Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Co je nového....
Ahoj holky,
tak jak se dalo očekávat, vůbec nic nestíhám.. :-), takže ani na vás nemám tolik času, kolik bych si přála… Ale napíšu vám, co je u nás nového:
Skutečně se mi podařilo rozjet jazykovku, zahájila jsem pololetí a jede mi 15 kurzů. Z toho 7 jich učím já a 8 jiné učitelky. Teď jsem vypsala intenzivní víkendový kurz k maturitě, tak jestli se utvoří skupinka aspoň pro 2 jazyky, tak budou další kurzy. Napadlo mě nabídnout taky výuku znakového jazyka, protože jsem znala lektorku, která by ho mohla vyučovat a opravdu byl zájem a utvořila jsem skupinku- zítra začíná první hodina – je to víkendovka. Učebnu jsme vymalovali 2 stěny zeleně a jednu žlutě (čtvrtá stěna je celá okno), vypadá to opravdu moc příjemně. Na stěny jsem pověsila moc hezké velkoplošné výukové plakáty anj, frj a nj a taky plakát azbuky (jede mi i kurz ruštiny). Učebna je dost malinkatá, tak jsem nakonec jednostolky nedělala, ale od parapetu vedu dlouhý dřevěný ovál, kde sedí studenti a v čele učitel (dělám skupinky maximálně po 5 lidech). Ten má za sebou bílou tabuli. TAbuli jsme pověsili na záda knihovny, kterou jsme dali do prostoru (ne ke stěně), aby rozdělovala učebnu na dvě části – výukovou a zázemí. Z té části zázemí mám právě knihovnu, kterou jsme prostě vzali doma z obýváku.. :-))) a kam jsem dala všechny svoje učebnice a výukové materiály, čímž se nám doma značně ulevilo..:-)) a taky kopírku, věšák a na skříňce rychlovarku, kafe, čaj a vody, aby se studenti mohli obsloužit občerstvením 🙂 Mám to v 6. patře a tím, že je přes celou jednu stěnu okno, je tam příjemný výhled na město.
Jsem na to šíleně hrdá, i když je to takovej krcálek, ale když mi tam začínala první skupinka, posadili se na červené polstrované židle, které jsem sehnala na internetu za úžasnou cenu 400,- za jednu :-))), ucítila jsem pocit neuvěřitelného sebeuspokojení, že jsem to doopravdy dokázala… . Skoro tomu nemůžu ani uvěřit..:-) Bylo to teda strašně náročný a asi tak před 14 dny jsem měla pocit, že jsem se silama na úplným dně… Všechno jsem si dělala sama, manžel mi samozřejmě pomáhal s těžkejma věcma a když se tam za mnou jednou stavil dopoledne a viděl, že po malíři uklízím tak, že lozím po kolenou s hadrem a na zádech mám v krosně Johanku, která mi patlá do vlasů čokoládový piškot a do toho Vojtíšek, kterého jsem kvůli chřipkám nechala od půlky ledna doma ze školky, slitoval se nade mnou a ujal se teda i úklidu :-)) Zadní stěnu knihovny jsem ale zdárně otapetovala sama i s dětma, nakoupila vybavení, sepsala si texty pro webový stránky, udělala reklamu, nechala si udělat razítko, připravila faktury, smlouvy pro učitele, sestavila skupinky a jede se… 🙂
No, tak to jsem se pořádně vypsala na práci, jsem zvědavá, jestli se tak rozepíšu taky na děti :-))): Vojtíšek má princovský období, tak vyrábím koruny z papíru a musela jsem ušít princovský plášť a zakoupit meč. Teď mi zbývá vyrobit samostříl a držák na střely -miluje teď zrovna pohádku Tři oříšky pro Popelku a poletuje po baráku v plášti a improvizovaným samostřílem z pastelek a volá :“první rána“ nebo “teď mi neutečeš ještěrko“ nebo “pojď dolů – pojď ty nahoru“ a tak..:-))
Johanka bude mít v úterý 1 rok :-))) a já jsem před chvílí vyrobila opravdu nádhernej dort !!! Slavíme totiž zítra… Koupili jsme jí nějaký hračky a malý kočárek, který by jí třeba mohl inspirovat k nějakému samostatnému pohybu… :_))) Johanka je totiž co se pohybu týče dost laxní..:-)) Za ruce se mnou by nejradši prochodila celý den, ale samostatné aktivity jí nebaví, takže ani neleze ani se neplazí ani moc sama nepochoduje kolem nábytku. Jen s někým za ruce.
Když už je opravdu krize a ona se potřebuje dostat za nějakým vrcholně důležitým předmětem, jako je třeba můj mobil, tak tam doskáče po zadku, to jí celkem jde: vsedě se odráží nožičkama a přiskakuje zadečkem, takže přehopsá i celej obývák..:-)))
Ze zvířectva v naší domácnosti je novinka ta, že nám ubyla jedna kočka a přibyl jeden pes..:-)
Holky omlouvám se za tu děsně dlouhou zprávu, ale potřebovala jsem vám toho prostě hodně říct.., tohle teda není zdaleka všechno, ale aspoň něco.. :-))) Zdravím a jdu uklidit do kuchyně, kde se po mé výrobě dortu vrší kupy nádobí, utěrek, pokapaná linka od krému a čokolády a podobné radosti..:-)) Jestli jste dočetly až jsem, tak máte se mnou neuvěřitelnou trpělivost..:-))) Díky 🙂
Tamino, taky smekám! Jsi šikulka! 🙂
Škoda, že na stránkách nemáš i nějaké fotečky učebny. 🙂
Tamino, hodně energie i nadále!:-) Držím palce, ať to šlape.
Tami, ty jsi holka šikulka 🙂 Je to úžasný, co ženská dokáže při dvou malých dětech 🙂 Jsi pašák!! Přeji hodně štěstí, ať se daří.
Co se týče Vojtíška, úplně se s ním dokážu ztotožnit, protože pohádku Tři oříšky pro Popelku mám ráda už hodně hodně dlouho a stále je má nejoblíbenější 🙂
Johance k narozeninám posílám přání pevného zdraví, plnou náruč lásky a kupu štěstí :-)))
Teda Tamino, smekám… Přeju hodně spokojených studentů a gratuluju k takovému počtu kurzů. Protože naplnit je, když nejsi zavedená škola, musí být asi docela těžké.
Když jsi popisovala rozmístění tabule, stolů, atd. vzpomněla jsem si, že jsem chodila do jednoho kurzu – jméno školy už si nepamatuju – možná si vzpomenu až do odešlu 🙂 A jejich heslo znělo “škola hrou“. Stoly jsme vůbec neměli, jen křesílka do kruhu. Často jsme poslouchali angličtinu z kazeťáku a pak jsme rozebírali, o čem to bylo, apod. S tím jsme měla vždycky největší problém, vůbec jsem jim nerozuměla… Občas bylo komické, jak nás třeba 7 dospělých klečelo na koberci a hrálo anglické pexeso, skládalo nepravidelná slovesa z nastříhaných papírků, apod. Bylo to docela zábavné učení a hodně mi dalo. Tehdy. Dneska radši nemluvím… 🙂
A Johance všechno nejlepší k jejím narozeninám!!! Zdravíčko, štěstí, lásku, hodně smíchu, prima her a hraček, lidí kolem sebe, …
Krásně si to oslavte!!! 🙂
A samozřejmě gratuluju moc Johance k narozeninám!!! Děsně to letí…
Tamino, moc gratuluju, žes měla tu odvahu takhle se do toho vrhnout. Přeju Ti hodně úspěchů a ať má tvoje školička hodně spokojených studentů!!!
Pobavilo mě, jak lezeš po kolenou a na zádech malou:-))) úplně Tě vidím…
Ještě jsem zapomněla: jestli se chcete mrknout na webovky mojí školy, tak je to http://www.lekol.cz (doufám, že to sem takhle můžu napsat…? )
Ahoj holky,
tak jak se dalo očekávat, vůbec nic nestíhám.. :-), takže ani na vás nemám tolik času, kolik bych si přála… Ale napíšu vám, co je u nás nového:
Skutečně se mi podařilo rozjet jazykovku, zahájila jsem pololetí a jede mi 15 kurzů. Z toho 7 jich učím já a 8 jiné učitelky. Teď jsem vypsala intenzivní víkendový kurz k maturitě, tak jestli se utvoří skupinka aspoň pro 2 jazyky, tak budou další kurzy. Napadlo mě nabídnout taky výuku znakového jazyka, protože jsem znala lektorku, která by ho mohla vyučovat a opravdu byl zájem a utvořila jsem skupinku- zítra začíná první hodina – je to víkendovka. Učebnu jsme vymalovali 2 stěny zeleně a jednu žlutě (čtvrtá stěna je celá okno), vypadá to opravdu moc příjemně. Na stěny jsem pověsila moc hezké velkoplošné výukové plakáty anj, frj a nj a taky plakát azbuky (jede mi i kurz ruštiny). Učebna je dost malinkatá, tak jsem nakonec jednostolky nedělala, ale od parapetu vedu dlouhý dřevěný ovál, kde sedí studenti a v čele učitel (dělám skupinky maximálně po 5 lidech). Ten má za sebou bílou tabuli. TAbuli jsme pověsili na záda knihovny, kterou jsme dali do prostoru (ne ke stěně), aby rozdělovala učebnu na dvě části – výukovou a zázemí. Z té části zázemí mám právě knihovnu, kterou jsme prostě vzali doma z obýváku.. :-))) a kam jsem dala všechny svoje učebnice a výukové materiály, čímž se nám doma značně ulevilo..:-)) a taky kopírku, věšák a na skříňce rychlovarku, kafe, čaj a vody, aby se studenti mohli obsloužit občerstvením 🙂 Mám to v 6. patře a tím, že je přes celou jednu stěnu okno, je tam příjemný výhled na město.
Jsem na to šíleně hrdá, i když je to takovej krcálek, ale když mi tam začínala první skupinka, posadili se na červené polstrované židle, které jsem sehnala na internetu za úžasnou cenu 400,- za jednu :-))), ucítila jsem pocit neuvěřitelného sebeuspokojení, že jsem to doopravdy dokázala… . Skoro tomu nemůžu ani uvěřit..:-) Bylo to teda strašně náročný a asi tak před 14 dny jsem měla pocit, že jsem se silama na úplným dně… Všechno jsem si dělala sama, manžel mi samozřejmě pomáhal s těžkejma věcma a když se tam za mnou jednou stavil dopoledne a viděl, že po malíři uklízím tak, že lozím po kolenou s hadrem a na zádech mám v krosně Johanku, která mi patlá do vlasů čokoládový piškot a do toho Vojtíšek, kterého jsem kvůli chřipkám nechala od půlky ledna doma ze školky, slitoval se nade mnou a ujal se teda i úklidu :-)) Zadní stěnu knihovny jsem ale zdárně otapetovala sama i s dětma, nakoupila vybavení, sepsala si texty pro webový stránky, udělala reklamu, nechala si udělat razítko, připravila faktury, smlouvy pro učitele, sestavila skupinky a jede se… 🙂
No, tak to jsem se pořádně vypsala na práci, jsem zvědavá, jestli se tak rozepíšu taky na děti :-))): Vojtíšek má princovský období, tak vyrábím koruny z papíru a musela jsem ušít princovský plášť a zakoupit meč. Teď mi zbývá vyrobit samostříl a držák na střely -miluje teď zrovna pohádku Tři oříšky pro Popelku a poletuje po baráku v plášti a improvizovaným samostřílem z pastelek a volá :“první rána“ nebo “teď mi neutečeš ještěrko“ nebo “pojď dolů – pojď ty nahoru“ a tak..:-))
Johanka bude mít v úterý 1 rok :-))) a já jsem před chvílí vyrobila opravdu nádhernej dort !!! Slavíme totiž zítra… Koupili jsme jí nějaký hračky a malý kočárek, který by jí třeba mohl inspirovat k nějakému samostatnému pohybu… :_))) Johanka je totiž co se pohybu týče dost laxní..:-)) Za ruce se mnou by nejradši prochodila celý den, ale samostatné aktivity jí nebaví, takže ani neleze ani se neplazí ani moc sama nepochoduje kolem nábytku. Jen s někým za ruce.
Když už je opravdu krize a ona se potřebuje dostat za nějakým vrcholně důležitým předmětem, jako je třeba můj mobil, tak tam doskáče po zadku, to jí celkem jde: vsedě se odráží nožičkama a přiskakuje zadečkem, takže přehopsá i celej obývák..:-)))
Ze zvířectva v naší domácnosti je novinka ta, že nám ubyla jedna kočka a přibyl jeden pes..:-)
Holky omlouvám se za tu děsně dlouhou zprávu, ale potřebovala jsem vám toho prostě hodně říct.., tohle teda není zdaleka všechno, ale aspoň něco.. :-))) Zdravím a jdu uklidit do kuchyně, kde se po mé výrobě dortu vrší kupy nádobí, utěrek, pokapaná linka od krému a čokolády a podobné radosti..:-)) Jestli jste dočetly až jsem, tak máte se mnou neuvěřitelnou trpělivost..:-))) Díky 🙂