Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
syn chce jít bydlet k otci
Holky přes slzy nevidím na monitor, tak chyby nepřepisuju. Ani jsem nechtěla zůstat přihlášená, ale to bych nemohla ani napsat co a jak stejně by jste poznali o koho se jedná…..
Dnes jsem dostala ránu z čistého nebe….když kluci odjížděli na víkend k ex, tak pak přišel sám za mnou, že je problém, že kluk chce jít k němu….
Pořádně nevím proč, protože doma se nejeví jakej koliv problém a ještě před odjezdem jsme se s Vašíkem poštuchovali…samozřejmě 14 dní doma řešíme motorku kterou nechci dovolit, honim ho k učení, nenechávám dlouho venku atd….ale nic co bych viděla jako důvod odchodu…
Samozřejmě jsme se zhádali….já at nedělí kluky a počká až dostuduje, že se s ním každej den učím vše vysvětluju, že o poruchách nemá ani páru a má ho jen na víkendy, ale že ani tašku není schopnej sám připravit…jenže on argumentuje že také studoval(ano a byli to jen 4)a že ho chci dát ná nástavbu, že bude mít razítko maturity k hovnu….kdyby jste slyšeli co jsem si vyslechla ….
už před třema rokama nebo jak nevím přesně jsme řešili že mu babička leje do hlavy, že si může rozhodnout kde bude bydlet a je to na něm…..
nejvíc prskal že jsme mu sehnali tu brigádu u automechanika, když on také dělá do aut…tam asi utrpělo ego nejvíc…
ted tu druhou hodinu bulím v hlavě se mi to motá…ke všemu nemám ani manžela doma abych to vypustila na něj tak utíkám za vámi
honí se mi v hlavě to že za nima půjde i Míša roztrhnou mi ty tři moje zlatíčka….vůbec nědokážu realně uvažovat, do toho jsem na Vašíka naštvaná(nebo zklamaná) že mi nic neřekl, nenaznačil….on je trochu takovej že si nechce s nikým udělat zle ale tohle mě překvapilo….
na jednu stranu si říkám at si to vyzkouší jaká je to zodpovědnost mít dítě nejen na víkend….a Vašík si odzkouší jestli mu táta bude nakupovat co si představuje atd.
holky malé děti jsou prd starosti, mě ted srdíčko neskutečně krvácí…..
jednu věc jsem dnes si zase potvrdila, že jsem neskutečně štastnej člověk že jsem se s ex rozvedla, bože je tak hloupej a ty řeči to by jste museli slyšet……
a už vůbec nebudu psát jak trpí moje ego…..přiznám upřímně…
Bami, chtěla jsem ti napsat sem, ale nakonec z toho vyplynulo to, že jsem se rozepsala v ADHD diskuzi 16.9.2012 10:46:03.
Nečetla jsem ani tady názory holek, jen poslední Padmin příspěvek…dovolila bych si napsat, že Padmé vystihla a napsala další pocity, které mám v sobě i já.
Ahoj Bami, přečetla jsem si Tvé řádečky hned, jak jsi je napsala, ale nemohla jsem reagovat – chtěla jsem si to nechat projít hlavou – to pro to, abych Ti mohla napsat něco, co Ti aspoň trošinku pomůže.
Víš, Bami, my se tu potkáváme už roky (na VD) a já moc dobře vím, že jsi hodná maminka na plný úvazek, svý broučky miluješ celým svým maminkovským srdíčkem a kdyby bylo potřeba, dýchala bys za ně. Proč Ti to píšu? To abys věděla, že jsi neudělala NIC špatně. Neber si to osobně – nehledej viníka.
Tvůj nejstarší syn je už velký kluk (bohužel ty děti rostou strašně rychle) a k vývoji každého dítěte, resp. přerodu z chlapce v muže – patří i to, že se bude chtít začít rozhodovat sám za sebe. Když se to nestane teď, stane se to za rok, za dva. Ale stane se to určitě. Je to přirozené, je to normální a je to v pořádku.
Vím, že jsi na to nebyla připravená a tudíž Tě to zaskočilo a zranilo zároveň. Nicméně – ve skutečnosti to není tak, jak to vnímáš (jsi teď pod vlivem silných emocí). Za prvé – Tvůj syn Tě neopouští a neopustí. Jsi jeho maminka a on Tě má rád. A i když chce třeba na chvíli zkusit něco jiného, neopustí Tě. On jen potřebuje “delší opratě“ – větší výběh. Když ho necháš jít, vrátí se Ti. Nech ho, ať si to zkusí – rozhodnout se sám a vyzkoušet si následky svého rozhodnutí.
Za druhé – ta situace mohla vzniknout tak, že ho Tvůj bývalý manžel ovlivnil a Tvému synovi tu myšlenku podsunul. Nikde není psáno, že by to syn vymyslel sám.
A za další – v žádném případě si nemysli, že by Ti chtěl ublížit. Takhle to není a jsem si jistá, že on ve svých 16 letech to tak nevnímá (jsou prostě věci, které ještě nechápe a nerozumí jim). On jedná za sebe – tedy adekvátně ke svému věku.
A poslední věc – bolavá pro všechny maminky – dítě není naše osobní vlastnictví. My tu máme pro ně být, když nás jako malí potřebují, postarat se o ně a vypiplat je, pak – když jsou větší – jim máme být průvodcem a rádcem a když vyrostou, máme jim dát volnost a svobodu – a přijmout fakt, že se chtějí postavit na vlastní nohy.
Bami, zkus se udržet v klidu, zkus mít nadhled a zkus to s ním probrat. Uvidíš, jaká bude jeho reakce, co Ti řekne, jak se na to dívá on.
A dej vědět… držím Ti palečky, ať to zvládneš…
Nepročítám odpovědi,takže se omlouvám pokud už tak někdo reagoval.
Bamisko,vzpomínám když jsem žádala o rozvod,jak jsem se přesně tohoto bála.Jenže jsem měla štěstí,otec dcery zájem jevil jen ve výjmečných případech(cca 5xza 16let).Nejhorší bylo,když jí psal srdceryvné dopisy z basy(neplatil a ani dál neplatí).Člověk co ho nezná,by mu i uvěřil.I to jsme ustáli.
Ale když přemýšlím jak bych se zachovala,asi bych nebránila.V nitru by mě to drásalo,člověk jim vše obětuje…….,ale myslím,že pokud mu budeš bránit,vše se obrátí proti tobě.Určitě na to přijde sám,že udělal chybu……
Držím pěsti a myslím na tebe…..
Bamisko mrzí mě tvoje trápení, ostatní komentáře jsem nečetla, tak asi budu psát stejné, co ony.
Věřím, že horká hlava se ochladí a s Vašíkem si vše vyříkáte a najdete řešení.
Moc na tebe myslím a posílám hodně energie!!!
Pa!
Bamisko, to je mi vážně líto. Děti si neuvědomují, že je něco jiného mít dítě v péči pořád a ne jen na víkendy, je jasné, že tatínek se mu snaží o víkendech vše vynahradit, ale určitě to bude jiné, když u něj bude bydlet, bamisko, vím, že je to těžké, ale já bych ho nechala, ať si to zkusí.
bamisko je to těžké období 🙁 vím,že matka se musí častokrát zapřít,aby tomu dítěti bylo potom v dospělosti dobře.ty to bereš jako zradu,on nad tím takhle neuvažuje.třeba je na čase dát mu najevo,že má našlápnuto k dospělosti a dát mu důvěru,že si může spolurozhodovat o svém osudu a věřit,že ty dobré základy má od tebe a on je zúročí.bohužel často se stává,že druhý rodič prvního třeba přeplácí,nebo taky puboš může dělat naschvály vúči novému partnerovi atd…asi nejsou na místě výčitky typu,vypiplala jsem tě od peřinky,tatínek byl takovej a makovej a najednou je nejlepší…dívej se na tu situaci s odstupem a tak trochu s nadhledem a nech ho letět,i když asi chápu že je to sakra těžké..
Je to pár let, co jsem podobnou situaci prožívala se sestrou.
Její děti v té době v pubertě či ranné adolescenci taky přišly s tím, že se stěhují k tatínkovi (který ovšem si děti ani nebral pravidelně na víkend dvakrát do měsíce, prázdniny jim nasliboval a kolikrát pak zrušil…)
Ty papíry na změnu péče musela vyřídit sestra (a udělala to – taky se radila s psycholožkou).
Synovec u otce zůstal (než se osamostatnil), ale já s odstupem jsem mohla konstatovat, že to nebylo O.K.
Neteř se snad už po pár týdnech vrátila domů k mámě – docvaklo jí, jak se věci mají a kdo se k ní jak chová.
Dneska mají oba s mámou moc hezký vztah.
Vím (spíš tuším), jak těžce to tehdy sestra prožívala. Naštěstí se jí – s radami psycholožky dětí – podařilo situaci ustát a vyřešit s emocemi na uzdě.
A myslím, že díky tomu jim to dnes funguje moc dobře (děti už mají svůj život).
Bamisko, úplně s tebou tady pláču. Toto je moje noční můra:-(. Dceři je sice zatím pouze 6 a ačkoliv se máme strašně rádi, každý den mi říká, že mě má ráda tak hodně, jako je velký vesmír…, tak je prostě jak já říkám “utíkací typ“ – když má příležitost, tak mě vymění za kohokoliv. Teď tedy byla celý týden s našima (poprvé) a říkala, že už třetí den jí bylo smutno (což mamka potvrdila) – ani si nedokážeš představit jakou jsem z toho měla radost. Nicméně (už jsem psala o našem komplikovaném vztahu s tchýní) slýchám dost často, že je babička lepší jak já… (neb tam se má jak carevna – nic nemusí a vše může neb ji má na pár hodin jednou za měsíc)… Dokonce jsem se už o tom bavila i s dětskou psycholožkou (v době kdy jsme se stěhovali a malá nám to opravdu dávala dost znatelně najevo, že my jsme ti špatní a babička ta dobrá) a bylo mi řečeno, že v 98% děti časem poznají, kdo to s nimi myslí dobře… Pro mě by bývávalo hodně těžké obhájit si u sebe, že jsem dítě k jeho otci pustila (připadala bych si jak macecha, že ho vlastně nemám ráda) a taky ta dnešní společnost na matky, které nechají dítě u otce často hledí. Ale v tomhle mi pomohla jedna přednáška, kde bylo řečeno, že největší důkaz lásky je, když si nenecháváme dítě u sebe jen ze sobeckého hlediska (že mi ho potřebujeme), ale “dovolíme“ mu bydlet třeba zrovna u toho tatínka… Věřím (a jsem o tom přesvědčená), že si Vašík uvědomí co v tobě má a brzy se bude chtít sám vrátit. Je teď v období, kdy volnost láká. Chápu, že máš strach o jeho budoucnost – škola apod., ale dnes už je doba natolik nakloněná vzdělávání, že i kdyby se stalo to, že nebude chtít na nástavbu… může ji dodělat kdykoliv potom. A pak – manžel má trošku pravdu v tom, že dnes začíná být cennější ten výučák neb nikomu se nechce makat rukama (to jen pro zlehčení). Určitě bych to s ním ale probrala – žádné špatné řeči o tatínkovi… Prostě – mrzí mě, že si mi to neřekl…, jestli má k tomu nějaký vážnější důvod nebo potřebuje jen změnu…, pak bych asi řekla, že ho mám moc ráda a že kdykoliv by se chtěl vrátit, takže ho uvítáš s otevřenou náručí… Nevyčítala bych, nevzbuzovala bych v něm pocit, že když půjde budu zničená – to by mohlo váš vztah zbytečně zkomplikovat… Já vim, radí se dobře, ale hůř koná…Drž se.
Bami, je mi moc líto, že zas musíš řešit problémy, objímám a posílám spoustu energie, ať to ustojíš… Na mě to, že ti to přišel řict ex, pár chvil poté, co jste s Vašíkem řešili domácí provozní věci (tedy zcela jistě neuvažoval o odchodu), působí tak, že odstěhovat se nechce ani tak Vašík, ale že to chce spíš táta. Pokud ho k tomu vede uražené ego z brigády v jiné dílně, zkusila bych s ním promluvit. Udělali jste to proto, že třeba tátovu práci zná, chtěl poznat práci někoho jiného, jak to chodí jinde. Vždyť to je jedině dobře a to by mohl pochopit i někdo s pošramoceným egem a mozkem. Promluvit si z oběma, v klidu, bez emocí… vím, jak je to těžké, pokaždé, když se chystám k nějaké promluvě doma si to slibuju a pak mě vytočí první výmluva, která příjde. Potřebuješ znát jejich důvody, abys to pochopila. Já i ty to víme, že je to v té vidině volnosti, nákupu nedostupných věcí. Doufám, že by mu tvůj ex přes tvůj zákaz nekoupil tu motorku? Jen to asi potřebuješ slyšet i od syna. S tím, že mi děti vylétají z hnízda se blbě smiřuje. Dcera, když jí bylo 17 se odstěhovala k přítelovi (před maturitou). Nesla jsem to taky těžce, ale aspoň jsem jí věřila, že školu zanedbávat nebude. S tím, že by mohly nastat problémy ve škole, bych se smiřovala ještě hůř. Zkus se zaměřit spíš na to, jak zabezpečit, aby školu neflákal…
Bami, když tak o tom přemýšlím, nemůže mít problém třeba i s nedostatkem soukromí? Ten nejmenší bude asi diblík…
Každopádně držím pěsti, ať se to uklidní a dobře dopadne.
ahoj bami,tak upřímně,ani mě podle nadpisu nenapadlo,že si to ty.
Chápu jak ti je,prvotní šok,že ti kluk nic neřekl,nenaznačil a řekl vše jen tátovi,možná bys to vzala jinak,kdyby ti to řekl sám a né ex.
bami,můj syn taky bydlí u táty(tedy spíš tak napůl,jen tam spí),rozhodl se sám a já,ač jsem z toho byla hotová,mu nebránila,jak psaly holky,řekla jsem,ať si to vyzkouší a uvidí sám..nevím jak u vás,ale u nás je výhoda,že můj ex bydlí přes ulici,takže to má kluk stejně k němu i ke mě..vidíme se každej den- obědy,svačiny do školy,praní prádla-to vše zůstalo u mě..víkendy tráví spíš s náma na chalupě,když ho chce ex,tak je s ním..prostě hodně záleží na domluvě..a jak píše radka,stejně jednou všichni vyletí z hnízda..až si to kluk vyzkouší,zkus to ty brát tak,jako by byl na intru,to ho taky celý týden nevidíš-někdy i dýl..snad mi rozumíš jak to myslím,písemně se to těžko vysvětluje..drž se,hlavně se nenervuj,aby se to neodráželo na Honzíkovi..a už vůbec si nelam hlavu,že bys dělala něco špatně..prostě děti mají u táty volnější režim a to je láká,až si to spolu vyzkouší na delší dobu,třeba změní oba názor a budeš ho mít zase doma 🙂