Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Velká pracovní výzva
Musím se s vámi podělit o svou směsici pocitů – v souvislosti s těmi stránkami, které jste mi pomohli testovat. Zkusmo jsem jednou napsala organizátorům Světového týdne respektu k porodu, který bude v květnu v Praze, jestli bychom si nemohli dělat vzájemně reklamu. Na tom jsme se domluvili a já byla šťastná jak blecha :-)) A jak jsme spolu tak komunikovali, tak v jednom mailu přišla nabídka zda bych na té akci nechtěla vést workshop o látkovkách. No tak jsem se chytla příležitosti a kývla na to a nakonec z toho jsou 3 termíny, tzn. 3 workshopy v průběhu toho týdne. Já vím, že to možná vypadá jako prkotina, ale já naposledy mluvila před lidmi už ani nevim kdy (hafo let zpátky), na takhle významné akci nikdy a ještě když se podívam do programu a vidim tam těch zvučných jmen, no jdou na mě mrákoty, mam šílenou trému, zároveň jsem ale neskutečně natěšená a polichocená, důležitá a rozverná, no prostě bych nejradši skákala :-))) nevím jak to zvládnu, nepovažuju to za nic malého, musím se dobře připravit, ale zas tam nesmím působit moc prkenně, musí to být uvolněné a mít to hlavu a patu a já se určitě budu zakoktávat, ty brďo. A je to tak brzy, se ani nestihnu na to psychicky připravit :-))) Tož tak, je to asi stejný jako návrat po mateřské do práce. Musí to vyjít, držte mi prosím za dva týdny palce 🙂
Děkuji Petře za popostrčení 🙂
Tak na festivalu to v pondělí dopadlo tak nějak, nooo…. prostě tréma nakonec nebyla zapotřebí, protože v to pondělí tam skoro nikdo nebyl. Takže nakonec jsme tam besedovaly já, dvě maminy s mimčem a dvě těhule, ale aspoň měly celou tu půlhodinku jen pro sebe a jak samy pravily (ty těhule), hodně jim to dalo 🙂 Večer tam prý bylo narváno, ale to už byl jiný program.
Bohužel nemám ani žádné foto, protože můj muž, který tam jel se mnou, zabloudil s Aničkou v Praze a když přišel do Perštýna za mnou, tak už bylo po všem 🙂
Takže v sobotu si to zopákneme 🙂 už se tam těším úplně jinak, když vím do čeho jdu.
Jinak teda můžu říct, že mít zbytečných deset tisíc, tak je tam všechny nechám. Zboží v těch doprovodných stáncích je prostě fantastické. No a další majlant na vstupné na přednášky. A viděla jsem se s paní Königsmarkovou 😉 velká radost. Všechny ženský tam s dětma v manduce, šátku nebo v břiše, pozitivně naladěné, i když organizátorky pochopitelně trochu uspěchané, prostředí velmi inspirativní. Moc se mi tam líbí a těším se tam ještě jednou, fakt že jo 🙂 Kdo můžete, opravdu se přijeďte podívat, je na co 🙂
A ja uz vim..a nereknuuuu 😀
Jana urcite pisne 😀
Taky jsem zvědavá. 🙂
To je bezva ,držím palečky a dej pak vědět,jak to dopadlo.
Tak už to vypuklo! Doufám, že se přijdeš pochlubit s úspěchy 😉
Hanzlici, moc gratuluji a budu držet pěsti,aby to dopadlo dobře 🙂
Děkuji, ženský 🙂 ten emoční ohňostroj už vyhasl, teď se tedy budu soustředit na praktickou stránku věci 🙂
To je úžasná zpráva, nadšení z tebe jen prýští!
Všechno zvládneš, moc ti to přeju, užij si to 🙂
To je super! Držím palce!
Hanzlíci, to je super, živě si pamatuju na Petru S. jak přednášela o šátkování, předváděla to tentkrát na svém tuším čtvrtém (možná pátem) dítěti a k tomu ho stihla jak kojit, tak konejšit, tak uvazovat, hrát si se svým starším a ještě odpovídat na všechny možné otázky a doporučovat šátky a také je prodávat. Prostě super. Je to už dost let, v té toto době vše bylo ještě alternativní, takže prostě osazenstvo bylo všechno na stejné vlně a myslím, že jak jí, tak ostatním se v takové atmosféře dobře sdílelo.
Tak ti přeju stejně naladěné lidičky jako kdysi (i když teď už asi ten okruh lidí je mnohem větší). Myslím, že o nějakou extra propagaci a zviditelnění nejde, spíš o ten osobní pocit ze sebe samé, a ten ti moc přeju.