Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Výstup s tchýní
Holky máte taky takovou tchyni jako já?Abych začala od začátku,můj manžel je jedináček,máme domeček ve stejným městě jako jeho rodiče ale bohužel pár kroků.Ještě než jsem se tu nastěhovala tak mu samozřejmě chodila uklízet,zalívat apod.Problém je že pořád na něm vysí a mě se nelíbí když někam odjedeme tak mě příjde zalít kvítka a to že má i klíče,při navštěve nenápadně zkontroluje jestli je mám zalité,když vysí prádlo tak mi na něho šáhne a nezapomene říct že poctivě žehlím ty košile že ona by se stím nepárala,když odjedeme na pár dní pryč odemkne si barák všechno přerovná podle svého,máme bazén tak v létě nemam jediný den pro sebe to je tu už skoro od rána do večera vylepená,samozřejmě ji to nedá a trhá mi tu trávu v truhlíkách a když sem to řekla mojemu že mě se to nelíbí tak se jí zastával.A jak se narodila mala tak vezla kočárek,naštěstí jsem šla s ní a ani se nerozhlídla přes cestu a šla,málem do nich narazilo auto kdybych nekřikla.Jenže já to dusím v sobě a dneska jsem už vybuchla a řekla ji to.Naprd je že jsem si myslela že manžel bude stát při mě ale ne stojí při ní.Bohužel nemužu na všechno zapomenout a mám hrůzu pokaždé když přijde.
nezlobte se že jsem se tak rozepsala ale nemůžu spát tak jsem se musela vypsat
Caky..vem rozum do hrsti a nohy na ramena…vážně!
Blani to je ale už patologické,ne ? Když si dospělý chlap píše deníček o mamince. Hlavně,že už máš pokoj od takových individuí:-)))) K
Caky – rychle pryč od mazánka. Měla jsem ho taky, všechna volna, všechny svátky chtěl trávit u rodičů. Neptal se, jestli my chceme taky. Nejdřív se ho rodiče zbavili, dokonce mu doporučili, aby se odstěhoval ke mě (přestože měl vlastní byt a já bydlela u rodičů) – 130 km. Jenže jemu začali rodičové chybět, dovolená, vánoce + Silvestr, velikonoce…. pokaždé bylo jasné, že se jede do Teplic. Dopadlo to tak, že nakonec jezdil sám, já zůstávala doma s dětma a on šupajdil k mamince. Měli jsme několik krizí, já se chtěla rozvést a on okamžitě souhlasil a hurá za maminkou – jenže narazil, oni ho nechtěli – hýčkali ho na dálku (já jsem ta nejlepší maminka ze všech, ale ať se o tebe stará manželka)…. pokaždé se vrátil po kolenou s kytkou, abych si to ještě rozmyslela. Já hloupá ho vzala na milost. Tohle trvalo 17let, než ho vzali na milost rodičové (už na tom nejsou zdravotně moc dobře, tak se jim to hodí). Je od nás už 3 roky a pořád bydlí u maminky.
Mrzí mě, že jsem tenkrát nešla já k němu do Teplic…. vypadalo by to zrovna jako u Vás…. a já bych prchla z toho vztahu o moc dřív.
Zjistila jsem, po x letech manželství, že si psal deníček. Když jsem ho četla, bylo mi hrozně. MAMINKA MAMINKA a zas jen MAMINKA….. když se vracel od ní ke mě, maloval si černé vykřičníky a když jel za maminkou, stránka byla osrdíčkovaná a psal, že jede DOMŮ.
Přitom se o něj maminka nestarala, když byl malý, vzpomínal jen na babičku – ta se o něho starala – možná proto na mamince tolik visel, když na něj kašlala.
Jestli můžu radit, jdi od toho – tohle bude věčný maminčin synáček – maminka u něj bude vždy na prvním místě.
Jitka67 má pravdu – on není partner, o kterého se můžeš opřít, na kterého se můžeš spolehnout, který bude s Tebou, když to budeš potřebovat.
caky – pokud mohu dát nevyžádanou radu, tak vezmi nohy na ramena a uteč :-). Osobně nechápu nikoho, kdo si dobrovolně nechá takhle “dělat na hlavu“.
Život je příliš krátký na to, aby se bojovalo o chlapa a jeho matkou (to už by byla větší šance na výhru kdyby měl milenku :-)).
To velké dítě, se kterým žiješ nikdy nedospěje – a pokud budete mít děti – pak budeš mít vždy o jedno navíc – na to jediné se však nebudeš moci nikdy spolehnout. Místo toho, aby Ti jednou večer pomohl s dětmi, tak bude u rodičů – nebo si s nimi bude volat.
Vím, že občas nejde realizovat to nejlepší, co člověka může potkat – tzn. OD RODINY DVĚ HODINY – ale do tohoto by lezl jen blázen.
Ajejej… Jak to tady čtu, moc radost z toho nemám… Taky jsem s jedináčkem – jen nejsem vdaná… No a poslední dobou dost přemýšlím nad tím, jestli to do budoucna má cenu.. Problém je hlavně v jeho matce. Občas mám pocit, že ona to bere tak, že jí chci ukrást jejího syna a snaží se ho připoutat za každou cenu k sobě. Jednu dobu jsme se s přítelem docela hádali a on to s matkou pořád řešil. Ona pak řekla, že mě už u nich nikdy nechce vidět. Asi půl roku jsme se spolu nebavily. Během toho půl roku dělala i jemu zle a pořád chtěla, aby se se mnou rozešel. Vyvrcholilo to tím, že mu dala na výběr mezi mnou a jí. On si vybral mě (i když dneska mám spíš pocit, že to bylo jen z principu) a ona se pak asi 2 měsíce nebavila ani s ním. Mému příteli je 27 let. Bydlíme spolu v bytě jeho matky. Jeho matka je tak trochu při penězích, takže nám pomáhala s vybavením bytu – ovšem – muselo to být podle toho, jak chtěla ona. Přítel mi na to řekl jen to, že když ona to platí, tak je rád, že má aspoň něco. Další věc je ta, že už 2 roky se ho snažím přesvědčit, abychom jeli sami spolu na dovolenou. Ale každý rok jezdíme na dovolenou s jeho rodiči! S odůvodněním, že s nimi jezdí od malička. Poslední dvoje vánoce jsem trávila se svým přítelem u jeho rodičů. Letos jsem navrhla, že bych chtěla být s ním u nás doma. On mi na to ale řekl, že bude trávit vánoce s rodičema a pokud budu chtít být na vánoce s ním, tak jedině tam. Důvodem opět bylo to, že s rodiči tráví vánoce od malička. Mě tam ale po těch hádkách atd. není příjemně, tak jsem mu řekla, že tam jít nechci a on to ještě otočil proti mně, že já s ním nechci trávit vánoce. Všechno se pořád točí kolem jeho matky. Ona mu každé ráno posílá smsku, jakpak se jí vyspinkal. On pak z práce místo oběda jezdí pro ni do práce, aby ji odvezl domů – má to domů 3 zastávky MHD. No a pak si ještě každý večer volají. A tak je to každý den… Teď o víkendu jsem třeba chtěla jít na procházku. Tak on šel – ale cílem procházky byli jeho rodiče. A mě už tohle hrozně vadí. Nejhorší na tom je to, že když mu něco řeknu – že bych třeba taky někdy chtěla něco dělat podle sebe nebo být s ním jen sama, tak si vyslechnu, že se ho snažím odtrhnout od rodičů a jednou mi dokonce v hádce řekl, že mu zakazuji, aby se s rodiči bavil – přitom jsem mu nikdy nic takového neřekla!!!
hm…špatný nápad to není. Jenže já už nemám sílu to s ní řešit. Strašně se mi tím zprotivila. Jen jsem si řekla, že zajedu za jejím bývalým manželem. Rozvedli se, když bylo mému mamnželovi 3 roky. Chci slyšet i jeho názor, Tchýně říkala, že byl alkoholik, tak proto se s ním rozvedla. Ale já si myslím, že chyba je většinou na obou stranách, tak kdo ví, co tam bylo. Já bych s ní totiž taky nevydržela. Manželovi tak mohla navykládat kdo ví co, jen aby ho měla jen pro sebe. Vždyť ona nemá ani kamarádky s kterými by někam zašla. Jen si píše s někým přes internet. A atk sedí doma na prdeli a otravuje nás. No, teď po tom incidentu k nám nechodí. Možná zkusím ten dopis. Dík za radu
Pro anonymní – 88.146.129.162 (27.9.2008 v 14:08)
Vůbec Ti Tvoji situaci nezávidím, mám jen jednu jedinou malinkou radu. Když tchyně není schopná Tě vyslechnout, aniž by Tě přerušovala, tak jí jednoduše napiš dopis a pošli poštou. Ten si snad přečte a třeba se nad ním zamyslí. Ty to ze sebe dostaneš a víc bohužel udělat nemůžeš.
Přeji Ti hodně štěstí.
Víš, oni ti chlapi jsou v tomhle asi všichni stejní, nechtějí si to rozházet ani s náma ani s mamkou…Moje tchýně bydlí taky ve stejném místě jako my, naštěstí k nám až tak moc nechodí…Manžel je stejný jako tvůj, já řeknu, že se mi něco nelíbí, a celá jeho věta je- proč to pořád řešíš, já to pustím jedním uchem tam, druhým ven a myslím si svý. Jenže v tomhle to není to pravé ořechové, jak mají oni vědět, že se nám něco nelíbí? Snažím se taky nějaké prkotiny neřešit, ale pokud by jak píšeš zalívala květiny a chodila nám do domu v naší nepřítomnosti, jak se znám, vyletěla bych jako čert a zámky by byli vyměněné:)). Nedávno jsem zjistila, že syn když chodil ráno do školy, tak se u babičky stavoval na bonbony, nic proti tomu, odpoledne at se klidně staví, ale protože ráno nesnídává-nebo málokdy, nalačno sladkosti ne. Řekla jsem to manželovi, myslela jsem, že jim to řekne způsobem, že nechceme, aby malýmu ráno ty sladkosti dávali, za pár dní mi syn říkal, že se musí odpoledne stavit u babïčky pro kindrčokoládku, když když jssem JÁ zakázala ráno. Takže aby manžel nebyl za špatnýho u mě-přece jí to vyřídil-, ani u tchýně-tak si to nepřeju já, byla jsem nakonec ta zlá já.:((..Snad to u vás vydrží už v pořádku, ona to pochopila, že si nepřejete aby vám s ničím pomáhala-i když tak jste to nemysleli, a asi je zbytečné jí vysvětlovat, jak to myšlené bylo
manželovi jsem taky řekla svoje. Kupodivu to k něčemu bylo. Neřekl mi na to nic.Tak trochu se mi zdálo, že je i malinko na mojí straně. Tchýně mi vzkázala, že už nám nebude s ničím pomáhat. No jo, kdyby si ten výklad ode mě poslechla celý….Vzala si to nejhorší. Já se jí doprošovat nebudu. Nestojí mě za to. Ani se nedivím, že jí manžel opustil, nemá žádné kamarádky a že i s rodinou nevychází. Každý je strůjcem svého štěstí, že? Tak jsem zvědavá, jak to půjde dál. Díky za podporu a za rady.
Nooo, myslím, že jsem na tom dobře. Ať je tchýňka jaká je, do bytu mi nikdy nelezla a malou už taky kolikrát hlídali. Určitě by se něco našlo, ale když to tu tak čtu, stěžovat si nebudu..(((-: Navíc, manža v tomto ohledu stojí za mnou (nejstarší ze tří), já jen doufám, že já nebudu děsná tchýně((-:
Ahoj, já ti to vůbec nezávidím, holka…. takoví mamánci, to je hotové peklo, prožívala jsem to s bývalým přítelem (naštěstí jsme nebyli svoji), a prožívá to mého bratrance holka (vlastně budoucí snacha od mé tety, se kterou já mám stejné výstupy, jako ty s tvou tchýní)… Ona je moje dobrá kamarádka, tak za mnou taky chodí, co má dělat, naštěstí on narozdíl od tvého muže, maminčiny obídky a její několikaminutové denní telefonáty nakonec omezil, jasně mu řekla, že takhle teda ne. On vždy dělal první vše pro maminku, že je sama a kdesi cosi, a pak asi pochopil, že se jim jeho maminka příliš cpe do života, tak toho nechal, alespoň částečně…. A to ještě nemají miminko, na které se chystají….. Nechci se tu o tom moc rozepisovat, ale jen ať víš, že toto je rozšířený problém a všechny tchýně by si to měly přečíst, jaké mají snachy kvůli nim těžkosti, protože ony si naopak myslí, že mladí si do ničeho nenechají kecat, že jsou nesoběstační, přechytřelí a já nevím co ještě…
Moc a moc Ti držím palečky, ať se ti nakonec podaří dostat na svou stranu aspoň manžela.