Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vaše děti a jejich příprava do školy
Milé maminky školáků, chtěla bych zjistit, jak probíhá příprava Vašich dětí do školy. Moje dcera chodí do 4.třídy, učení jí jde samo, nosí hezké známky…ale jakmile po ní chci, aby si např. zopákla učení před písemkou, tak nasadí ksicht a i když se jí snažím třeba něco vysvětlit, tak to prostě jen přetrpí, aniž by to vůbec vnímala = je to ztráta času pro nás obě. Loni jsem ještě dupla a poslechla, ale letos s nastupující pubertou už nějak nemám šanci 🙁 Jak jsou na tom Vaše děti? Jak moc bazírujete na tom, aby děti byly do školy vědomostně připravené? Myslíte si, že čtvrťačka už je sama zodpovědná za svojí přípravu do školy a nemám do toho strkat nos? Všem děkuji za názory.
Ahoj Mari, po celou dobu, co jsem četla Tvůj dotaz, jsem se usmívala :-). Proč? 😀 S radostí bych Ti půjčila svého umíněného synka! 🙂 Učit se nechtěl a nechce :-).
Když byl malý školák, tak jsem dohlížela na domácí úkoly a v první třídě na čtení – aby si plnil své povinnosti.
Ovšem do tajů, jak přimět své dítko “učit se“, jsem prozatím nepronikla ;-). Ani před písemkou či opakováním se nenechal přimět k učení… tuším, že rodičovské plány vs. dětská nátura budou vždy zdrojem třenic a rozkolu :-D.
Pravdou je, že teď už to nechávám na něm. Obrazně řečeno – vzdala jsem to. Nemám ani tolik trpělivost a ani tolik sil, abych ho denně kontrolovala a stále “dohlížela“.
Jsem moc ráda, že mu matka příroda nadělila a byla k němu štědrá a tudíž ve škole problémy nemá. Upřímně řečeno – asi by byl můj postoj jiný, kdyby mu to ve škole nešlo nebo měl nějaké trable (to by pak člověk hledal cestičku, jak to zaonačit).
Navíc – mám pocit, že škola člověku nedá vše, co bude v životě potřebovat a známky nejsou důkazem toho, jestli dítě danou látku zvládá a rozumí jí. Ale to je jenom mezi náma (maminkama) – tohle svému synovi neříkám :-).
S dcerou jsem se poctivě učila do třetí třídy.Od té doby pak už spíš dohled,otázky a namátkové zkoušení.ale to ona přišla sama,když se chtěla ujistit před písemkou atd.Zhruba od páté třídy si už ,,sama“ určovala kdy si udělá úkoly a kdy se bude učit dle mého spíše neučit :-),ale je asi jak Jarm. na vyznamenání jí to stačí :-)teď je v sedmé,první známku má sice pětku :-),ale ona to září mívá takové všelijaké a pak to dotahuje.Zákazy atd. za známky nepoužívám,přeci jen má každý den tréninky,pak bývá unavená a vím,že umí zabrat.Jen v loni měla období zapomínání,tak jsem zavedla namátkové kontroly a pak si dávala pozor 😀
No, ta první třída s dvojčaty je hlavně časově náročná.
Protože se jim člověk musí věnovat zvlášť, tu přípravu dělá vlastně dvakrát, při každé činnosti musí dítěti věnovat 100% pozornosti…
My, když jsme se domů vracely kolem páté až šesté, tak už pak holkám nezbývalo moc volného času.
😯
Takže třeba v zimě jsem je nejdřív vypustila na chvíli do zahrady zařádit si ve sněhu.
Jinak se snažíme nejdřív splnit školní povinnosti a pak až “lelkovat“.
😉
Bami, volnost dostane, už jsem rozhodnutá – ale jen do prvního průšvihu 🙂
No a Tobě přeju pevné nervy, není to vůbec jednoduché – znám to od synovců.
marinádo já vím že jsi zodpovědná mamuša a snažíš se aby se učila a hlavně naučila se učit…což není zrovna jednoduché…
namít asi takové problémy s kluky tak na to koukám podobně…
no a upřímně samozřejmě byla bych ráda kdyby to u nás tak nebylo a právě jsem nemusela prudit s učením ….a přála bych ti vidět ty jejich ksichty….
právě proto bych uvítala holčičku co má krásné známky a zvládá to i bez toho drilu, je vidět, že jí to pálí a je chytrá jinak by se učit musela….
ale možná bych to prostě jak jsem psala vyzkoušela, dát ji tu volnost a samostatnoust, za určitých podmínek…no a i ty zjistíš jestli to tak funguje v pohodě a ubydou doma ty stresy
jen se tu culím a říkám jsi aby jsi stejně nebyla nervozní asi to bude těžké i pro tebe se do toho pak nevměšovat 😀
Nuninko, moc děkuji za uklidnění, že nejsem sama, kdo kvůli škole vypění. S budoucím prvňáčkem budu držet palce, ať je to co nejvíc v pohodě.
Jarmuschko, mě dřív hodně mrzelo, že jsem neměla šanci mít víc dětí, ale po 2 letech logopedie a občas v 1.třídě jsem si v duchu říkala – zaplaťpánbůh za to 🙂 Ale ono právě u víc dětí se podle mě ta pozornost rodičů rozdělí a jedináčci jsou v tomhle bití, protože je na ně hodně vidět.
Nuninko, Marinado, a teď si vemte, že byste to měly ve dvojím provedení…
Ale zatím je ta druhá třída tedy větší pohoda.
(Prý se mám těšit na třetí…)
Holky jsou druhačky.
U nás je to tak, že Any si dělá úkoly sama a já pak kontroluji.
Čte sama a pak mi přečte pro kontrolu.
Lu zatím vyžaduje, abych jí asistovala jak u psaní tak u počítání.
Se čtením je to tak, že aspoň jednou si to přečte sama a pak čteme spolu.
Jinak konstatuji, že holky jsou “free“, často si na nějaký úkol vzpomenou např. v neděli v sedm večer…
Ještě se snažím je trochu hlídat, ale taky už nechávám díl odpovědnosti na nich.
Co si já pamatuji, tak v první třídě si se mnou rodiče užili, ale spíš z toho titulu, že jsem taky byla “free“ (tak se nemůžu holkám divit, že), ale pak už se nemuseli starat.
A na ZŠ jsem se moc učit nemusela, max. slovíčka do AJ či RJ, zbytek jsem si pamatovala ze školy (a na vyznamenání to bylo vždy).
Učit jsem se musela začít vlastně až na gymplu – tam už bylo třeba těch vědomostí více.
Marinado je to všude stejné, já teda musím na Markétku hodně tlačit, ale jak říká paní učitelka – U Markétky je to pak opravdu znát.
A že vypěníš? Já teda pěním často. Hlavně když si před spaním vzpomene, že ještě má číst. A to se ji x krát ptám “Máš do školy všechno hotové a nachystané? Umíš všechno? atd…“
Příští rok jde do školy Nathaniel, tak jsem zvědavá jak to bude probíhat 🙂
Asi opravdu tu zodpovědnost přenesu na ní s tím, že když se ve škole zhorší, budu jí doučovat – ať chce nebo nechce…
Děkuji ještě jednou za vaše názory.