Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
hlídání dětí
Jak často vám hlídájí děti vaši rodiče? Já třeba hlídání nemám vůbec ale mám známou co jezdí i na nákup do supermarketu a děti jí hlídají rodiče. To stejné pátky a soboty nebo celý víkend odjedou někam s přáteli a děti jsou u babičky a dědy.
teda předpokládám, že se bojíš jeho nákazy. pokud ne, tak ten dotaz taky nechápu.
Jani, já s dcerou byla, i když jsem měla střevní chřipku nebo horečku – jiné řešení nebylo. A nechytla to ode mě. A dodneška od sebe bacily nechytáme, nevím, jak je to možné…
jano, vůbec jsem nějak nepochopila dotaz, ty jsi matka, nebo je to cizí syn?
a jak byste resili situaci:
syn se vylecil z teplotky-jiz 2 dny bez teplot,
jen ma rymu a potrebuje bud vysavat nebo aspon hlidat aby smrkal.Ja vcera chytla horecku: 2 babicky obe nemocne, 1 babicka zdrava bydli necelych 20 km od nas, ale manzel tvrdi, ze by ho nehlidala a ani by nevysavala noc, manzel prijde o hodinu driv z prace, kde musi byt.ostatni by nepomohli. je spravne abych hlidala ja? nebo kdo by mel?jana231
Včera jsem odvezla marody k mým rodičům, na dva dny, abychom je pořád nevláčeli tam a sem, a já mohla jít pořešit akutky do práce.
Při odjezdu mi dědeček zašeptal do ucha, že “děkuje za zapůjčení vnuček“.
😉
Už si nepamatuji, kdy naposledy jsem tuto variantu využila. Vzhledem k věku se snažím rodiče šetřit.
I holky se ptaly, jestli u babičky a dědy už někdy spaly.
Jestli na tom není nejlépe ségra, ze které udělali babičku ve 45.
S ní prostě “mladí“ na nějaké pravidelné a velké hlídání počítat nemůžou a jsou vděční i za to málo…
😉
Jen tak si říkám: Až my budeme staré a budeme mít vnoučata, jak často budeme mít sílu a chuť hlídat? Třeba se to jednou otočí a naše snachy si sem budou chodit popovídat o tom, jak jsme strašné 🙂
Tak já neměla nikoho po ruce.
Naši říkali, že kdyby bydleli v místě, že by si holky brali v kočárku klidně skoro každé odpoledne.
Byla jsem vděčná, že táta jezdil nejdřív každý týden a pak co dva, a pomáhal i s holkama, když jsme měly jet na rehabilitaci.
Když jsme potřebovali holky pohlídat, tak jsme je museli odvézt – spíš ke tchyni. Je mladší, ale zdravotně jsou na tom moji rodiče lépe (nebo to možná líp snášejí). Mamku jsem využívala jen v nouzi nejvyšší – celý život dělala v jeslích a užila si prťat až až.
No, teď máme tchyni v místě (ve starém bytě), takže je to operativnější (i péče o ni), ale využíváme ji čím dál tím méně.
A ona sama se o holky nepřihlásí.
(Tak je mi pak až blbé, co mám holkám říct, když se ptají na babičku…).
My s chotěm si časovou organizaci plánovali, už když jsem byla těhotná a choť shodou okolností otevíral novou ordinaci – přizpůsobil i ordinační hodiny, aby vždy jeden z nás měl kratší pracovní dobu.
Ale od tohoto školního roku už holky chodí samy aspoň na výuku do ZUŠ.
(Tchyně sice furt reje, proč i nejezdí samy domů, ale my dojíždíme, autobus jezdí zřídka, nejezdí z centra… Myslím, že na to je ještě dost času. No, až budou starší, budeme holčičky posílat k ní a vyzvedávat u ní. Budou tam tak často, až jí to milé nebude…)
😛
Tak mě máma vodí malou od října ze školy a jási pak pro ní jedu k mámě.Jinak mamku bude čekat hlídání v uterý.To jsme s manželem oba v práci a mamka ho bude mít asi do sedmi hodin,než manžel dorazí s práce.Malou si bral tak jednou měsíčně táta můj na výkend přes půl čr,ale už u nás asi rok nebyl.
Mariko, ježiš jak já ti rozumím. U nás bylo vrcholem to, když moje mamka řekla, že má radši dceru (před synem), že ji zná déle! No, tenkrát jsem se kousla, ale nikdy nezapomenu. Dodnes si pamatuju, jak mi vyprávěla, že ji hrozně mrzelo, když její tchýně měla radši moje bráchy než mě, jak jen kluky brala na dovolenou (a to podotýkám, že bydlela 200 km daleko, takže pro nás fakticky cizí paní – naši bydlí 7km). Já vím, že má malého také ráda, ale kvůli tomu, že malá je taková komplikovanější (syn si získá každého hned a dcera to neumí a je z toho smutná), tak se jí to snaží vynahradit ona (povahově jsou si totiž dost podobné a tak asi mamka ví, jak to má těžké). Děti si to vyřešily po svém – malý vyhlíží vždy dědu a malá babičku. Teď poprvé vzali obě děti na víkend na hory, tak jsem zvědavá jak to zvládnou. Jinak u nás se hlídání hodně zlepšilo (ťuk, ťuk) – opravdu se tento měsíc hlásí obě babičky bez přemlouvání…