Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
pokračujte v příběhu.....
Před chvilkou mi problesklo hlavou, jak jsme tu kdysi psali příběh na pokračování už si moc nevybavuji jak to bylo. Co kdyby jsme to zkusili znovu já začnu….
Každý připište tři slova…….BYLA JEDNOU JEDNA (pokračujte)
Byla jednou jedna stará unavená vrba, která stála na kraji velkého zeleného rybníka. Nebyla to jen tak ledajaká vrba, byla kouzelná. Každý večer se kolem ní scházeli lesní skřítci, kterým vyprávěla pohádkové příběhy. U toho tančily víly a ty měly tajemnou moc. Používaly ji vždy jen o půlnoci, protože půlnoc je odjakživa časem splněných přání…
Větve vrby se pokaždé rozezněly zvláštní nádhernou, tajemnou hudbou…
Medvěd se neprobudil, přes svoje chrápání tu hudbu totiž neslyšel. Protože hudbu slyší jen ten, kdo ji slyšet chce. Vedle medvěda seděla moudrá sova a kroutila hlavou nad tím jak velký je to spáč. Všechna ta noční krása, která byla kolem, zářila nad hlavami všech bytostí. Nejkrásnější však byl stojící skřítek, který měl krásný zářivý klobouk, dlouhé stříbrné vousy a pohled který ulpěl na medvědovi. Medvěd pohled vydržel, protože stále spal.
Jenomže se stalo, něco hodně zvláštního co nikdo nečekal. Nejprve to uviděl náhle probuzený medvěd jehož zrak ulpěl na té hrůze. Něco takového ještě neviděl. Bleskurychle se zdvihl na všechny čtyři a zkusil podepřít padající vrbu, ale bylo pozdě.Vrba i s kořeny sjela po břehu mírně rozvodněné vodyrybníka. Všichni skřítci se pokoušeli vrbu zachránit. Jenomže vrba na ně byla příliš těžká a
na ně byla
bami, pěkný nápad! 🙂
Zachránit. Jenomže vrba
se pokoušeli vrbu …
Byla jednou jedna stará unavená vrba, která stála na kraji velkého zeleného rybníka. Nebyla to jen tak ledajaká vrba, byla kouzelná. Každý večer se kolem ní scházeli lesní skřítci, kterým vyprávěla pohádkové příběhy. U toho tančily víly a ty měly tajemnou moc. Používaly ji vždy jen o půlnoci, protože půlnoc je odjakživa časem splněných přání…
Větve vrby se pokaždé rozezněly zvláštní nádhernou, tajemnou hudbou…
Medvěd se neprobudil, přes svoje chrápání tu hudbu totiž neslyšel. Protože hudbu slyší jen ten, kdo ji slyšet chce. Vedle medvěda seděla moudrá sova a kroutila hlavou nad tím jak velký je to spáč. Všechna ta noční krása, která byla kolem, zářila nad hlavami všech bytostí. Nejkrásnější však byl stojící skřítek, který měl krásný zářivý klobouk, dlouhé stříbrné vousy a pohled který ulpěl na medvědovi. Medvěd pohled vydržel, protože stále spal.
Jenomže se stalo, něco hodně zvláštního co nikdo nečekal. Nejprve to uviděl náhle probuzený medvěd jehož zrak ulpěl na té hrůze. Něco takového ještě neviděl. Bleskurychle se zdvihl na všechny čtyři a zkusil podepřít padající vrbu, ale bylo pozdě.Vrba i s kořeny sjela po břehu mírně rozvodněné vodyrybníka. Všichni skřítci.
Mírně rozvodněné vody.
sjela po břehu
.Ale bylo pozde…vrba i s kořeny
..Ale bylo pozde…
podepřít padající vrbu.