Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
hola hola školka volá - za chvilku do práce.
Holky už se mi to tááák přiblížilo. Už jen 11 dní volna a začne znovu koloběh práce.
Dnes odpoledne jedu už na poradu co a jak ten měsíce. Moc se mi tam nechce, jak už jsem psala kolektiv nic moc…ale blýská se na lepší časy ale to až někdy jindy…..ale snad se opravdu potvrdí to, že vše zlé je pro něco dobré 😀
Teď to bude ulítané ředitelka mi nevzala Honzíka a tak ho musím vozit k mamce a pak do práce a pak zas pro něj. Ani to není po cestě, ale zajížďka.
Už u mamky jednou byl a to si nechtěl nechat podívat do slipů a řval jak tur, tak dnes tam jede když jedu na poradu a snad to bude o poznání lepší. Musím připsat, že i mě je divně, že ho nemám u sebe, nejsem na to zvyklá. Mamce jsem moc vděčná, protože na tom nejsou zdravotně dobře a přesto je vidět že se na to těší a pořád uklidněuje to zvládnem neboj. A i taťka je naprosto jinej a říká neboj mi si nějak poradíme. Takže si tak připadám jak Alenka v říši divů, ale hurá 😀 uvidíme jestli to bude ok i po měsíci.
Začínám mít divoké noci z pamatování jmen a obličejů rodičů. To je blbina co. Ale ředitelka mi to nastavila tak že budu chodit týden na jednu třídu a týden na druhou takže mě čeká 50 dětiček, naučit se je, přiřadit k nim správnou maminku, tatínka, babičku nebo tetičku atd….uá a já mám na obličeje tak špatnou paměť hihi….no já si to snad nějak okecám 😀
Chtěla bych vám všem moc poděkovat za hezký čas co jsem s vámi tu proťukala – našla jsem si vás když mi nešlo otěhotnět byla to by se dala láska na první pohled, první stránky které jsem kvůli tomu rozklikla a jinam už nešla. K porodu jste chtěli abych vzala noťásek pamatujete 😀 ? Našla jsem tu podporu tolik potřebnou pokaždé když Honzík byl na operaci a doma jsme bojovali se stomii, dokázali jste se mnou projít každou zkouškou na vš a neposlali jste mě s tím už do patřičných míst a to nemluvím o radostech a starostech běžného života…našla jsem tu kamarádky a i když toho času bude méně nakukovat budu a u kafíčka budete dál mojí nedílnou společností…..
Bamisko letí to jak voda.Bude to změna i pro Honzíka,ale věřím, že všechno zvládnete a budete spokojení.
Doufám,že si v tom pracovním procesu uděláš čas a dáš své tvořeníčko hezky dohromady.Byla by to opravdu krásná knížka 🙂 🙂
Jejda to to uteko 😉 držím palečky, ať natrefíš na úžasné dětičky a chápající rodiče 😀
Honzík si snad brzy zvykne a všechno půjde, jak má.
Nezapoměň pak napsat, jaký byl ten první den 😀
Bami užívej posledních dnů 😀
Já si tě představuju jako učitelky, které má Marek ve školce…tzn. hodná, milá, milující děti, mající radost ze všech jejich pokroků…atd. 😀
Určitě to bude změna, ale beztak se i těšíš ne?
Na VD si určitě najdeš čas, toho se nebojím 😀
Bamisko také ti přeju vstup do práce tou správnou nohou 🙂 Určitě si dětičky brzo zapamatuješ i jejich rodiče. Musím se přiznat, že ti trošku závidím, mě letos také čeká návrat do pracovního nasazení, jen zatím nevím do jakého…ještě mám chvilku čas. Moc se těším, jaké pocity nám tady za těch 11dní napíšeš 🙂
Bami, podívej se za sebe, čím vším jste už prošli a co všechno jsi dokázala ustát … proti tomu je návrat do práce pohádka 😉
Věřím, že to všechno zvládnete a že se Honzík u mamky rychle otrká. Tobě přeju, ať ti vyjde to, co zatím jen nastiňuješ 😉 a že na VD zrovínka Ty nezapomeneš zajít i v pracvoním procesu, mě vůbec ale vůbec nepřekvapuje 😉
Držím pěsti..a určitě podej hlášení, jaký byl první den… Š.
Bami, přeju hodně štěstí, ať to všechno dobře zvládnete a Honzík si zvykne.
Vždycky si říkám, jak je to už velký chlap oproti té naší malé a mě to čeká po prázdninách taky… Takže zas o tolik vlastně nejsou 😉
A jsem ráda, že ses tu tak zabydlela 😉 Já už raděj roky tady nepočítám, ale taky jsem se tu uhnízdila docela dost rychle 😉
bami moc ti přeju, ať vše probíhá bez komplikací a s novou situací ať se dobře a rychle sžijete. Doufám, že tě tady budeme vídat, chyběla bys dost.
Bami, krásně si to napsala. U mě to tedy nebyla láska na první pohled, ale musím říct, že teď už si kávu bez VD taky představit nedokážu:-). Obdivuju tě, že se do školky chceš vrátit a dokonce se vrátíš:-). Trošku ti závidím, že máš práci neb já už začínám být trošku z toho nervózní, ale mám JEŠTĚ dva měsíce:-). Tak hodně pevné nervy, hlavně ať je Honzík u babičky spokojený (proč by taky nebyl, když se na něj těší, že?:-)).
Holky už se mi to tááák přiblížilo. Už jen 11 dní volna a začne znovu koloběh práce.
Dnes odpoledne jedu už na poradu co a jak ten měsíce. Moc se mi tam nechce, jak už jsem psala kolektiv nic moc…ale blýská se na lepší časy ale to až někdy jindy…..ale snad se opravdu potvrdí to, že vše zlé je pro něco dobré 😀
Teď to bude ulítané ředitelka mi nevzala Honzíka a tak ho musím vozit k mamce a pak do práce a pak zas pro něj. Ani to není po cestě, ale zajížďka.
Už u mamky jednou byl a to si nechtěl nechat podívat do slipů a řval jak tur, tak dnes tam jede když jedu na poradu a snad to bude o poznání lepší. Musím připsat, že i mě je divně, že ho nemám u sebe, nejsem na to zvyklá. Mamce jsem moc vděčná, protože na tom nejsou zdravotně dobře a přesto je vidět že se na to těší a pořád uklidněuje to zvládnem neboj. A i taťka je naprosto jinej a říká neboj mi si nějak poradíme. Takže si tak připadám jak Alenka v říši divů, ale hurá 😀 uvidíme jestli to bude ok i po měsíci.
Začínám mít divoké noci z pamatování jmen a obličejů rodičů. To je blbina co. Ale ředitelka mi to nastavila tak že budu chodit týden na jednu třídu a týden na druhou takže mě čeká 50 dětiček, naučit se je, přiřadit k nim správnou maminku, tatínka, babičku nebo tetičku atd….uá a já mám na obličeje tak špatnou paměť hihi….no já si to snad nějak okecám 😀
Chtěla bych vám všem moc poděkovat za hezký čas co jsem s vámi tu proťukala – našla jsem si vás když mi nešlo otěhotnět byla to by se dala láska na první pohled, první stránky které jsem kvůli tomu rozklikla a jinam už nešla. K porodu jste chtěli abych vzala noťásek pamatujete 😀 ? Našla jsem tu podporu tolik potřebnou pokaždé když Honzík byl na operaci a doma jsme bojovali se stomii, dokázali jste se mnou projít každou zkouškou na vš a neposlali jste mě s tím už do patřičných míst a to nemluvím o radostech a starostech běžného života…našla jsem tu kamarádky a i když toho času bude méně nakukovat budu a u kafíčka budete dál mojí nedílnou společností…..