Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Co bude dnes na oběd?
Když vaříme malým dětem je důležité dbát na výběr kvalitních surovin. Kupujeme pokud to jenom jde vše čerstvé a na konzervy rovnou zapomeňte, ty nejsou pro děti vůbec vhodné. K tomu abychom uvařily něco dobrého nepotřebujeme přece spoustu surovin.
- Vaříte každý den?
– Vyhrajete si s jídlem, nebo chystáte rychlovky?
– Jak moc dodržujete co můžou a nemůžou jíst malé děti?
– Vaříte z čerstvých surovin?
– Jak moc dbáte na kvalitu surovin, nebo je vám to jedno?
– Jaké je vaše oblíbené jídlo?
– Máte radši polévky nebo hlavní jídlo?
Musím říct, že když jsem s malým sama doma moc se mi vařit nechce. Malému něco nachystám a sebe většinou odbudu. Nebo vytáhnu něco z mrazáku. Nebo si navařím na 2-3 dny dopředu.
Jak je to u vás?
U nás je s farmářskými trhy problém.
Probíhají v pracovní den od devíti asi do tří, maximálně do čtyř hodin odpoledne – tedy nic pro pracujícího.
Jedna farma, produkující mléčné výrobky, má stánek v jednom kamenném obchodě a v pátek prodává. Jenže zase – začne ráno v osm s tím, že avizuje prodej tak do dvou, ale co vím, v poledne už nemá co prodávat.
Tam se pracující taky běžně nedostanou.
Měli i mlékomat, asi dva roky, ale pak byla ta “štvavá kampaň“, že tato mléka nejsou zdravá, že jsou závadná. Zájem opadl a mlékomat zrušili.
😯
Nuninko, já jsem spokojená s tím, co nakoupím na trzích. Pravdou ale je, že mám “vyhlednutých“ jen pár farmářů u kterých jsem přesvědčená, že jde skutečně o produkty z jejich farmy a k jiným stánkům nechodím. Ty produkty mi chutnají, nejsem sice žádný odborník v této věci, ale podle mě je ta chuť opravdu rozdílná než to, co koupím někde v hypermarketu se slevou:-)
Jinak u nás na farmářských trzích prodávají i bio výrobky, ty farmy znám, takže tam neváhám (hlavně teda tam kupuju ovčí výrobky, které v obchodě neseženu a pasterizované mléko, protože u nás je těžko k sehnání, všude mají jen homogenizované, snad jen Billa má ve skle, ale ne tak často, nemůžu se na to spoléhat).
Ivča
Ivčo, pěkně napsané 🙂
Když kupuješ na farmářských trzích jsi spokojená? Je poznat, že jde o kvalitnější zboží než v obchodech?
Takže k otázkám z úvodu:-)
– Vaříte každý den?
Ano, to už jsem někde psala, v jiné diskuzi
– Vyhrajete si s jídlem, nebo chystáte rychlovky?
Jíme hlavně bezmasá jídla, zeleninová, ty nejsou náročné na přípravu, jsou rychlá, takže asi teda rychlovky:-) Maso máme tak 1x-2x v týdnu, moc ne.
– Jak moc dodržujete co můžou a nemůžou jíst malé děti?
Moc to už nedodržuju, Kačce budou dva roky, jí to co my.
– Vaříte z čerstvých surovin?
Ano, žádné konzervy, instatní apod. u nás nejsou doma k mání. Bohužel nemáme zahradu, takže kupuju, vše, co je k dostání aspoň v biokvalitě, tedy zeleninu, maso, mléko, atd., ale i ostatní suroviny (mouku, sůl, cukr, kečup…)Jen je problém vše co potřebuju, někdy sehnat, ta nabídka je pořád ještě malá:-(
Nebo vyjedu na farmářské trhy – pořád dle mě lepší než to, co se prodává v supermarketech.
– Jak moc dbáte na kvalitu surovin, nebo je vám to jedno?
No, to je vlastně ta odpověď výše:-)Jedno mi to rozhodně není, nějak mě nebaví jíst ty umělotiny plný humusů.
– Jaké je vaše oblíbené jídlo?
Sním všechno, kromě drštěk, to zvracím, jen to slyším:-)
Vysloveně nejoblíbenější jídlo snad ani nemám…
– Máte radši polévky nebo hlavní jídlo?
Oboje. Moje babička mě naučila, že polévka je grunt, hlavně mi chutná, ostatně stejně jako druhé jídlo. Nemůžu říct, co bych upřednostila:-)
Ivča
No, Nuninko, když se vracíš domů třeba v šest, v sedm hodin, vař ještě.
I když choť, než jsme se poznali, tak v práci byl o hladu, maximálně s lepeňákem.
A večer si vařil – jedl kolikrát v devět, v deset večer.
😉
Je mi jasné, že pokud je člověk celý den v práci, nechce se mu vařit a vymýšlet oběd. Většinou si na oběd zajde do jídelny atd…
Děda se tak naučil vařit. Když šel na důchod babička ještě pár let pracovala. A tak děda obědy začal chystat sám. 🙂
A jak řešíte obědy přes víkend? Chystáte něco složitějšího nebo raději rychlovky?
Já i choť pracujeme na plný úvazek, holky chodí do školy. Holky chodí do jídelny, choti vozí obědy firma, já na obědy chodím (nebo si beru porci, když zbyde z víkendu), takže zpravidla vařím jen přes víkend.
Polévku vařím většinou na dva dny. Když máme “volný program“, vařím i složitější jídla. Ale třeba včera a dnes jsem dělala rychlovky – jely jsme s holkama za kulturou (včera kino, dnes divadlo). A že nebyl doma choť, tak jsem dělala rychlovky bezmasé. To my rády.
Moje holky jsou už poměrně velké, to omezení už není takové. Ale když byly malé, tak jsem se to snažila dodržovat. A z té doby nám přetrvala alternativa kuřete na paprice – dusím kuřecí (nebo i jiné) na čerstvých rajčatech. Holky to milují. Choť neprotestuje, ale občas kvůli němu udělám tu klasiku.
Upřednostňuji čerstvé potraviny, maximálně plechovku rajčat nebo něco takového. Pytlíkové polévky doma máme (spíš ty bez glutamátu), ale na ně dojde řada tak dvakrát do roka.
Doma máme polévku až na výjimky k obědu vždy. V bývalé práci mě naučili jíst polévky na oběd. Teď už zase většinou jím jen druhé. Ale někdy jdu na oběd “bez hladu“ – to si pak dám polévku (a později na svačinu třeba jogurt.
Oblíbené jídlo – je toho víc, nenapadá mě, co z toho vyčnívá tak moc, abych to tu napsala.
Oblíbené je každé jídlo, které nemusím uvařit a nemusím po jeho přípravě umývat nádobí. V bufetokavárně, kam chodím, vaří chutně.
většinou vaříme jen přes víkend
včera pečený králík na česneku a špeku s rýží
a dnes zapečený květák s rajčaty a brambory
Semelko, máš pravdu, máslem nešetřit. 🙂
– vzhledem ke dvěma malým dětem vařím každý den, vyjímečně, pokud někam jedeme, tak buď zbytky od včerejšího dne, nebo se většinou najíme ve městě.
– jak kdy, někdy si vyhraju, ale většinou rychlovky, protože nechci celý den vyvářet, taky mám jinou práci
– čtyřletá už jí všechno co my, ta mladší v podstatě taky, ani pro nás dospělé nevařím žádné věci, které by byly pro malé děti extrémě nevhodné, do toho roka jsem akorát odebírala před dosolením, teď už ani to ne.
– snažím se co nejvíce, ale není to vždy. Protože ale máme dost surovin z domácích zdrojů, tak myslím, že na dnešní poměry dost.
– no domácí je domácí a co se musí dokupovat v obchodech je asi úplně jedno, protože to je humus všechno
– to nevím, mám ráda kynuté knedlíky s omáčkami typu okurková, křenová, nebo taky jsem teď hodně dělala brokolici
– polévky mám ráda a hlavní jídlo taky :-), první dcera je hodně polévková.
– Moc dopředu nevařím, snažím se vše zpracovat ten den, kdy se jídlo uvařilo, pořád mám takový pocit, že druhý den už je to prostě staré, že to už hnije, jen to není cítit, na mrazák dávám suroviny /maso, někdy zeleninu, ovoce, máslo/, ale hotová jídla ne, tam mám ještě horší pocit z toho to pak jíst rozmražené a ohřáté, takže to vůbec.