Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Noční počůrávání v 7mi letech
Dobrý den. Předem se omlouvám za anonym, ale snad pochopíte… Není to proto, že bych se já osobně styděla, ale lidi jsou různí a internet zas tak veliký není :-). Máme problém s dcerou – v červnu jí bude 7 let a pořád se nám nedaří zvládat noční počůrávání. Lépe řečeno – jsme stále jak na houpačce. Jsou období, kdy nehody nejsou vůbec (teď se nepočůrala cca 3 měsíce a zrovna teď se počůrala 3x za sebou). Absolvovali jsme všechna vyšetření – dcera je zdravá, kapacitu močového měchýře má dostatečnou, nijak zvlášť není psychicky zatížená… Léky nám nedoporučují – prý u takto malých dětí nemají takový úspěch (doporučují je až kolem 8 roku a já musím říct, že jsem i ráda, že ji nechtějí zbytečně cpát hormony). Jenže mě to opravdu trápí. Blíží se období táborů… Dcera by i na nějaký tábor chtěla, ale já mám strach co by to udělalo s její dětskou dušičkou, kdyby se jí nehoda stala a děti se jí vysmály… Doma to nijak neřešíme – ví, že musí dodržovat režim – většinou je na ni v tomto spolehnutí, musíme ji tedy dávat na záchod každý večer dvě hodiny po usnutí, pokud se stane nehoda, tak se ji snažím povzbudit – teď jsem jí třeba říkala, že je pravděpodobně přistydlá (většinou má tyto potíže jako předvoj rýmy…) a že už je to na dobré cestě, že sama ví, že už se teď nepočůrala od Vánoc, takže úspěchy se dostavují… Takže myslím, že ji to tolik netrápí jako mně. Řešili byste to s nějakým jiným doktorem? Šli byste do těch léků? Neexistují nějaké alternativní metody? Předem moc děkuji za odpovědi.
Ještě bych chtěla připsat, že pokud jde náhodou spát déle (třeba dovolená…)než ve 20:00 (např. ve 22:00) tak ji pak už “nevysazujeme“ a nikdy se nestalo, že by se počůrala.
Peťko a ještě koukám…. Spí tak 11hodin, hodně tvrdě a pokud se jí stane nehoda je to v rozmezí 1,5h až 2,5 po usnutí. Prostě po dvou hod. spánku ji dáváme vyčůrat a občas se stane, že když přijdeme je už počůraná. Ale nemůžu říct, že by porušovala zásady pro enuretiky…
Děkuji za příspěvky. Mně se právě taky do těch léků vůbec nechce. Peťko, bylo to tak od začátku. Přes den se malá nepočůrala cca od 20m – fakt ani jednou – prostě se rozhodla, že bude chodit na nočník a chodila. V noci byla počůraná, ale pravidelně do 5ti let – někdy i dvakrát za noc. Po pátém roku začalo fungovat aspoň to “vysazování“. Někdo tomu nefandí a říká, že je to jen kvůli pohodlnosti matky – možná to tak je, ale opravdu není jednoduché prát denně chránič, prostěradlo, povlečení, pyžamko a většinou polštář i peřinu. Navíc (a to je pro mě důležitější) se dcera začala cítit lépe – prostě i když problém stále byl, nebyl každý den “připomínaný“ nehodou. Takže jsme byli spokojení všichni. I přes vysazování se dcera občas (cca 1x až 2x týden počůrala). Takže to že se “nám“ teď podařily 3 měsíce je opravdu úspěch a je to signál, že se to opravdu lepší (i když pomaličku). Musím říct, že mě vyprat postel jednou za čas neobtěžuje, ale je mi líto jí (hlavně kvůli tomu omezení – nemůže na tábor, na školu v přírodě, nemůže spát u kamarádky…).
Lien, já jsem také přesvědčená, že je to kvůli psychice – už těhotenství jsem měla složité, navíc “v rozhodujícím“ období jsme nežili zrovna v ideální rodiné situaci(bydleli jsme u manželových rodičů a vztahy jsme měly víc než napjaté) a dcera je velmi citlivá. Ačkoliv už léta žijeme spokojeně a v klidu prostě to tam někde v té hlavičce má. U normálního psychologa jsme byli – závěr – je maličko citlivější-labilnější, ale v žádném případě vystresovaná a nic nenasvědčuje tomu, že by něco “řešila“. Co jsou ty alternativní metody co jsi popisovala? Můžu si zjistit info na netu, ale zajímá mě konkrétně způsob… Děkuju
Já bohužel neporadím, jen by mne zajímalo, zda to tak máte od začátku? Nebo bylo období, kdy se nepočůrávala vůbec a pak to náhle začlo?
A jak dlouho v noci spí? Počůrá se spíše k ránu?
Ahojky anonymní 🙂
Mám bez pár týdnu skoro 7-letého synka. S Honzíkem jsem měla do cca 6 let stejné problémy. Jen jsme neabsolvovaly žádná vyšetření, protože jsem nějak vnitřně cítila, že je vše v pořádku…jen je to prostě ***Honzík*** a musí se s tím poprat v hlavině sám.
Taky jsem malýho dávala v noci čůrat 🙂 Blýskání na lepší časy bylo to, že nehody nebyly každý den a doba mezi němi se prodlužovala. Tři měsíce je velký úspěch a tak už se i u vás třeba blýská na lepší časy!!! 🙂
Honzík od cca 18 hod. nesmí mléko a žádný mléčný výrobky…mléko je močopudný. A pokud hodně pije, tak ho pošlu vyčůrat tak 30-45 min. před spaním a těsně než jde do postele musí znovu i když tvrdí, že před chvilkou byl a nechce se mu. Pokud se začne rozčilovat, tak ho lapnu do náruče děláme blbinky, posadím ho na záchod a říkám: Uuuuž, jááá posloucháááám!!! V podstatě zlehčuji situaci, aby se nešprajcl úplně.
Zrovinka před 14 dny jsme měli po stráááášně dlouhé době (cca roku) “nehodu“. Ale byla to v podstatě moje chyba, protože jsem dala na jeho řeči (nechtělo se mu jít na záchod-!!!!lenost!!!!)a nedonutila jsem ho jít se vyčůrat.
Moje zkušenost je taková, že to je jen v Honzíkovi…možná pohodlnost, možná nějaký blok (i když k němu nemá důvod) -já nevím. Prostě mu dávám prostor a čas, aby se s tím srovnal sám a já jsem pro něj ta opěrná berličky. A řekla bych, že to funguje 🙂
Držet pěstičky, aby to nebylo ze zdrav. důvodů vlastně nemusím, protože všechna vyšetření jsou v pořádku. Tak držím pěstičky, aby si to dcerka “v hlavičce uspořádala“ sama a brzy. A ty nebuď nešťastná a netrpělivá…drž se, tři měsíce “bez“ jsou SUPEEEEER!!!!! 🙂
Můžu napsat svojí zkušenost s dcerkou, která se v noci nepočůrávala od ani ne dvou let, opravdu bylo pár nehod, většinou před nemocí. Potom jsme začali navštěvovat homeopata a hned po prvním užití konstitučního léku se začala počůrávat, docela často, už se nedalo mluvit o nehodách, spíše bylo vyjímečné, že byla ráno postel suchá. Pak učůrávala i přes den do kalhotek.Za další cca 3 měsíce po dalším podání léku už se dokázala probudit, ale držela se mezi nohama a kníkala, poplakávala, nedokázala říci, že se jí chce čůrat, kdybych jí neposadila na nočník, počůrá se znova, za čas už se dokázala probudit a říci, že se jí chce. Za další tři měsíce a podání další dávky se přestala budit a spí většinou až do rána, když se večer více napije, probudí se a dojde si na nočník.
To je náš příběh, musím napsat ještě, že nyní na dceru žádný tlak nevyvíjíme, není vedená autoritativně. Přesto pan doktor tento stav popsal jako hluboká psychická traumata, která navíc byla tak skrytá, že se dcera do prvního podání jevila naopak velmi vyspěle a problém skutečně s počůráváním neměla. Tato traumata můžou vzniknout už v těhotenství, v ranném dětství a ve věcech, které nás dospělé ani nenapadnou, přesto je děti jako obrovský nevzládnutelný tlak prožívají.
Moje rada tedy zní hledat příčiny v psychice. Najít dobrého třeba homeopata, nebo jiné metody (eft, kineziologie….), která jí pomůžou tato traumata vynést na povrch a zpracovat. Chemické léky a hledání příčin na fyzické úrovni se mine účinkem, nejpíš jí více uškodí.
Dobrý den. Předem se omlouvám za anonym, ale snad pochopíte… Není to proto, že bych se já osobně styděla, ale lidi jsou různí a internet zas tak veliký není :-). Máme problém s dcerou – v červnu jí bude 7 let a pořád se nám nedaří zvládat noční počůrávání. Lépe řečeno – jsme stále jak na houpačce. Jsou období, kdy nehody nejsou vůbec (teď se nepočůrala cca 3 měsíce a zrovna teď se počůrala 3x za sebou). Absolvovali jsme všechna vyšetření – dcera je zdravá, kapacitu močového měchýře má dostatečnou, nijak zvlášť není psychicky zatížená… Léky nám nedoporučují – prý u takto malých dětí nemají takový úspěch (doporučují je až kolem 8 roku a já musím říct, že jsem i ráda, že ji nechtějí zbytečně cpát hormony). Jenže mě to opravdu trápí. Blíží se období táborů… Dcera by i na nějaký tábor chtěla, ale já mám strach co by to udělalo s její dětskou dušičkou, kdyby se jí nehoda stala a děti se jí vysmály… Doma to nijak neřešíme – ví, že musí dodržovat režim – většinou je na ni v tomto spolehnutí, musíme ji tedy dávat na záchod každý večer dvě hodiny po usnutí, pokud se stane nehoda, tak se ji snažím povzbudit – teď jsem jí třeba říkala, že je pravděpodobně přistydlá (většinou má tyto potíže jako předvoj rýmy…) a že už je to na dobré cestě, že sama ví, že už se teď nepočůrala od Vánoc, takže úspěchy se dostavují… Takže myslím, že ji to tolik netrápí jako mně. Řešili byste to s nějakým jiným doktorem? Šli byste do těch léků? Neexistují nějaké alternativní metody? Předem moc děkuji za odpovědi.