Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Kolik dětí máte a jaký je ideální počet?
Kolik dětí máte? Kolik je podle vás ideální počet? A kolik jste si jich přáli mít ještě než jste založili rodinu?
…myslím,že se ty počty můžou i u jednoho člověka dost lišit…
koukám na to stejně jako kšanda. raděj deset kluků, než dvě holky. já nesnáším to vymrčování, fňukání, a další typické holčičí projevy. já to měla dva na dvě, a i když kluci jsou ádéháčka, rozumím si s nimi mnohem víc. a ne proto, že jsem je porodila. jsou takoví férovější, nemrčí kvůli každé kravině, když mají kamarády, tak nafurt a ne jak holky. ale možná je to tím, že jsem spíš “chlap“. nerada nakupuju, vždycky jsem byla v kolektivu kde převažují chlapi, a pokud se objevím v ženském kolektivu, valím bulvy jaká faleš tam panuje. proto spíš tíhnu ke klukům.
Kšando, pro mojí dceru je zase nakupování ta největší otrava na světě. To bych si spíš s sebou vzala synovce, kdybych potřebovala poradit 🙂
Piškotka, je sice pravda, že kluci mají prostě jiné “hry“ a jiné “neduhy“ než holčičky, ale zase myslím, že jsou přímější, nejsou tak uvztekaní a celkově myslím, že jsou takový poddajnější. Možná to bude tím, že vlastně ženský jsou nastavené “koulet“ to s chlapama a tak se lépe domluví i s klukama. Jak píšeš – kluci jsou “od přírody“ jiní než holčičky, ale záleží hodně na rodičích jak je dokáží vézt správnou cestou… Jsem šťastná, že máme holčičku i kluka (i když také připouštím, že jsem druhé dítko chtěla také holčičku). Malý naučil malou se bránit – do teď byla malá ta, která běžela vždy s breky k mamince, neodvážila se nikomu nic vrátit… což bylo sice fajn v tom, že mi lidi říkali, jak mám hodnou holčičku, ale pro život asi nic moc. Navíc – nic na plat, ale malou opravdu bagry, chytání ryb, pokládání dlažby… nebaví a tak má manžel parťáka a já zase s malou jezdím na “dámské jízdy“ – dokážeme spolu “šopovat“ celý den, zajdeme si na pohár, na “fresch juice“, malá mi dělá poradce, když si něco zkouším, pak zas já jí…
Kšando 🙂 Je pravda, že já s tím klučičím chováním dost bojuju 🙂 Já jsem si v dětství užila s nedobrýma klukama až dost, a tím, že mám moc hodnou holčičku, bych to doma asi nesnesla 😀 Neměla bych na to nervy 😀 Ale mě mají děcka celkově rády, i kluci, některé mamky to s těmi svými kluky prostě neumí, se mnou fakt ty děcka přestávaly zlobit, a ne že bych byla cizí, ale je to myslím hodně ve výchově a co jim člověk dovolí. Tam kde se jen napomíná a nevychovává, neukazuje příklady, nezaujme, tam je to horší. Ale jak říkáš, kluci mají k tomu asi sklony od narození. Přesto takového brášku pro Sárinku bych asi v koutku duše chtěla 🙂
Piškotka, to si měla opravdu štěstí:-). Dělám si legraci, ale zrovna jsme se dnes s kamarádkou bavily, že ti kluci se asi s těmi “ničitelskými“ sklony trošku rodí – samozřejmě, že pak záleží na výchově a přístupu jak moc se to podaří zkorigovat, ale ten ochranář, lovec… v nich prostě je. Já mám doma holčičku (6let) a kluka (2,3). Doma nemáme ani jednu pistol… (takové hračky neuznávám), nekoukají v televizi na nic jiného než na Šmouli… Přesto když přijdeme do hračkárny chce malý koupit pistolku… Nikdy se mi u malé nestalo, že by třeba schválně zašlápla broučka a malý takové tendence měl, navíc – malá se začala “prát“ fakticky až teď neb ji malý “pere“, tak mu občas něco vrátí, ale dříve ji to ani nenapadlo… Prostě ti kluci jsou úplně jiní. Nutno zase podotknout, že se mnou to teda víc “koulí“ malý neb stačí jeden pohled a úsměv a je mu vše prominuto.
Já mám jedno, dceru 7 let, a přeji si moc ještě jedno. Ideální počet asi neexistuje, každý má své představy a možnosti, můj sen byl vždycky dvě, holku a kluka, dokonce jsem se nedávno přistihla při myšlence na tři děti a to jen proto, že osud tomu nechtěl,aby dcera měla věkově blízkého sourozence, tak asi i kvůli věku, aby si mrně ještě vyhrálo 🙂 Vím, že tady Sáru nechci jednou nechat samotnou a dvě děti je už veselejší počet, ikdyž roky utíkají a třeba zůstane jen u jednoho, kdo ví… Zajímavé úvahy mám ohledně pohlaví: vždy jsem chtěla páreček, a jak se mi narodila malá, přála jsem si další holku, ke klukům ten vztah moc není, ale pak jsem měla tu čest u kamarádky s hodným chlapečkem a asi bych i toho kluka moc chtěla 🙂 Bráška ochranitel 🙂
Tak my máme dvě holky, někdy cítím touhu mít ještě jedno miminko, ale pak si zase vzpomenu, že jsme byli také tři, někdy prostě ty peníze nezbývaly…Vzpomínám si, že starší sestra nejela na gymplu na lyžák, protože na to prostě nebyly peníze. Chtěla bych, aby holky mohly dělat co je baví, teďka jsou ty kroužky opravdu drahé…letos bychom si chtěli pořídit lyže a ta výbava okolo 🙂 ale stejně já na to budu myslet, co by kdyby 🙂 jinak jsem vždycky chtěla mít tři děti
My máme dvě děti a už od mala jsem snila o dvou.Kluk a holka byl můj sen a to se mi splnilo.Já jsem ze 4 dětí a poslední brácha je o 16 let mladší.Idealní počet je pro každého jiný, jinak pro mě jsou dvě děti ideální počet.
Děti mám dvě – dvojčata.
Já sama jsem z pěti dětí.
Moje dávné představy byly, že za ideálních podmínek bych těch dětí měla taky klidně pět, a kdybychom si to “nemohli dovolit“, tak tři.
Teď jsem někdy ráda, že mám jen holky – jdou do puberty a dávají mi zabrat (někdy už ztrácím své mateřské ideály…).
Někdy mám myšlenky na třetí dítko, ale sžívám se pomalu s faktem, že už jsme jako rodina definitivní.
1. 4. nebo vlastně 2+2
2. podle sociální a empatické úrovně rodiny. někde je jedno moc, někde 6 málo. prostě tolik, kolika rodiče mohou dát pozornost, lásku, zabezpečení živobytí a vzdělání.
3. 5