Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Diskuze o diskuzi aneb Neperme se
Díky několika posledním příspěvkům v Diskutárně ve mně dozrál nápad, jak si zde tolik “nehýbat žlučí“. Předkládám vám tedy dva návrhy (ten druhý konzultován s Petrou).
Za prvé: Hodně maminek zde se sem chodí vyplakat, postesknout si a nechat pofoukat duši. Myslím, že takové místo je potřeba, ale zrovna tak, jako vám (dobrý) psycholog hned nevyčte, co všechno děláte špatně, a spíš se vám snaží naslouchat, tak by to mělo fungovat i zde. Navrhuji tedy, aby příspěvky, které ponesou označení TAM TAM (či nějak jinak), byly brány jako jako takové vybrečení. Takže by tam neměly místo žádné hodnotící příspěvky nebo rady, jakkoliv dobře míněné. Rady pouze v případě, že k tomu zakladatelka tématu vybídne. Koho tento typ diskuzí irituje, bude vědět, že do TAM TAMu prostě nebude chodit.
Za druhé: Navrhuji zrušit “souhlasím a nesouhlasím“ pod články. Důvodem je to, že pokud dá někdo “nesouhlasím“ pod váš komentář a vy nebudete vědět proč, k čemu vám to vlastně bude? Není možnost se bránit, protože není uvedený žádný protiargument. Přijde mi to hloupé a takové bulvární.
Prosím, vyjádřete se. Díky.
Padmé vůbec nechápu na co reaguješ, kde píšu o tom, co někomu pomáhá a co ne. Nerozumím.
Lien ….
Ty neumíš nebo nechceš pochopit, že někomu jinému to pomůže? Když se vypíše, vybrblá, svěří? Ty rozhoduješ o tom, co někomu pomáhá nebo nepomáhá?
Kukačko, Petro ….
Mně osobně by se takový “koutek útěchy“ líbil :-).
Myslím si, že se kolem nás děje spousta ošklivých věcí a někdy má člověk prostě jen “splín“ a jen se chce vyfňukat…
Nevidím na tom nic špatného :-).
Lien, mě to jen napadlo kvůli tomu, že kolikrát mám jen potřebu napsat “dnes jde máma na operaci s kyčlí“ nebo “včera jsem se pohádala s přítelem a mrzí mě to“ a vlastně není kam to napsat. Víc do podrobností jít ve svých starostech nechci, tudíž ani nečekám, že by mě mohl někdo “odsoudit“ – to pak udělá třeba moje kolegyně, které ty podrobnosti řeknu 🙂
Mě se tedy líbí taky nápad na diskuzi “Drobné starosti“.
Do drobných radostí taky píšu s tím, že mám z něčeho radost, nemíním kvůli tomu zakládát extra diskuzi, ale chci se prostě o radost podělit,ale žádnou reakci nečekám.
I když na druhou stranu-o drobných radostech ostatních si ráda přečtu, ale dobrovolně rozkliknout diskuzi, kde budou samé stesky, to je takový masochistický…
Než jsem to sepsala, je tu spousta dalších komentářů 🙂 a práce se mi tu kupí a kupí… takže aby to nevypadalo, že prchám – dávám si na tuhle diskuzi do večera zákaz, ať taky něco udělám. Pak si vás dočtu 😉
nevím, jestli bude diskuse o starostech nějaké řešení, jestli nebude jasně definováno, že se nesmí reagovat negativně, tak si tam klidně negativní názor napsat půjdu.
Padmé ano, dá se to vyjádřit jinými slovy, ale třeba člověka nechce. A je fakt, že mě na zvracení nic špatného nepřipadá, spíš na tom, co ho ve mě vyvolává.
Kukačko, on bude taky problém v tom, že málokdo napíše “jdu se jen vybrečet, prosím neradit“ (myslím, že jsem to zaregistrovala v jedné diskuzi, už si nepamatuju, o čem byla). Většinou je to spíš naopak – někdo položí dotaz a očekává že ostatní mu budou vyjadřovat pochopení s těžkou situací.
Jako nejlepší řešení mi asi přijde ta jedna fňukací diskuze, kde bude hned v úvodu jasně napsané, k jakým účelům slouží a co v ní je a není přípustné. Jen nevím, jak dalece bude sledovaná a tudíž jestli by vůbec pro pisatele plnila svůj účel.
Padmé, myslím, že i každá strana má vždycky na výběr, jak si která slova vyloží. I mně je zvracení apod. hodně nepříjemné (v reálu i v diskuzi), ale je moje rozhodnutí, jak informaci o tom, že se někomu z něčeho chce zvracet, přijmu. Můžu si to vyložit tak, že on se tak opravdu v tu chvíli cítí (asi každému se někdy zvedá žaludek bez somatických příčin ;-)), můžu to pochopit tak, že je mu popisovaná situace stejně nepříjemná jako zvracení, nebo si to můžu vyložit tak, že mi chce říct, že já jsem odporná osoba. Ale pořád je to moje volba a moje rozhodnutí, ne rozhodnutí toho, kdo to napsal, ať už to myslel jakkoli.
Myslím, že právě v tom je ten zakopaný pes.
Já už tu diskuzi chtěla hned aktivně založit, ale teď na to asi není úplně nejvhodnější doba… Tak to nechám chvíli uležet a pak bych to asi zkusila založit později – a buď zapadne, nebo se chytne.
Starosti jsou docela dobrý nápad…a kdo chce, tak si to otevře a vyjádří se tam…
Já jsem hodně přímá v osobním kontaktu…tady si většinou myslím svoje, ale napíšu to většinou neutrálně…
Nelíbí se mi napadání jakéhokoliv druhu, v tom okamžiku diskuzi zavírám…jedná se o to, že toho člověka neznám a napadat jen přes písmenka se mi nelíbí…každý má svůj názor, který napíše, od toho diskuze přece jsou…
Marinado, to by možná bylo řešení. Jsem ráda, že tu jsou lidé, kteří se dokážou dívat konstruktivně a nebrblají jen něco o cenzuře. Díky.