebo vše kolem andragogiky. Dokážu si představit pracovat v kanceláři, v obchodě… Co si nedokážu vůbec představit je práce se zvířaty… Jinak, když jsem to teď napsala, tak jsem si vzpomněla že jsem chtěla mít papírnictví (a to bych brala klidně i teď – miluju to a utrácím v papírnictví nehorázné peníze. Kšanda
A první dětské přání bylo letuška, pak jsem dlouho toužila být veterinářkou, ale nevzali mě na školu, a vyloženě nějaký odpor nemám.
Bavila by mě i práce v zemědělství, u zvířat, rostli, zrovna tak v lese i dřina, co bych asi nemusela, ale odpor to není do kanclu nebo někam zavřít.
NO stan automechanik nebo takové práce, to asi ne 🙂
Můj sen je být duchovním učitelem, ale myslím, že se mi to splní až v jiném životě 🙂
Tak já se teda připojím…že jsem taky chtěla být učitelka :-P. Dokonce jsem to měla napsané i kdesi v posudku na školu. Vystudovala jsem textilní průmku, ale v podstatě mě tam nasměrovali rodiče. Tehdy mě totiž hodně bavilo šít si oblečení a docela slušně jsem malovala, tak mamka usoudila, že bych třeba mohla být módní návrhářka…
No a přesto jsem ale po škole šla učit na základku, pak pár let na střední a po mateřské jsem se vrtla úplně jiným směrem – do poradenství. Ale učit malé děti bych chtěla moc, takže kvůli tomu teď dodělávám školu. Snad se mi to splní…
Určitě bych nechtěla být pilot (mám závratě i na rozhledně) a taky bych nemohla být doktor – když občas v telce vidím různá zranění, tak se rosím… A tuhle práci neskutečně obdivuju…
no já jsem chtěla být sekretářkou 😀 pak učitelkou, s tím že mamka myslela že neprojdu přijmačkama repektive talentovkama jsem skončila na gymplu s tím že ze mě bude právnička……
práce s dětma mě baví…
ale můj sen…mít krámeček s voňavými věcmi, ručně dělanou keramikou svíčkama atd….nejlepší by bylo moci se i na něčem podílet rukama….no a ve volné chvilce mít kroužek s tvořením pro děti abych o ně nepřišla 😀
no a nikdy bych nemohla dělat zdravotní sestřičku…
Mým snem bylo být paní učitelkou. Už jsem tu o tom kdysi napsala článeček, proč jsem se jí nestala. Ale k dětem jsem se stejně oklikou dostala – pracuju na základce, trénuju malé holčičky. Ale dodneška mě to trošku mrzí, to je fakt.
Už asi od první třídy jsem chtěla být učitelka (pak bylo pár výkyvů na konci základky a na gymplu), stala jsem se jí a bavilo mě to, pak jsem ale už zase byla ráda, že odcházím na mateřskou. No a při ní jsem se dostala k práci, která je mimo můj původní obor (i když s přimhouřenýma očima by se nějaké souvislosti našly) a ve které se cítím jako doma (bodejť, když pracuju doma v obýváku, že? :-D).
bami, co ty?
Proběhla tu diskuze o vašich splněných přáních a tak mě trochu navedla k tomu jestli vaše zaměstnání je tím co jste si přáli dělat?
Jestli je to i to co jste vystudovali nebo je to něco naprosto odlišného?
Kdyby jste měli možnost si vybrat co by jste chtěli dělat? (bez ohledu na to jestli na to máte vzdělání, možnost místa atd..prostě by jste si přáli a chtěli?)
A naopak je něco co by jste nikdy dělat nechtěli máte z toho strach, odpor, nějakou averzi atd?