Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Začátek vyučování v 7 hodin?
Všude se poslední dobou píše o tom, jak u nás chodí děti zbytečně brzo ráno do školy.
Nemusím být odborník, aby mi bylo jasné, že většina školáků, natož pak mládežníků, má problém ráno vůbec vylézt z postele, natož fungovat.
O to víc jsem překvapená z rozvrhu hodin mojí středoškolačky, kde mají dokonce 2x v týdnu výuku od 7mi hodin!
Přijde vám to v pořádku? Máte také někdo, kdo už má starší děti podobný rozvrh, nebo zkušenost?
Holky, díky a reakce.
Názor jsem teda nezměnila, pokud by se to týkalo mé dcery, na vedení školy bych se ozvala.
A prý mají dojíždějící problém i s tou devátou hodinou, ve škole jsou tak stejně 7.45, další spoj by jim vyšel až na 10.20 ve škole.
Jsou místa, kde se bojím po setmění i já sama, takže chápu maminky, které ve čtyři ráno jen nerady posílají na vlak svoje děti. Je asi jedno zda to je kluk či holka, i když v případě holek se bojím o trošku víc.
Matildo, točící stojan si pamatuju. 🙂 A dokonce mi taky nedělalo problém se v něm vyznat.
A taky si pamatuju v 15ti cesty pod stan s kamarádkou, kdy nám ujelo snad všechno, co do cíle jelo. A taky hromadu ochotných lidí, co pomohli. Dneska nikdo nepomůže nikomu a ještě do tebe kopnou. 🙁
No a k tomu ještě jízdy stopem!
Vadí vám, když vaše děti jezdí stopem? Právě některé dojíždějící kamarádky občas i naskočí k řidiči, kterého neznají, protože se jim nechce stát na osamnělé zastávce při čekání na navazující spoj v zimě.
Možná se bojím zbytečně moc, ale tohle by mi taky vadilo a hodně. Přitom sama jsem stopem taky jezdila!
Peťko, já bych v tomhle neviděla vůbec problém. Neřeším to, že jinde “na západě“ celkově začíná pracovní den později než u nás. Je to o zvyku, ale mě by se nelíbilo, že se začíná všude až v devět a rodina se pak schází doma až velmi pozdě, vlastně až k večeři. Nevím, jak bych se takhle starala o zahrádku, o zvířátka, jak bych ještě trávila chvilku volného času s dětmi, to už nemluvě o přípravě do školy se dvěma nebo třemi školáky, co všechno prostě ještě za odpoledne jsme zvyklí stihnout.
Já jsem na základce i na střední měla mnohokrát na 7 ráno vyučování. Jednak na základce jsem docházela do dobrovolného kroužku češtiny, ve které jsem excelovala a moc mě to bavilo. Ale do školy jsem to měla 5 minut pěšky. Flinkat to by mě ani nenapadlo, prostě jsem zvyklá tyto věci brát bez diskuze. Na střední jsme mívali taky na sedm, měla jsem to do školy pěšky 25 minut, to už jsem se docela prošla a vstávala o půl 6. Myslím si, že je to dobrý trénink na to, že se celý život musí vstávat do práce. Navíc o prázdninách mě nečekalo leháro, ale mimo dobu tábora, kam jsem jezdila jako vedoucí, jsem měla měsíc krušné brigády v obchodě s potravinami, který se otevíral ráno v 6, o půl 6 jsem už musela být na place a protože jsem dojížděla přes celé město, tak jsem po 4 hodině ráno musela vstávat. Ano, brblala jsem, měla jsem plnou pusu řečí, ale penízky, ač těžce vydřené, mi za to stály.
Teď bydlím v místě, kde lišky dávají dobrou noc. Děti jezdí do školy busem v 6.40, škola začíná v 7.45. Je to tak přizpůsobené, aby děti dojely a stihly zase busy nazpátek, protože 50% dětí ze školy je dojíždějících. A naše Anička letos vychází, takže už teď je připravená, že ji čeká krušné mnohaleté dojíždění na nějakou střední školu. Taky se může stát, že budou mít nástup párkrát i na 7 ranní hodinu, ale to se prostě zkousne.
Vůbec mnoho lidí zde vstává před 4 hodinou ranní, aby stihli spoje, které je dopraví na 6 hodin do práce.
Já si taky myslím, že těm našim mlaďochům dneska ty cestičky nějak víc uhlazujeme. Vidím to na dceři mé švagrové. Je jí dvacet a přesto bych jí odebrala občanku 🙂
Holka, která umí bravurně zacházet se svým notebookem potažmo tabletem, ale když jí ujede vlak a zůstane trčet třeba v Olomouci, tak vzburcuje celou rodinu, aby jí urychleně vyhledali na netu další spoje. A rodina okamžitě v pozoru se může přetrhnout. Kde jsou ty časy, kdy jsem ve 14 letech projížděla křížem krážem vlaky celou republiku a spoje jsem si vyhledávala v úžasných jízdních řádech nalepených na těch točících válcích – pamatujete??? :-)))))
Markétka ve škole začíná v 7:30 a nemá problém to zvládnout. Zato jim 5tá hodina končí 12:10- 12:20 teď nevím přesně.
A díky tomu děti stíhají autobus, jinak by musely být ve škole zbytečně až do dvou, kdy jede další bus.
A k doktorovy taky kolikrát jezdíme na 7:30.
Takže za mě to není žádný problém 🙂
dnešní článek přímo k tématu 🙂
Tak ono jim prakticky nic nezbyde, než to zvládnout a ráno vstát. 🙂
Pokud to nebude půlka třídy řešit tak, že budou mít neustále Ačko. 🙁 Jako se to stávalo ostatně loni na ten tělocvik.
Mě šlo spíš o to, že se celkově mluví o prodloužení začátku výuky a u nás to mají naopak. 🙂
Gympl o kousek dál má už léta posunutou výuku na půl devátou, právě kvůli dojíždějícím.
Škoda, že už nenajdu náš rozvrh např. v té osmé třídě. Nějak nevěřím, že jsme měli taky týdně tolik hodin! No, asi ano! Ono se to počtem nejspíš nezměnilo, i když je hodně jiných předmětů. I tak mi to při pohledu na rozvrh právě osmáka přijde na počet nějak moc. 🙂
Asi jsem už zapomněla.
Na druhou stranu je fakt, že dnešní děti žijí úplně jinak. Určitě mají víc zájmů a dokáží si i ten čas organizovat.
Předestírám, že jsme rodina “sov“, všichni začínáme +/- v osm a i to nám někdy dělá problém (samu sebe bych vypravila v pohodě, ale když mám ještě tahat z postele dvě děti a vypravit je komplet do školy…)
Já osobně zažila jak pracovní soboty, tak výuku od sedmi hodin. Zpravidla to byl třeba ten tělocvik.
Chodila jsem na výběrové jazykové školy jak na základku tak na gympl, chodili, teda vlastně dojížděli tam žáci, resp. studenti minimálně z celého okresu (ne-li dál), a zvládali to v pohodě (já měla štěstí, že až na dva roky, kdy nám tu základku přestěhovali, jsem to měla do školy přes dvě křižovatky asi sedm minut).
A co vím, i dnešní studenti gymnázia (aspoň tady u nás) chodívají i na sedm.
Kšando, vůbec ne. 🙂
Zajímá mě, jestli to takto někdo taky má.
Na ZŠ je to jiná, tam děti většinou tolik nedojíždějí, pokud nejde o nějakou speciální školu.
Já když nad tím tak přemýšlím, tak být rodičem těch, kteří dojíždí, pak se asi na vedení školy ozvu. Nebylo by mi to nejspíš nic platné, ale aby mi chodila dcera ve čtyři ráno na vlak, to by se mi nelíbilo.
Jinak si nemyslím, že mám tendence dětem ulehčovat. 🙂
U nás je třeba ještě problém s tréninkem, který má do 21hod., domů se dostane po 22hod. Ale to je zase jiná kapitola, o to nejde. Buď to dělat chce a bude stíhat, nebo ne.
Kdyby alespoň ten den končili brzo, ale to taky ne.
Možná tak reaguje právě po přečtení, nedávno, o spánku dětí a studentů, kde vstávání na osmou do školy u puberťáku bylo bráno jako hodně brzo. Jelikož v tomto věku má většina opravdu jiný rytmu a i když se dospělákům přibližují věkem, pořád rostou a vyvíjejí se.
peťko tak ji budeš mít aspoň dřív doma. nečetla jsem zbytek, ale pokud máte dobré spojení tak bych to také neviděla tak špatně…..mě třeba Míša a to byl v 5 třídě, také chodil dvakrát v týdnu od 7 hodin na integraci čj a aj….sice to má 15 minut pěšky tak mě to zas až tak nevadí jako kdyby třeba nejezil autobus….no a je to takovej spáč, že at ho tahám z postele kdykoliv tak se mu nechce….
Peťka, tak mi přijde, že si chtěla slyšet, že je to fakt hrozný a nic jiného:-). Jinak k tomu vstávání puberťáků – sice je mi už 30, ale pamatuji si dobře, že jsem byla schopná spát i do 14:00, ale NIKDY jsem nebyla nijak “zničená“ z toho, že musím na 7 do školy. Samozřejmě jsem nebyla nadšená, ale to jsem nebyla ani když jsem měla jít do školy na 8. Také jsme měli většinou angličtinu… či podobné předměty, na které jsme byli rozdělení. Takže nic příjemného, ale myslím, že jsme zvyklí teď těm našim dětičkám, ten život ulehčovat až moc. Osobně tedy nevidím velký rozdíl v tom, jestli do školy na 7 či na 8 (pokud tedy neberu v potaz nějaké úplně šílené spoje).
Peťko, taky se mi to nelíbí – ani pracovní doba, natož rozvrh ve škole.
Přijde mi to přehnané.
Mívali jsme na střední na sedmou vždy v pátek a i když jsem to měla 15 minut do školy (busem, ale zastávka hned u domu), tak si dodnes pamatuju tu nechuť, s jakou jsem vstávala. BRRR.
Jakmile bylo světlo, tolik mi to nevadilo, ale vstávat za tmy nenávidím. Nemůžu snídat, nejde mi se zahřát, zkrátka já jsem můra a ne ranní ptáče.
A opravdu jsem litovala dojíždějící kamarádku, která třikrát přestupovala a vstávala taky po čtvrté ráno.