Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jste šťastný rodič?
Jak jste na tom se štěstím coby rodiče? – jste šťastný rodič?
Kdo to vůbec je a jak se pozná šťastný rodič?
doplněno 25.4.:
jak často a v jakých situacích zažíváte pocit rodičovského štěstí?
…pokud ho tedy nemáte permanentně 🙂
Diskuze týdne 17/2013
No já bych řekla, že čím jsou holky starší, tím jsem za ně šťastnější, i si takový ty šťastný chvilky víc vychutnávám. Ale ve chvíli nějaké zkoušky nervů fakt nemůžu říct, že jsem šťastný rodič. Pořád jsem ráda, že je mám, ale štěstí je v tu chvíli silný slovo.
…snad to zní srozumitelně. Já bych je nevyměnila, ani když mě totálně vytočí nebo odrovnají, ale docela bych brala možnost vzít si pár dní nějakou dovolenou na pustém ostrově.
Tak já sebekriticky přiznávám, že mám taky občas chvilky, kdy se rodičovsky šťastná necítím – ale spíš to vychází z pocitu, že jsem něco jako rodič zanedbala, zkazila… Poslední dobou se malá dost “projevuje“ – jednoduše řečeno je drzá, štěká na mě… malý něco okoukává, takže i on občas něco zkusí a ani situace kdy jdeme k dr. a dcera prostě spolupracovat nebude… mě tak úplně nenaplňují štěstím. Ale říkám – spíš bych to nazvala pocity rodičovského selhání…Kšanda
Petro, asi je to věkem holek, ale já ho opravdu téměř neustále mám, spíš bych musela pátrat, v jaké situaci ho nezažívám a nějak mě teď nic nenapadá. Je fakt, že mě někdy hlavně ta starší vytočí, ale pořád i v tom vzteku jsem šťastná, že jsme spolu.
Jsem také šťastný rodič, jsem moc ráda, že mám dvě zdravé holky 😀
Možná jsem měla tu otázku formulovat trošku jinak. Tak jak je položená se asi nedá odpovědět moc jinak, než ano jsem 🙂
Tak zkouším druhý pokus – jak často a v jakých situacích zažíváte pocit rodičovského štěstí?
…pokud ho tedy nemáte permanentně, což já teda nemám.
Měla jsem teď takové krizové období, kdy jsem se cítila spíš rodičovsky unavená. Ale řekla bych, že v takovém období si ty pocity štěstí mnohem víc vychutnám a uvědomuju.
jsem šťastný rodič, svého syna miluji. je to zdravý a fajn kluk. Myslím, že mám štěstí, že je takový, jaký je.
Jak se to pozná?? 🙂 cítíte to ve svém srdci, je to moje všechno.
Petro, já jsem šťasný rodič. Mne ke štěstí stačí, když jsou spokojené a šťastné moje děti. A jsem ráda, že mám svoje princezny a děkuji, že to osud zařídil, tak jak zařídil.
Milá Petro, já – sama sebe – bych označila termínem “vděčný rodič“.
Tak to cítím a tak to vnímám.
Jsem vděčná osudu za to, že mám syna, že je zdravý a že se mu daří… zaplať Pán Bůh za to, že se mi narodil a že je v pořádku…
Nevim,jak se pozna stastny rodic 😀
Ja jsem velmi stastny rodic;uz “jen“ proto,ze tim rodicem(mamou i tatou)vubec jsem a ze mi to zivot umoznil byt maminkou;rodicem !!!!
Tahle role me dela nejstastnejsi na svete a ikdyby “nic jineho nemela“,deti mi davaj(a vzdy dali) kridla a silu vyresit a poprat se s cimkoliv…
Moje nejmensi(7,5r.)spinka ted semnou v loznici(na me obri postely),prosim nekamenujte mne 😀 a ten pocit,ktery obe mame,se neda vytukat do slov..prozili jsme i tezke obdobi a itohle spolecne spinkani,nam dava to,co by nevyresil ani nejlepsi lekar na svete (i jeho slova)
Divam se na ni jako na nejvzacnejsi poklad;kdyz spinka,je takova mensi;sladoucka..muj andilek s dlouh.vlnitymi vlasky..A ja si nepreji nic jineho,nez at je zdrava a pirad tak stastna..a je ze jen tohle ma v zivote smysl..
A deti,ten pocit,ze je mam a ze jsme rodina,ktere na sobe zalezi,mi hrozne moc pomahali,i v case nemoci a v nemocnici…
A nejvice jsem stastna,kdyz se “potkame“ vsichni doma..to se na ne divam,jak si povidaji;“hadaji“,smeji se….a je mi moc dobre..
Ano,jsem stastnym rodicem..a velmi 😀
A je to na me i videt 😀
Nevím, ja se to dá přesně poznat, zda je člověk šťastným rodičem, ale já jsem. Jsem šťastná, že mám rodinu a dvě děti, je to velké štěstí, které není zdaleka dopřáno všem, časem si to uvědomuji čím dál více a vím,jak je vše křehké a nemusí to tak být pořád. Samozřejmě rodina a mateřství přináší také do života různé potíže a starosti, ale pozitiva a pocity štěstí naprosto převažují. Pro mě to je naplnění života. Jeden syn už je celkem velký a mám velkou radost z jeho pokroků, úspěchů ve sportu, že se mu daří ve škole, v kolektivu. .. Je to štěstí i hrdost.