Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Když svému dítěti řeknu slovo NE je to psychický teror
Chci se jen zeptat jak je definován psychický teror?
S mynželem a dětmi jsme byli ny svatbě své švagrové a večer si pro naše dva syny úřijeli mí rodiče. Na druhý den jsme ráno uklidili po svatbě sál a pak jsme hned jeli pro naše kluky k mým rodičum. Přijeli jsme kluci nás vítali atd… bavili jsme se a dali si kávu. V sedm hodin večer jsme řekla klukum že jedeme domu a starší kluk začal plakat, že domu nechce a že zustane u babičky a bude ho hlídat teta ,,teta je na mateřské dovolené ze 4mněsíčním miminkem,,. Řekla jsme ne, zítra jdeš do školky. Samozřejmně jako obvykle spustil pláč ještě větší a pověsil se babičce kolem krku. Už jsem s ním nijak nemluvila a oblíkala jsem mladšího syna, který bez problému stál a nechápavě se díval na Ondru. No a pak jsme vzala Ondru a začala ho bez dalších připomínek oblíkat ať se vztekal jak chtěl.Řekl že chce čůrat tak jsem ho poslala na záchod a v tu ránu na mně začala moje mamka řvát. ,,Ty ho psychicky týráš, co chceš aby z něho bylo, ty jsi psychicky labilní atd..,, To už ve mně začala vřít pomalu krev a do toho mi moje sestra řekla, že když ho tak terorizuji tak mi v 15 letech uteče z domu. No a to byla poslední kapka, vykřikla jsme na ní ,, A ty mužeš říct co tě čeká až bude mít Jirak 15 let? To snad neví nikdo co bude,,. A vzala jsme tu čepici co jsem mněla v ruce a položila jí a vztekle odešla ven se uklidnit. Co by jste dělali na mém místě Vy? Asi jsme se nezachovala jak bych mněla, aler myslím si že takovou reakci od svých rodiču by čekal málo kdo a jenom proto, že jsem řekla slovo NE.
Herberko zachovala si se správně ty jsi matka ty rozhoduješ a rozhodně nikoho netýráš.S maminkou to budeš mít asi těžké, ale i to se uklidní.Držím palce
Herberko, chápu, že tě reakce tvé mámy rozhodila 🙁
Ale zachovala ses úplně normálně a tímto své dítko jistě psychicky netýráš 🙂
Jsi jednou rodič, ty své dítě vychováváš a ty rozhoduješ o tom, kdy půjde spát, kde bude spát a kdy půjdete domů.
Dítě občas potřebuje nějaké to výchovné plesknutí nebo zvýšit hlas, to se nedá nic dělat. Za chvíli by nám, miláčci, přerostli přes hlavu 🙂
Tak se netrap a zkus to mamce takhle vysvětlit. A sestra – no jo, maminkám, co mají první miminko, které je ještě hodné, nezlobí a netrucuje, těm se to vychovává ;))
Bamisko teď jsi mě potěšila,že i pedagogicky vzdělaný člověk uznává plácnutí přes zadek. Akorát že u nás to působí tak 5 minut 😀
Poslední dobou jdeme do krámu a on mi při každém pátém kroku řekne: chci zmrzlinu. Já mu pokaždé řeknu,že ne. Po dvacáté už nevydržím, jednu mu loupnu a on to změní na: chci vajíčko.
Odzbrojující.
jsme plně na tvé straně, děláš to dobře, vidím to na maminkách ve školce, jak s nima děti cvičí a maminky aby to nebylo trapné tak některé udělají to co ty malí raubíři chtějí a děti toho umějí plně využít….také jsem si tím prošla kluci měli potřebu cokoliv kupovat jen jsme vlezli do krámu, tenkrát dělal strašný scény až mi lehnul v krámu na zem, když jsem řekla, že dnes né(bylo období,že chtěl vajíčko každý denůsnaha něco vysvětlit nepomohla) tak jsem ho drapla dostal na prdel a musím říct,že už to nikdy neudělal…také mi to bylo nepříjemné ostatní koukali divně, ale ono to prostě narůstá a budu ráda když budou děti poslouchat mě a né já je!!
Děkuji začala jsem po tom uvažovat jestli fakt někde nedělám chybu.Mamce jde taky o to že mám dvě sestry. Jedna je rozvedená a vrátila se k mamince pod střechu a když něco Jirka provedl tak se ho omlouvalo tím že to má těžké že nemá tatínka. A druhá sestra ta přivezla svojeho kluka a nechala jí ho tam třeba celý týden a pak když sestře řekla že něco neumí tak jí sestra zprdla, že ho to mněla naučit ona. A já jsem se takovým věcem snažila vždycky vyhnout a nechci aby moje kluky někdo jiný vychovával. Když si udělám ve výchově chybu je to moje chyba a nesu si za ní zodpovědnost. A proto jí asi štve, že si do toho nenechám kecat. Snad se i sesta zamyslí teď když je na mateřské tak by mohla uvažovat rozumněji o tom jak chce svoje syny vychovávat ona.
Nemyslím, že bys děti terorizovala, prostě někdy je potřeba zvýšit hlas, to by babička měla pochopit. A rozhodně tě nekritizovat před dětmi, snad jen, kdyby jim šlo o život. Zkuste si to s ní vyjasnit.
Hodně štěstí.
Přesně moje tchýně. Nemá smysl jí něco vysvětlovat. Je vidět, že své syny vychovávala bez slova NE nebo NESMÍŠ. Manžel i jeho brácha si vždycky koupí všechno,co chtějí bez ohledu na ostatní. Pokud někdo něco chce a jim to nic nepřinese,tak jsou ochota sama. Jezdí si taky kam a kdy chtějí (na dovču) atd. Takové sobecké dítě bych nikdy mít nechtěla! Takže se drž svého způsobu výchovy. Určitě je to správné.
Herberka..moc nechápu co tím chtěla Tvoje matka říct?
Ona chtěla aby tam prcek zůstal spát? Jestli ano měla to říct,ne.
Ty jsi matka a rozhoduješ kde bude Tvoje dítko spát. Já bych se asi velmi nechápavě podívala na matku:-)) u nás by se tohle nestalo,moje matka plně respektuje co já řeknu.
Pokud to bylo jak píšeš,mě to jako žádný teror nepřijde-je to naprosto normální:-) 4leté děti se prostě vztekají a maminky to musí nějak řešit.. Naopak pokud by jsi mu vše povolila hned jak si dupne,pak by z Tebe neměl žádný respekt.
O tom utíkání z domu,to je teda hooodně nadsazené:-)))
Nic si z toho nedělej.
Pokud tak moc stojí o to aby tam prcek byl tak jim ho dej na celý víkend:-)))
K
Chci se jen zeptat jak je definován psychický teror?
S mynželem a dětmi jsme byli ny svatbě své švagrové a večer si pro naše dva syny úřijeli mí rodiče. Na druhý den jsme ráno uklidili po svatbě sál a pak jsme hned jeli pro naše kluky k mým rodičum. Přijeli jsme kluci nás vítali atd… bavili jsme se a dali si kávu. V sedm hodin večer jsme řekla klukum že jedeme domu a starší kluk začal plakat, že domu nechce a že zustane u babičky a bude ho hlídat teta ,,teta je na mateřské dovolené ze 4mněsíčním miminkem,,. Řekla jsme ne, zítra jdeš do školky. Samozřejmně jako obvykle spustil pláč ještě větší a pověsil se babičce kolem krku. Už jsem s ním nijak nemluvila a oblíkala jsem mladšího syna, který bez problému stál a nechápavě se díval na Ondru. No a pak jsme vzala Ondru a začala ho bez dalších připomínek oblíkat ať se vztekal jak chtěl.Řekl že chce čůrat tak jsem ho poslala na záchod a v tu ránu na mně začala moje mamka řvát. ,,Ty ho psychicky týráš, co chceš aby z něho bylo, ty jsi psychicky labilní atd..,, To už ve mně začala vřít pomalu krev a do toho mi moje sestra řekla, že když ho tak terorizuji tak mi v 15 letech uteče z domu. No a to byla poslední kapka, vykřikla jsme na ní ,, A ty mužeš říct co tě čeká až bude mít Jirak 15 let? To snad neví nikdo co bude,,. A vzala jsme tu čepici co jsem mněla v ruce a položila jí a vztekle odešla ven se uklidnit. Co by jste dělali na mém místě Vy? Asi jsme se nezachovala jak bych mněla, aler myslím si že takovou reakci od svých rodiču by čekal málo kdo a jenom proto, že jsem řekla slovo NE.