Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Posíláte děti na letní tábory?
Před chvilkou mi přišla tisková zpráva z Junáka o tom, že už teď by bylo dobré začít s výběrem letního tábora.
Tak by mě zajímalo, jestli vaše děti na tábory jezdí. Od kolika let je tam posíláte? Jezdí i samostatně nebo jen sourozenci spolu? Jak vybíráte tábor, kam pojedou?
Holky včera přišly s tím, že chtějí jet ještě na jeden, kratší (asi týdenní) pobytový tábor.
Kdyby to časově klaplo, klidně.
I termín rodinné dovolené bychom posunuli.
Ale obávám se, že termínově to bude jako loni – a to by vyšlo doprostřed toho “velkého“ tábora…
😯
No, necháme se překvapit.
Jééé Kubajz a neměl by taťka čas poslední týden v červnu 😀 Chceme jet na “tábor“ s malými hasiči a nemůžeme sehnat kuchaře… Jelikož máme ty nejmenší kolem 6ti let, jezdíme i s rodiči
Na táboře jsem jako dítě byla jednou ve druhé třídě. Pršelo tak, že nás museli evakuovat, když se vylil potok. Víckrát jsem nejela. Jezdila jsem potom jako praktikantka, vedoucí a párkrát jako hlavní vedoucí každý rok do doby něž jsem se vdala. Vždycky na víkendy tam za mnou přijel můj budoucí manžel a samo, že jsme ho také zapojili do péče o naše malé svěřence. Někdy mi to připadalo jako ve filmu Jak se krotí krokodýli, jak to s dětmi uměl. Po svatbě už ale jezdit nechtěl a já jsem to také omezovala. Narodil se syn a začala jsem mít jiné starosti.:-)
Syn jezdil na tábory se zaměřením na fotbal – moc spokojený Tréninky, výlety, koupání a každý den je navštívila jiná fotbalová osobnost a v sobotu přijela parta profesionálů a zahráli si proti nim. Má spoustu společných fotografií, podepsaných plakátů. Kdyby ten tábor nebyl omezen věkem, jezdil by do dneška 🙂
Dcera byla jednou na tanečním táboře a zařekla se, že už víckrát nepojede. Moc se jí tam nelíbilo – teda spíš si nemohla dělat co chtěla :-). A tak je nejraději doma a nebo u druhé babičky. Nenutím ji, aby jezdila. Ze začátku jsem si myslela, že nemůže být bez maminky :-), ale byli se školou na týden na kolech na Šumavě a letos na lyžařském výcviku. A to zvládla v pohodě – takže to byla jen mylná doměnka maminky 🙂
Já jsem na tábory jezdila strašně ráda.Dcera(18r) byla jen jednou,ale nějak jí to nebralo.Chuť dostala pak až cca ve 14r. a teď jezdí jako praktikant.Syn(5r) jezdí od skoro třech let,ale díky tomu,že taťka byl v kuchyni.První dva roky se tedy moc zapojovat do táborových aktivit nechtěl,ale loni(tomu ještě nebylo 5) už byl v nejmenším oddíle.Je to stanový tábor a zvládá to dost dobře.Pokud se tedy letos tábor bude konat,určitě pojede 🙂
Letos se chystáme malou poslat poprvé. Miluje školku a miluje děti, školku máme o prázdninách zavřenou, tak proč nezkusit tábor.
Dík za upozornění 🙂
Jani, poslala jsem Ti OV.
Ty fotky jsou krásné!
Ahojda, já jsem jezdila hodně a pravidelně, některé se dali snést, některé byly příšerně, ale většina byla suprová a hnedle bych jela znovu.
Dcera jela poprvé asi před třemi roky, náhodou jsem našla, že v mém oblíbeném prostředí kolem Blaníku se opět pořádá tábor. Dokonce s koňma, tak se domluvili s kamarádkou a jeli obě. Sice prostředí už starší – majitelé se jej snaží pomalu opravovat, ale jde to postupně – vedoucí byli z pedagogické fakulty a podle dcery to byla sranda (mimochodem na svou vedoucí vzpomíná pořád).
Další rok jsem náhodou s kamarádkou objevila malou koňskou stáj nedaleko Bystřice u Benešova. Pořádají i tábory, reakce účastníků byli nadšené, cena přijatelná, chtěla jet, tak jela. Musím se přiznat, že jsme každý den kontrolovali a mluvili i s majitelem, naštěstí byl vstřícný a všechny problémy jsme zdárně vyřešili.
Letos chce jet znovu, ale zatím nevíme.
Jinak my máme tak trochu náskok, protože od malička s oběma dětmi jezdíme na “rodinné dovolené“, kdy se několik mamin, většinou z mateřského centra domluvilo a jeli společně na nějaký tábor, většinou do chatek nebo stanů s podsadou. Program byl klasický táborový, takže jsme si hráli na čarodějnice, piráty, galy, zlatokopy, atd.
Syn ještě nebyl – ani na táboře, ani ve školce v přírodě – kvůli zdravotním komplikacím se učitelky báli ho vzít a on by ani nejel, je hodně na nás fixovaný – nevydrží ani u babičky, a to je 50m od baráku.
Pro mě je nejlepší variantou tábor, kde budu jako jedna z vedoucích, není nutné aby zrovna mých dětí, ale být na blízku, kdyby se něco dělo. Letos si to vyzkouším, protože jedeme všichni na rybářský tábor do českého ráje 🙂
Kdyby to vyšlo, tak bych jela i jako vedoucí na koňský, protože děti i koně miluju a myslím si, že by mě to hodně bavilo.
Každoročně jezdíme i s malými hasiči, hlavně aby si oni zvykli na sebe, rodiče si odpočinuli a byla švanda.
Osobně hledám tábory tady: http://www.borovice.cz/detske-tabory/
vlastně i tábořiště a podobně; je zde i něco jako návod, jak poznat dobrý tábor
– Jo Marinado, můžeš prozradit, kam holky na ten koňský tábor jezdí? Třeba se budeme inspirovat 😀
výběr z táborů
Otava 2011
Blaník 2010
Nesvačili 2012
Já jako dítě na tábory jezdila asi do sedmé třídy a byla jsem nadšená :-)Dcera jela poprvé po první třídě z domu dětí,kde znala ona i já, osobně vedoucí,byl to menší tábor a do prostředí kde to de fakto znala a jela i její sestřenice o kapku starší,takže se z ní stala tábornice a naučila se tam hrát žolíka 😀 Potom už si vybírala i bez sestřenky,ale s kamarádkou ze školy,jen předloni ony podlehly letáčku ze školy a přišlo zklamání,takže opravdu lepší prověřené,nebo alespoň z důvěryhodnou recenzí nejlépe od přímého účastníka 🙂
Posílaly jste děti na proklamované tábory se známou osobností,každodenní diskotéky,VIP večírky atd.. nebo naopak do lesa pod stan,kde se děti koupou v potoku?Já tu odvahu neměla.maximálně chatky,ale s přístupem k teplé vodě.
Já bych to asi dost nechala na tom, jestli by syn chtěl jet. Ale měla bych strach ho poslat na neznámé místo s cizími lidmi. Jedna kamarádka dělá na táborech vedoucí, takže to by mi přišlo dobré, znám ji a věřím jí a nemusela bych se bát. Navíc od ní mám o táboře dost informací. Ale ještě mi to taky přijde brzy.
A koně – jo, super, ale taky bych musela nejdřív vidět, kdo se o děti bude starat. Nechci ho přehnaně hlídat, ale zase pustit dítě úplně do neznáma, z toho mám prostě nepříjemný pocit.
ahoj,
synovi je devět a zatím byl jen vloni na plaveckém kurzu. jinak ještě nebyl nikde sám.
my jsme jezdili od první třídy, ale zdá se mi to moc brzy