Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak na kouření u 16letého syna, tablet závislost !!
Tak se nám problém znovu objevil…kouření jsem tu už psala…jenže jsem samozřejmě nabyla dojmu a chtěla věřit, že se na to vykašlal. Teď jsme díky tomu, že máme hodně bund na návštěvě když jsme je dávali na sebe objevili opět celou krabičku cigaret u kluka….(to jen že neprohledávám, udržuji se v optimističtější představě 😀 ).
No výsledek je, že manžel klukovi sebral kapesné s tím, že on nepřeslat aby on začal…. což mladej věděl co ho čeká….
No a já si říkám jak z toho ven??…..chápu, že doržet to co se nastavilo a čím bylo pohrozeno je potřeba ….ale také mi je jasné že tahle cesta není k tomu aby nekouřil….
Co si budeme povídat opičí matka argumentů a “pochopení“ jsem našla dost, ale né souhlas(nevím jak to napsat prostě ho svým způsobem chápu?)….i jsme měli vzrušenější debatu s manželem….
Další problém nastal když k vánocům dostali od ex tablet. Nadšení což chápu….věděli od začátku že na tom nebudou stále, přes svátky jsme je nechali at se nabaží…no a jejich představa je odlišná od té mé…chtěli by na něm být pořád, sedí u tv a v mezičase si odpisují jinam…včera v půl jedenácté jsem odchytla Vaška mu to tam svítilo si tabletil v posteli….takže jsem říkala že se nastaví pravidla, oni hudraj, že to je jejich zábava, já bych z něj nejradši udělala žabičky na rybníku je tenký dobře by to skákalo….
Pc doma odměřujem chodí na hodinu podle ostatních věcí atd někdy dvě ale to je vyjímka a víkendovka…..a díky tabletu jsou tam pořád….no vidím Vašíka kamarády jsou tam pořád a do noci….
Tak mi nastavte zrcadlo, poradte jak by jste postupovali vy, jak to vidíte…??
matildo také koukám veselo…no my jsme také nezkusili to aby měli větši volnost a plnili povinnosti…také si myslím že to tam sklouzne…to je můj předpoklad, ale zkusím to pak to můžem překopat právě proto že to nějak nefunguje….takže si myslím že stanovím hranice a pravidla ale aby vyhovovala i jim a povolím mu uzdu v té komunikaci na tabletu…přeci jen mu táhne na 17….
on asi tak co vím nejvíc ten fb…střílečky ho neberou, jen sem tam….no a učení to tam hledá pouze z nouze referát…on studijní typ není…..no ale jako černej humor bych mu mohla navrhnout prodloužení na studijní dobu… 😀
těch stříleček se bojím u malého ten je do toho zblblej tam to povolení bude ještě pomalejší…přeci jen je mězi nimi dost rozdíl…
babofko kouřit s ním krabičku cigaret za noc tak se po…já 😀
on se i po tom podle mě jednou pozvracel…jednou přišel ze školy a zelenej…asi první zkušenost 😀 a neodradilo ho to….
JÁ VÍM mohlo by se říct že kouří no a co je mu skoro 17….jenže je to můj bobánek :hihi zlehčuju to….další problém asi spíš si urovnat určitě věci v sobě on už to takový bobánek není…
díky …..
prvně vysvětlím tu hodinu na počítači…..bylo to do současné doby…kluk chodí na půl pátou domů, najíst pak naučit a pc měli společný s bráchou a vystřídat se v době školy a kroužků na víc stejně nedalo…časovali si to sami protože se pak hádali kdo tam v kolik šel a na jak dlouho…
máme hovor s manželem za sebou a dopadl nad očekávání dobře….výsledek…nebudeme to časově omezovat ale budou povinnosti plněny – škola, to málo co dělaj doma atd…a malému dám stopku v osm a velkému jak půjde spát ale do noci v posteli né…..nejdřív chci nahodit jak říkala lien jak si to představují oni …a případně to nějak nastavit doladit…
no pc a závislosti se prostě bojím hlavně u toho menšího jak se to vypne tak neví co má dělat a nudí se a bloumá….
no uvidíme jak nám to bude klapat….
ke mě jojo já tu nakukuju pořád…mám to vedle gauče zapnuté a koukám sem….nebojte jak vlezu do práce což je za chviličku ronit slzy budete….
díky moc za povídání a nakopnutí….ono to chce vidět i jinýma očima a potvrdit si to co si člověk myslí….
kouření….také už jsme mluvili o zdravotních problémech, přepočítávala jsem mu to na peníze a značkové oblečení co má rád ale asi parta je mocnější ….chci si s ním promluvit…jenže to asi tak bude jediné můžu…..co si budem povídat byla bych moc ráda aby nekouřil …..
bami, holt malé děti, malé starosti… 🙂
K tomu kouření. Zákazy nefungují, ale to víš sama. Sebrat kapesné nefunguje. Sežene si cigarety a peníze jinak. Čehož bych se bála víc než kouření. Znám jen málo lidí, kteří v tomhle věku nekouřili 🙂 Někdo přestal a někomu to zůstalo. Ale tak to holt je, každý se s tím musí sám porovnat. Konec konců dokud kouří obyč. cigarety, taky můžeš být ráda, může být hůř, víš jak to myslím 🙂
Co vím od kamarádek – zabralo u nich v klidu si s “dítětem“ sednout, položit krabičku na stůl a kouřit společně. A nechat mu vykouřit krabičku za večer. Pak se mládě posr… a pobl… a bylo vyřízeno. Ale pokud už kouří dýl a je zvyklej, asi to nepomůže 🙂
Pak už jen ta matematika – přepočítat prokouřené peníze na něco jiného, na jiný koníček, internet v mobilu, nové džíny, apod.
A s tabletem moc neporadím, ale můžu Tě ujistit, že i můj syn (čerstvých 6 let!) po něm strašně touží a vyčítá nám, že jsme mu ho ještě nekoupili (ačkoli teda pravidelně a samozřejmě používá naše noťasy…) Takže v klidu 🙂
matildo, výmaz mozku? proč? je velký rozdíl, jestli někdo paří dvě hodiny denně střílečky na pc, nebo když na něm je třeba i 4 hodiny a víc, ale čte si tam a hledá co ho zajímá, komunikuje s přáteli, dělá si na něm věci do školy, hraje hry logické, vědomostní, bez střílení…
Míšo, opravdu těžké téma a i pro naši rodinu aktuální, jsem vděčná tobě i holkám za názory, jsem se i zasmála 🙂
U nás teda tablet nehrozí, ale PC je pohroma. No a kouření – to už jsme taky řešili – Aničce je 14!!!
Načapali jsme ji 2x – hloupá kouřila ve svém pokoji. Spíš si myslím, že to celkově byla nějaká demonstrace, i když Vladan v té době tvrdil, že se mu někam ztrácejí cigára, tím, že kouřil míň a míň a snažil se přestat, tak to poznal. Poprvé jsme dali řeč, v klidu, bez dětí, jen my a ona. Prohlásila, že byla v depresi (asi kluci) a že neviděla jinou cestu, tohle ji prý uklidňuje. Prosila nás, ať to neříkáme rodině (hlavně rodině jejího táty a jemu) a tak jsme cítili, že tohle je pro ni asi ta největší hrozba, že by se to dověděli lidé, kteří ji doslova nosí na rukou… Dali jsme jí čas měsíc a dohodli jsme se, že si bude každou vykouřenou cigaretu značit dole do našeho kalendáře a vždycky si promluvíme o tom, proč si ji musela dát atd… Po měsíci, pokud bude kouřit, tak se to bude řešit i s jejím tátou a s babi a dědou. Každý den, když přišla ze školy, jsme si promluvily, jestli si dala, nedala – další tři měsíce byla čistá a nic se nedělo. Samo, že jsem očuchávala bundu, mikinu, do kapes zásadně nelezu ani do jejích osobních věcí, takže jsem nic neprohledávala.
Pak jsme to pokládali za uzavřenou záležitost, a asi po čtvrt roce jsem objevila v pokojíku dva špačky – zase demonstrace, jinak nechápu, proč by si je tam nechávala – takže znovu pohovor a tentokrát už tvrději – s oběma. Vladan v tu chvíli kouřit přestal úplně a s Aničkou jsme si dali řeč o závislostech. Dá se říct, že jsme jí dost otevřeli oči, je to ale chytrá holka a nedělala žádné scény, bylo vidět, že o tom i mluvit chce – v tom máme štěstí.
Kapesné nedostává, takže k cigaretám by se mohla dostat jen přes kamarády. Ptali jsme se jí natvrdo, kam až chce zajít, aby se dostala ke své – droze – neboť, pokud ji to uklidňuje a doopravdy to má spojené s nějakým libým pocitem, tak se toho jen tak nevzdá, pokud do toho spadne úplně. Takže natvrdo – jsme úplně bez peněz, to nás chceš začít okrádat? Prostě vezmeš si z kasičky (kterou máme dostupnou doma a děti ji prostě mají za posvátnou) a vlastně prokouříš třeba nákup rohlíků nebo jogurtů pro děti? Nemáme v rozpočtu ani korunu navíc, takže fakt někoho připravíš o jídlo. A pokud jsi tak náchylná k závislostem, to pak přejdeš přes trávu a extázi třeba k perníku? Takže nás prostě okradeš, vykradeš nám dům a budeš objíždět zástavárny, abys měla na pár dní drogu?
Byla z toho dost zaskočená, jak říkám, mluvili jsme s ní natvrdo, jasně a stručně. Sdělila jsem jí zážitky z dětství a mládí s otcem alkoholikem. Jak kolikrát ležel vyvrácený doma za dveřmi a já se nemohla dostat ze školy domů, a co teprve když jsem šla s nějakou kamarádkou…
Řeknete si, Matilda, zase román…
Jenže ono to souvisí i s tím počítačem. Je to už nějakou dobu, co jsme si řekli – Anička už je celkem velká, rozumná, zkusíme ji nechat nějakou individuální dobu, ať si určí sama, jak dlouho tam bude, když bude mít všechny povinnosti hotové. Z hodiny se postupem času stalo 6, 7 hodin, bez problému. Najednou doma nic hotové nebylo, vstávala ráno v 5.15, aby mohla na počítač (bus jí jede v 6.25 a má to na něj 5 minut cesty), přiletěla ze školy, udělala si oběd a šup na comp, pak rychle uklidila nádobí a šup na comp… Já jsem doma a kolikrát jsem se nemohla na počítač dostat, pořád tam seděla… Nakonec neustálé každodenní “řešení“ – nejdřív po dobrém, pak určitý kompromis, který nedodržovala – vyústilo v naprostý zákaz.
No, chodila jako zvířátko v kleci, ale na druhou stranu uznávala – jo, jsem na něm závislá, nemůžu bez něj být. Teď je to 3 týdny, co měla zákaz, včera jsem jí poprvé stanovila nová pravidla, protože se pořád ptala, kdy už bude moct. Může hodinu denně, v pevně stanovenou dobu, kdy je doma jeden z nás dospělých, aby jí to stopnul. Je mi jasné, že čím je starší, tím bude chtít být na compu déle, ale dokud nebude doma fungovat, jak má, tak se jí ta doba neprodlouží.
Zajímavé je, jak je skvělá, když na tom compu nesedí pořád… pomáhá mi, hraje si s dětmi, chodí na dlouhé procházky se psem… Jakmile do toho zase spadne, bude zle.
Proto tak nějak neumím přijmout to, co píše Lien, už jen proto, že si to neumím představit, že by to mohlo fungovat. My jsme se zkoušeli dohodnout, ale ona chce všechno, žádné omezení. A ať se na mě nikdo nezlobí, je to výmaz mozku a nikam ji to nepřivede, my jsme čekali dost dlouho a dávali jsme jí najevo, ať si uvědomí, že tohle není normální život. Ale dokud jsme jí to nezakázali, tak ani nebyla schopná pořádně vnímat, že jsme tu kolem ní, že na ni někdo mluví, že ji k něčemu třeba potřebuji nebo že je zrovna nějaká legrace – compík máme v obýváku, ale ona byla v jiném světě. A to je špatně. Pokud má sklon k závislosti, tak já ji nemůžu nechat do toho spadnout.
Asi jsem moc neporadila, ale nevadí, aspoň víš, že v tom nelítáš sama 🙂
no a s kouřením. zákazy nevyřeší nic, sebrání kapesného už vůbec. já jsem těžký kuřák, otcové mých dětí taky. u nejstaršího – poprvé si zapálil relativně dost pozdě (17), stačilo si sednout, vypočítat mu, kolik prokouříme, co za to všechno mohlo být, jaký jsou z toho zdravotní problémy. a hlavně, byl a je sportovec a to zabralo nejvíc. okamžitě přestal a dosud nic, takže doufám, že kuřák nikdy nebude. u prcka teda nevím čeho se dočkám. poprvé (a zatím doufám naposled) zkoušel kouřit v 9 letech, posr… se z toho, dostal zdravotní a finanční přednášku, a teď se budu modlit, aby mu rodiče nebyli špatným příkladem.
Ještě mě napadlo, ale to máte asi trochu z ruky, kamarádka v Praze dělá kurzy odnaučování, už s tím byla i v show Jana Krause, má víc jak 50% úspěšnost a pokud se odnaučíš a tušim, že po tři měsíce se cigarety ani nedotkneš, tak vrací peníze, což je jako třešnička na dortu další silnej motivátor. http://www.stastnynekurak.cz/
S kouřením neporadím, já nikdy ani nezačala, takže zkušenost ani mít nemůžu, ale tuším, že přestat hlavně musí chtít sám, takže možná nějaký psychologický postupy, aby se mu to znechutilo.
No a s tabletem. Ono mu je 16? V tomhle věku už je běžný na tom bejt do noci. Jasně, asi tam dělá blbosti, to k tomu taky patří, ale co víc mu dá televize, u který by jinak byl? To mě vždycky dostávalo, když jsem musela vypnout počítač a pak jsem zjistila, že rodiče vlastně seděj u televize a já si mám asi sednout k nim nebo co.. No a bami nic ve zlým, už to psala i radka, ale přiznej si, jak dlouho u pc sedíš ty?
Tim nechci říct, že by vysedávání do noci u PC bylo v pořádku, taky s tím mám problém, kolikrát se chci zavrtat do peřiny s knížkou a zase to nevyjde, ale odměřovat hodinu šestnáctiletýmu klukovi, to je síla 😀
bami, to opravdu ten “chlap“ co jsem ho tu viděla na fotkách, co už je na hranici dospělosti (v mnoha místech na světě už by byl oficiálně dospělý), má Odměřený“ čas na internet???
kolik času na internetu nebo vůbec na počítači trávíš denně ty?