Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
EEG
Dnes jsme byly pro výsledky EEg Marušky, nedopadly zrovna nejlépe, i přesto, že nespala a neustále se hýbala paní doktorka vyčetla, že nad pravou hemisférou má opakovně spicifický epileptický nález.
No a co to pro nás v této chvíli znamená?
Prý hospitalizaci v nemocnici 4-5 dní!!!!!, kdy jí budou dělat nějaká další vyšetření, magnetickou rezonanci, opakované eeg a něco, při čem musí do narkozy, aby zjistili, zda za tím stojí cysta, epilepsie, nádor, nebo dalších prý mnoho možností.
Zatím jí mám dávat při teplotě diazepam a vůbec, když je neklidná, nesmí nikdy zůstat sama u vody, nesmí spát na palandě a další různá omezení aby si v případě záchvatu neublížila.
Tak jsem rovnou pětidenní pobyt v nemocnici prozatím odmítla, že si vezmu čas na rozmyšlenou, tak mi nabídla opakované eeg u nich, zda to nebude lepší, ale i kdyby ano, stejně je nutnost tento nález dovyšetřit, protože není normální :-(.
Tak a co teď, není tady někdo neurospecialista? Já se jí ptala jaká nebezpečí by jí hrozila, pokud bychom to nechaly být, nebo v případě, že bych vůbec nikdy na eeg s ní nešla, na což mi neodpověděla nic, že je tolik možností, že nemůže říci. Mohl by mi někdo naznačit, co by se jí mohlo stát, pokud bychom žádné eeg nepodstoupily a vůbec to nevěděly, popř. pokud bychom se teď rozhodly nadále nepokračovat ve vyšetřeních?
Ahoj Lien, nenech se “otrávit“. Nevzdávej to po prvním “neúspěchu“. Dohoda je možná. Já tomu věřím. Určitě se to domluvit dá. Obrň se trpělivostí.
Už i ta informace – že ne 5 dnů, ale 3 dny – stojí za to!
Ber to tak, že to děláš pro Marušku a kvůli Marušce.
Asi bych počkala na svou doktorku a s ní bych to zkusila probrat a prodiskutovat. Já si myslím, že Maruška není v bezprostředním nebezpečí a tak bych počkala, až se vrátí doktorka z dovolené.
A nebuď z toho “smutná“. Ber to tak, že chceš prostě pro svou dceru něco jiného, než je zaběhnutá praxe. Takže musíš počítat s tím, že to nebude tak úplně jednoduché.
Škoda je, že to máš tak daleko (do nemocnice)… to se bohužel vyřešit nedá… já to tenkrát měla s malým do nemocnice 15 minut, takže se mi to asi řešilo líp, bylo to schůdnější….
Každopádně budu držet palečky a myslet na Vás – Tebe i Marušku :-).
Bami, to bych asi musela Klatovy a tam zase není (nejspíš) dětská neurologie, my jsme tady tou obří fakultkou úplně zasekaní, že nikde nic jinoho není. Obávám se, že osobní domlouvání by dopadlo stejně jako zkouška o osobní domlouvání na gyndě.
Moje doktorka má teď asi dovolenou, nedá se tam dovolat, tak to zatím musím nechat být.
lien a co zkusit jinou nemocnici….??
je to divné nám vždy řekli co nás čeká …. i když jsem šla ted do nemocnice já domluvit si termín tak mi vše vysvětlili a věděla jsem do čeho jdu…
a zkusit tam normálně na oddělení dojet se přímo domluvit, kdyby jsi měla možnost třeba příležitostné cesty?? a jít přímo k doktorovi a když si tam už sedneš tak ti to poví 😀
a nezahazuj to díky jednomu telefonu s nějakou sestrou, je to pro Marušku a budeš tam s ní tak se také nechá něco ukorigovat..a přístup je jiný když tam ta mamina je…
zkus to přes to kojení doma, byla tam třeba i ženská co nastupovala na gyndu na zákrok, já musela den předem, druhej den zákrok a třetí propuštění(nevadilo mi to) a maminka od miminka mohla přijít až ráno a že ji odpo pustí, ale musela co jsem slyšela to samé dodržet co my o nejídle atd…takže asi když je vůle tak něco i jde, samozřejmě že asi tě nějakej den nemine, ono i po tom uspání je lepší když tam dítko je pro ten klid duše…
Tak jsem po rozhovoru ve FN, můžu říct, že mám opět po chuti cokoliv řešit.
Ptala jsem se, zda je možnost se objednat na konzultaci, kde bychom probrali ta vyšetření, délku hospitalizace a veškeré podrobnosti a ona mi řekla, že to si mám probrat se svojí doktorkou, ta jim pak napíše nějaký lístek a oni nás už jen kontaktují na termín nástupu!
Tak jsem znova zopakovala, že to nechci probírat s nějakou paní doktorkou, která to ani dělat nebude, ani nemůže rozhodnout o délce pobytu a o ničem dalším, když tam nepracuje. Na to mi odpověděla, že jí to nebude nikdo dělat za zády a že je to normální postup a o co mi jako jde.
Tak že mi jde o to, abych věděla já i dcera co nás čeká a abychom se domluvili na nějakém kompromisu, pokud se mi ta běžná praxe nezdá pro nás přijatelná.
Na to mi zopakovala, že se mám domluvit se svojí doktorkou a že se to dá zkrátit na 3 dny když to půjde, což ale nemůže zaručit.
No tak se na to vykašlu, to je děs a počkám do listopadu na to kontrolní eeg a pak se teda budu domlouvat se svojí doktorkou.
Nebo se budu muset poradit, zda mám na takovou konzultaci nárok, i když ve fn prostě není nic možného. Za dvě těhotenství nešla domluvit schůzka s primářem nebo přednostou kliniky, abych si s ním mohla probrat své věci, tak co se teď divím, že na neurologii je to stejné. Nebo to člověk musí přes ředitele, nebo co by jste dělaly? Já se nemůžu s nikým domlouvat, protože se mnou (ať telefonicky nebo osobně – zkušenost z těhotenství) nikdy nemluví doktor a když už si ho vyhádám, tak nějaký, který nemůže o ničem rozhodovat. To je fakt děsnost.
No jako jedna noc by nás nezabila, to ne, ale kdyby měla být zbytečná, je to k prdu, ale pět dní a přesně už vidím, to co píše radka, z pěti dní hodina opravdových vyšetření, jinak tam budeme jen zavřené a nic :-(.
My to máme 30 km, asi je to moc.
mě malýho pustili v den operace (uši) i když byl v narkoze, záleží na “dojezdové“ vzdálenosti k nejbližší nemocnici. radka2
lien malej na MR byl a byl přispalej, mohla jsem si dojet až s ním na místo a pak jsem čekala za dveřma
také jednou nebylo místo v nemocnici a tak mě dali na ubytovnu a ráno jsem tam hned ráno jsem za ním chodila a byla celý den s ním….jak se uvolnilo místo tak jsemmohla u něj být, ale je fakt že jsem kojila tak se snažili….ale byla tam i maminka co spala na křesle jen aby byla u dítka…
tak at je místo a nervíky o to menší …
A úplně jsem zapoměla, Padmé, Marysku, díky za reakce.
Myslím, že si určitě všechno líbit nenechám, varianta, že by tam zůstala samotná, byť jedinou noc nebo den neexistuje, to by prostě k vyšetření nedošlo, tak slepá srachy nejsem, i když nepopírám, že strach mám.
Bami, říkala jsem si, že musíš být na dovolené, že je tu nějak mrtvo 🙂
Zuzino, ano, je to těžké, mnohem jednodušší by pro mě bylo věřit lékařům, že chtějí jen to nejlepší a VÍ, co to nejlepší je. Jenže moje zkušenosti mě přivedly až do stavu, že jsem spíše předpojatá. Snad se nějak domluvíme na shůdném řešení.
Ježečku, já jsem právě z toho mála co mi dr. řekla pochopila, že na CT v narkoze nebude, že to právě na té MR. Tedy narkoza, ona mi říkala, že to není jaklo narkoza při operaci, že je jen “trošku přispí“ no tak nevím, mně přijde hrozné oboje, ale zase je pravda, že tím odpadne stres a strach při samotném vyšetření.
Můžu tedy trvat, že nechci CT, ale rovnou MR, nebo toto je úplně nemožné?
ahoj Lien,nečetla jsem vše,jen zírám 🙁
moc držím palečky ať se najde nějaká schůdná cesta,pro tebe to musí být těžké rozhodování,kdy se asi hádají tvoje životní postoje se zdravím dcery.těch možností může být spousta…já bych asi začala opakovaným EEG.pokud tam jsou pohybové artefakty,může to být zkreslené/ale taky zase odborník dokáže i z mála vyčíst o co jde :-(/,na MR jsme děti i uspávali,hodně to hučí,děti se bojí,ty větší dostali alespoň nějaké sedativum.Moc držím palce ať najdete nějaké schůdné řešení i co se týče hospitalizace,pokud půjde do celkové anestezie,bude to nutné,obávám se,že dítě ti po uspání domů nikdo nepustí byť jsou už uspávadla na dobré úrovni s minimálníma vedlejšíma účinkama.nicméně……
a jeden pozitivní na konec…dcera od jedné známé ve 4 letech dostala z ničeho nic epi záchvat,absolvovala ono kolečko co tě asi čeká,našli cystu,je krytá léky,sledována,epi už se neopakuje a cysta se během roku vstřebává bez nutnosti operčního zásahu.Hodně štěstíčka 🙂