Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Kdy už je pozdě na dítě?
Dnes večer na ČT1 vysílají Rub a líc pozdního rodičovství, tak se ptám – jaký na ně máte názor?
Obdivujete ty, co se rozhodnou pro dítě i v pozdějším věku, nebo naopak takové rozhodnutí spíš zavrhujete?
Jaký věk rodičů je podle vás ještě “v normě“ a co už považujete za rozmar?
Petro, já si myslím, že u chlapů se to bere jinak. Oni se dětem nemusí věnovat celý den a noc. Neběhají pořád kolem nich. Takže nepotřebuji tolik energie jako ta maminka, která dělá všechno.
Petro, u chlapů bych tak pět let přidala – chlapi se méně opotřebovávají:-). Já vím, že mají lidé děti i mnohem déle a nesoudím je a i mi to je opravdu upřímně jedno – napsala jsem svůj názor jako takový můj ideál… Jasně, že člověk míní a život mění… Co já vím. Třeba se za pár let rozvedu a můj partner bude chtít “svoje“ dítě… Ale právě, že takových případů je kolem mě dost a vidím, že ti lidi opravdu (i když jsou vitální) na to nemají tolik energie kolik by chtěli… I mi přijde, že na ty děti tak jinak koukají… Neříkám, že je to horší, ale není to můj šálek kávy. Čeho mají většinou více je peněz – což je pochopitelně taky plus, protože peníze dávají větší svobodu… Ale třeba když vidím u našich dětí jaké dovolené je baví – moře jednou za rok prima – těší se, užijí si to… Ale nejraději pod stan, lítat po ekofarmě… Starší lidi jsou mnohem méně ochotni oželet svůj komfort… U nás to máme rozděleno právě tak, že my s dětmi absolvujeme tyto “nepohodlné“ akce a naši je berou do “luxusních“ chat… Jsem trošku odbočila…, ale chtěla jsem nastínit i trošku něco jiného…
Kšando, nuninko, u chlapů byste tu hranici postavily stejně?
Těžko říct. Důležité je to jak se na to kdo cítí. Ale kdyby mi mamka řekla, že budu mít sourozence, tak si budu klepat na čelo.
Myslím si, že max do 40.let. A to už je podle mě dost, nechtěla bych aby si mě lidi pletly s babičkou 🙂
Ale jeden příklad. Mám známou která bude mít právě 40cet, její muž je starší myslím že o 15 let. Mají dvě děti. Nejmladší bude mít v létě 3 roky. Ona by ještě chtěla jedno, ale jak říká, vzhledem k jejich věku říká, že už ne. A taky, že se na to už necítí.
marinado opet vnimame veci podobne 😉 🙂
zatim jsem cetla jen co, pise Petra-no kdyby jsi byla zde,tak vidis i starsi zeny tehotne..a ver tomu,ze zde by jsi z toho sok nemela..a hlavne tu je to kazdeho vec,lide se “neresi“,coz je hrozne fajn.. 😉 ..a nijak extra se to nebere,ten vek tehotne..a i lekari to zde berou velmi hezky a jinak 😉 “Tehotna jako tehotna“.
A jdu docist ostatni..hlavne me zajima Lien 😉
Lien, tak já patřím k těm, které chtěly mít dítě co nejdřív a to si myslím, že jsem vydržela ještě docela dlouho – malá se narodila, když mi bylo 24 let. Osobně patřím k těm, kteří si chtějí svých “nejlepších“ let užít s dětmi – mít prostě dostatek energie, abych s nimi lezla po kopcích… A to prostě ve vyšším věku jde méně a méně. Vidím to i na našich – ani jeden nedělali nikdy fyzicky náročnou práci… Teď jim je 55 let a když berou děti na výlet, tak se z toho pak týden vzpamatovávají (myslím fyzicky)… Takže za mě – do 35 let myslím akorát. Ale věřím, že se hranice bude posouvat – dnešní pětatřicátník už je někde jinde než pětatřicátník v minulém století.
Lien, nepřijde mi to divný, jen píšu, že to vnímám u sebe obráceně. Ve třiceti mi přišlo reálný, že krátce před čtyřicítkou budu mít ještě další dítě, ale jak se i ta čtyřicítka blíží, tak mě ta myšlenka už úplně opouští, jako bych do toho potřebovala najednou nabírat odvahu, kterou prostě nemám. Tobě ale za pár let budu ráda držet palce, aby šlo všechno hladce, a pak vyhlížet zprávu, že mají holky brášku nebo sestřičku 😉
Ale ono to asi je opravdu člověk od člověka, já jsem si zase do nějakých 28 let nedokázala představit, že někdo dítě chce. A zpětně když to vezmu, tak fakt bych ho min. do 27 nechtěla, protože to by bylo chudák, vhzledem k mému životu. No a někdo už je na to zralý v 18 a má tu touhu dřív, pak má možná také dřív toto období ukončené.
Tak to ti možná Petro jednou budu připadat divná 🙂
..to bylo k těm mužům 😉
K té čtyřicítce – mám to spíš obráceně, čím víc se jí blížím, tím míň se na to cítím. …ale to je jen za sebe, nepřijde mi divné, že někdo to má naopak a dítě si i po čtyřicítce pořídí.