Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jste vdané?
Holky jste vdané a jaký máte názor na manželství? Jaký na to když spolu jenom žijí, mají děti ale brát se nechtějí? Já vdaná jsem i moji a manželovi sourozenci jsou sezdáni.
Diskuze týdne 14/2013
ještě ma tak napadlo…nedávno jsme se s dcerou/puberťačkou/ bavily,kolik dětí ve třídě má ,,původní“ rodiče.Napočítala jen asi 7 dětí ze třídy,kde nejsou ,,noví“ tatínci nebo rodiče mají stejné příjmení 🙁
Jsme spolu už 11 let, máme 3 děti, ale manželé nejsme. Kdysi mne “žádal o ruku“ když jsem byla těhotná a přišlo mi to spíš jako “společenská povinnost“ než “upřímná žádost“ – možná to myslel upřímně, ale nevyznělo to tak. Navíc jsem mu řekla, že se vdávat těhotná ani s malým dítětem nechci. Od té doby žijeme na psí knížku. Já jsem z neúplné rodiny, moje mamka je svobodná, takže mi manželství nechybí a jemu asi také ne (i když už je poslední z jeho party “bez prstýnku“ a občas se nějaká poznámka na to téma ozve).
A i když nejsme svoji, slyším, když mne někdo oslovuje jeho příjmením, mluví o něm jako o manželovi a přiznám se, že i já se tak občas do telefonu představuji, protože je to jednodušší než vysvětlovat, že mám jiné příjmení, ale přesto jsem oprávněna jednat za naši rodinu či za naše děti, které mají jeho příjmení – to je jediné negativum, se kterým se s nemanželstvím setkávám.
Finanční výhody jediné, které byly, je to, že sám dostal hypotéku, kdybychom byli svoji, tak bychom hypotéku nedostali. Žádné další výhody nevidím, protože co si pamatuju, tak se vždy po mě chtělo čestné prohlášení, že s otcem dítěte nesdílím jednu domácnost (jak je to teď nevím) a v porodnici je vždy uvedená osoba, co může dostávat informace.
Další nevýhoda by mohlo být dědictví, bez závěti bychom jako partneři byli nahraní, ale na to raději nemyslet 😉
Před dětma jsme s manželem žili jen tak. Původně jsme děti neplánovali. takže jsme nemluvili ani o svatbě, těsně před třicítkou mi začaly asi tikat biologický hodiny a my se rozhodli, že si pořídíme miminko, zdařilo se asi po roku a my měli dilema, jestli se vezmeme, s tím, že čekáme miminko nám to přišlo přirozené, brali jsem se, když jsem byla v pátém měsící,měli jsme jen malou svatbu, rodiče a svědci.
Ale je to každého věc, když to někomu vyhovuje bez svatby, tak proč ne, určitě to neodsuzuju.
Vdaná jsem ,letos to bude 15 let.Brali jsme se po dvou letech jako tenkrát chtěné vyústění našeho vztahu,ač víc jsem se asi chtěla já vdát než manžel oženit.Vzali jsme se i s tím,že jsme nevěděli jestli budeme moci mít děti a já otěhotněla rok po svatbě:-)Ty začátky byly úplně nádherné a bezdětné manželství jsme si i přes chození po doktorech a čekání na miminko užívali a když se zadařilo tak pohádka pokračovala 🙂
Pokud bych se ovšem někdy rozvedla,nevím jestli bych se vdávala podruhé,ale spíše to asi souvisí s věkem a tím,že to neřeším,si nedovedu představit mít jiného manžela než otce mých dětí.
Ano, jsem vdaná, a k tomu za skvělého chlapa 🙂 Jsme spolu 12 let, od svatby 8 let. Svatba byla pěkná, ale žádná velká změna kromě příjmení. Žili jmse spolu dávno předtím. Nevím, jestli by mi to vadilo, nebýt vdaná. Otázku příjmení bych neřešila, v porodnici jsem ležela 3 měsíce (dcera se narodila 31tt), a přišlo mi to, že maminek s jiným příjmením než dítě bylo víc, než těch se stejným. Jinak jako učitelka mám ve třídě 27 dětí a jen tři mají jiné příjmení než maminka, což mi příšlo málo. Po pár dnech jsem si pamatovala všechny děti a ty maminky s jiným příjemním jsem si pamatoval také velmi brzo, takže žádný problém.
Nevím ale, ale je to ohledně “právních“ věcí. Prostě manžel je velmi blízky příbuzný, kdežto “přítel“? Osobně mi přijde označení přítel pro chlapa, s nímž má žena dvě děti, divné, volila bych asi “partner“, ale je to o zvyku…
Ano jsem vdaná, vždy to pro mě bylo důležité. Podle mě je to také ovlivněno výchovou a vírou.
Tak já to mám podobně jako Aba, i když spolu nejsme ještě ani polovinu co vy 🙂 Svatba byla pro mě hodně důležitá věc a pořád je, na náš manželský slib nikdy nezapomenu…letos budeme manželé 9 let a přijde mi také, že je to stále lepší a lepší…nedávno jsem v kostele uronila i slzu, protože pan farář četl z bible přesně to co já při naší svatbě…
Snad nikoho neurazím ukázkou 🙂
Čtení z prvního listu svatého,apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři a sestry!
Usilujte o dary lepší. A teď vám chci ukázat ještě mnohem vzácnější cestu. Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl lásku, jsem jako znějící kov a cimbál zvučící.
Kdybych měl dar prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všecko, co se může vědět, a víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic.
A kdybych rozdal všechno, co mám, a (pro druhého) do ohně skočil, ale neměl lásku, nic mi to neprospěje.
Láska je shovívavá, láska je dobrosrdečná, nezávidí, láska se nevychloubá, nenadýmá, nedělá, co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží, má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy. (Láska) všechno omlouvá, všemu věří, nikdy nad ničím nezoufá, všecko vydrží.
Láska nikdy nepřestává.
Ivco a Marinado;mluvite mi z duse 😀
S tím rozvodem jsem to napsala špatně – chtěla jsem říct, že problém je, když jsou rodiče ženicha nebo nevěsty rozvedení a nevychází spolu…
Tohle je složité – někdo se jednou ožení, rozvede se a znovu už nechce. Přiznám se, že to je mi bližší než někdo, kdo má za sebou např. čtvrtý sňatek.
Pak další problém může nastat, když je jeden z páru rozvedený a rodiče spolu nevycházejí.
Takže já “hlasuju“ pro sňatek, ale ne za každou cenu.