Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
syn chce jít bydlet k otci
Holky přes slzy nevidím na monitor, tak chyby nepřepisuju. Ani jsem nechtěla zůstat přihlášená, ale to bych nemohla ani napsat co a jak stejně by jste poznali o koho se jedná…..
Dnes jsem dostala ránu z čistého nebe….když kluci odjížděli na víkend k ex, tak pak přišel sám za mnou, že je problém, že kluk chce jít k němu….
Pořádně nevím proč, protože doma se nejeví jakej koliv problém a ještě před odjezdem jsme se s Vašíkem poštuchovali…samozřejmě 14 dní doma řešíme motorku kterou nechci dovolit, honim ho k učení, nenechávám dlouho venku atd….ale nic co bych viděla jako důvod odchodu…
Samozřejmě jsme se zhádali….já at nedělí kluky a počká až dostuduje, že se s ním každej den učím vše vysvětluju, že o poruchách nemá ani páru a má ho jen na víkendy, ale že ani tašku není schopnej sám připravit…jenže on argumentuje že také studoval(ano a byli to jen 4)a že ho chci dát ná nástavbu, že bude mít razítko maturity k hovnu….kdyby jste slyšeli co jsem si vyslechla ….
už před třema rokama nebo jak nevím přesně jsme řešili že mu babička leje do hlavy, že si může rozhodnout kde bude bydlet a je to na něm…..
nejvíc prskal že jsme mu sehnali tu brigádu u automechanika, když on také dělá do aut…tam asi utrpělo ego nejvíc…
ted tu druhou hodinu bulím v hlavě se mi to motá…ke všemu nemám ani manžela doma abych to vypustila na něj tak utíkám za vámi
honí se mi v hlavě to že za nima půjde i Míša roztrhnou mi ty tři moje zlatíčka….vůbec nědokážu realně uvažovat, do toho jsem na Vašíka naštvaná(nebo zklamaná) že mi nic neřekl, nenaznačil….on je trochu takovej že si nechce s nikým udělat zle ale tohle mě překvapilo….
na jednu stranu si říkám at si to vyzkouší jaká je to zodpovědnost mít dítě nejen na víkend….a Vašík si odzkouší jestli mu táta bude nakupovat co si představuje atd.
holky malé děti jsou prd starosti, mě ted srdíčko neskutečně krvácí…..
jednu věc jsem dnes si zase potvrdila, že jsem neskutečně štastnej člověk že jsem se s ex rozvedla, bože je tak hloupej a ty řeči to by jste museli slyšet……
a už vůbec nebudu psát jak trpí moje ego…..přiznám upřímně…
Bamisko jediné co ti můžu napsat, tak je drž se…věřím, že to bolí, ale také věřím, že to přebolí a situace třeba nebude tak zlá, jak se zdá.
Bamisko, já to spíš cítím tak a víš moc dobře jaký máme nyní s moji matkou problém najít k sobě cestu, v nejtěžších chvílích mě strčila bez mého rozhodnutí k babičce a do dnešní doby ji to mám za zlé. Určitě jsem ráda, že jsem byla u babičky a od ní získala prostě jiný náhled na život než razí moje máma, ale prostě už nikdy jsem neměla k mámě dobrý vztah. Tady je to horší, že chce tedy on a určitě s ním vše probrat co ho k tomu vede, musí mít nějaký důvod není to malý kluk, aby nemohl říct proto tam chci jít. Nevím jak to máš daleko k bývalému, ale právě zrovna nastoupil do školy a tak vyčkat a dát mu možnost si to v hlavě poskládat tedy ten rok. Cítím to jako matka, že jen matka dokáže to dítě s láskou obejmout a podržet, chlap to zas až tak neřeší. Tak jen doufám, že se to nějak vyřeší v dobro jak pro tebe tak synka.
bami, je to jeho volba, má právo být s rodičem s kterým chce. pokud tomu budeš bránit, dopadne to zle. uvidíš jak se to bude synovi i otci líbit. třeba se za chvíli vrátí. stejně jednou odejdou všichni.
poslední je ode mě… makinea
TAk já myslím, že to asi netěší žádnou mámu, když se dítě neučí a dělá lumpárny.
No já internát beru podle svých spolužaček, které měli spousty mejdanů, průšvihů, večírků ale všechny to nakonec nějak vybalancovaly tak, aby je alespoň nevyhodily a odmaturovaly nakonec všechny.
To jen k té samostatnosti a pomoci při učení a tomu rozdělení sourozenců. Třeba si najde svůj systém učení, když bude muset a nebude nad ním bdít starostlivá maminka. Nebo se řekne o pomoc.
Třeba u mě byl šestnáct nejšílenější věk. TAky jsem chtěla jít pryč ( a když mě nepustili, tak jsem si něco vymyslela anebo utekla) a nebylo to ani nic proti našim, jen jsem potřebovala jít hledat svou cestu a až časem jsem poznala, že není nutné být tak radikální.
A těch průšvihů…Já to nechci zlehčovat, jen mám pocit, že v šestnácti už jde hlavně o to, co jsme tomu dítěti dali nebo nedali doposud a o držení palců, ať všechny svoje omyly ustojí ve zdraví.
Ale vůbec nepopírám, že to asi je pocit zrady a tak podobně, a že v tomto ohledu je to úplně něco jiného, když chce jít od mámy k tátovi, musí být těžké si to jako máma vyřešit sama v sobě a ustát to.
Spíš jen věřím tomu, že ať to bude jak bude, tak to, Bamisko tvůj syn zvládne. A ty taky.
A třeba k tomu ani nedojde, zatím to na mě působí spíš jako momentální nápad, než nějaké opravdové rozhodnutí.
Když on je internát něco úplně jiného, než tohle.
Pokud to ale budeš brát jako podraz od syna na tebe, pak je to špatné. Ber to tak, že děti rostou a odlétají z hnízda. Pokud se chce Vašík chovat “dospěle“, tak ať si to zkusí.
Na druhou stranu vím moc dobře, že děti v tomhle věku podchytit a donutit je brát školu zodpovědně je oříšek. Časem nám dají za pravdu, ale nyní to vidí úplně jinak.
Já taky nepatřím do skupiny matek, kterým jsou takové věci jedno a zvládnou se dívat na to, jak jejich dítě začne “lumpačit“ ve škole, začne se scházet např. s pochybnou partou lidí. Ono to prostě kolikrát vážně nejde, říct….tak ať si to zkusí, ať jde….
A tohle je vlastně podobná situace.
Zkus se vžít i do Vašíka. Pokud do něj tatínek vandroval, má třeba taky v hlavě hokej.
Nevím jaký mají spolu vztah, třeba je právě nyní doba, kdy Vašík jen potřebuje být se svým tátou. Třeba si myslí, že u něj mu všechno projde. Neuvědomuje si, že i když bude bydlet jinde, že ty budeš pořád jeho maminka, která se o něj bude zajímat a tedy bude mít zájem o to, aby úspěšně dokončil školu apod. Pokud to je tedy tatínkovi jedno.
V 16ti chtějí být za dospěláky, honem pryč, samostatnost, dělat si věci po svém,….. aby se pak ve 20ti vraceli a zůstali u rodičů pod jejich křídly nejlépe co nejdéle. 🙂
Bami, tohle chce fakt čas a klid, vše si vyříkat.
bami to zvládneš
Bamisko, tedy podle názvu bych tě netipovala.
Je to teda pořádná herda do zad, co? 🙁
Ani si to moc neumím představit, musí to hrozně bolet a taky bych určitě brečela a brala to hrozně.
Ale… Vašík je už velký, v tomto věku jde spousta dětí na internát a taky se přes týden učí samy…
Vidím to podobně jako LIen.
makinea
meggi Vašíkovi je 16
holky já tu bulím pořád a jdu vzít prášek…..
jediné co jsem dokázala bývalému napsta, že si v neděli promluvím s Vašíkem a podle toho co a jak se rozhodnu a pokud k tomu přistoupím tak třeba na chvíli, ale bude to záležet i na výsledkách ve škole atd, aby nezačal flákat….protože oni ho k tomu nepovedou nemá tam kdo, má to velmi volné u nich…no a podle toho si pak promlávíme my s ex a nastavíme “něco“ jak to bude probíhat….
vůbec nevím co a jak ho k tomu vede protože ještě než odjel tak jsme spolu po netu objednávali kytaru a ještě se mě ptal jestli mu koupím ten stojan aby si ji měl kam dávat….
lien to co píšeš je tak vůči mámě kruté já vím jak to myslíš neboj, jen to je velmi těžké příjmout…a hlavně jsem nečekala že to přijde…vím že ho ta tam láká přeci jen tam prožil kus života, ale myslela jsem až po škole, že bude pendlovat mezi mnou a tátou jak mu bude zrovna vyhovovat….
mám to to rozepsané déle ….ted dopisuju….
nedalo mi to a volala jsem ex, a jestli je problém hlavně v jeho uraženosti že jsme sehnali klukovi někde místona čumendu u automechanika, tak že nevidím problém aby k němu jezdil i v týdnu, a že se tím nic nesledovalo a snad to se nemusí až tak hrotit, no a že pokud bude kluk vysloveně chtít tak mu bránit nebudu …..holky to bude velkej kámen urazu on se tím normálně naštval….mám po telefonu (klidném) pocit, že to je zakopanej pes a že kluka popíchnul….no uvidím co v neděli Vašík…..tak jsem zvědavá jestli ze mě bude máma na plnej )vazek a nebo jen víkendovka 🙁
Bami, trošku chápu jak se cítíš..tyhle myšlenky mě občas napadají a to je prckovi teprve 3,5 ..že jednou přijde s tím, že chce žít u táty. Možná si pamatuješ, že můj ex taky není zrovna výkvět inteligence.některé jeho výroky vytesat to skály :-)..ale na druhou stranu, takové tatínky jsme dětem našly, vybraly..a děti mají právo se takhle rozhodnout.
Samozřejmě, že záleží na potřebách dítěte, pokud má Vašík problémy s učením a poruchami.. chápu, že ho nechceš pustit, aby se nezhoršil, neb tatínek tohle asi neohlídá…
Souhlasím i s Peťkou… může to být jen výkřik do tmy, uražená ješitnost apod. a nakonec se žádné stěhování konat nebude.
A i Lien má pravdu.
Rodiče jste oba dva.