Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Víte, čím chtějí být vaše děti?
Čím chtějí být vaše děti?
– pokud jste se jich v poslední době neptali, zkuste napsat svoji domněnku a až se jich zeptáte, připište, jestli jste se trefili 😉
Proč je zrovna toto povolání okouzlilo?
– víte, proč si vybrali zrovna tuto kariéru? 🙂
Čím jste chtěli být vy v jejich věku? – a čím jste se ve skutečnosti stali?
krásné téma rok staré….nemáte k tomu co připsat???
Jůůů a ještě teda připojím, že nakonec pracuji na logistice, dělám jazyky, které mě vždycky bavily, a práce je v pohodě. Ale pokud bych si měla vybrat opravdu podle citu, chtěla bych pracovat buď někde na farmě se zvířaty, nebo někde v zahrádkářství – cokoliv s květinami a rostlinami. A nebooooo: můj tajný sen je až z poslední doby: zdravotnictví. Je to paradox, protože nenávidím krev a vše kolem ní, ale jak jsme si tak prošli těmi nemocemi a neustálými návštěvami ORL a hledáním různých způsobů alternativní medicíny, tak ta by mě tedy bavila a přiznám se, že velmi ráda čtu o takových věcech a ráda bych se jim věnovala. Takže vlastně nevím, co by mě bavilo víc 😉 😀
Petři, tak Sárinka chce být chovatelkou koní 🙂 Toto je zdá se konečně přání na delší dobu, protože předtím chtěla být maminkou (:-)), pak paní učitelkou. No a teď už dlouho obdivuje koně, kdykoliv je možnost se na nich svézt, vždy toho využijeme 🙂 A tímto jsem asi odpověděla i na tvou druhou otázku, zkrátka ona miluje koně, a vlastně všechna zvířátka. Nepamatuji si, čím jsem chtěla být já v jejím věku, fakt nevím, ale pobavím tě: ještě v mých 16 letech jsem měla jasno, že se stanu řidičkou autobusu. Autobusy mě fascinovaly od dětství, což není úplně obvyklé, ale asi už ani neobvyklé, protože v poslední době vidím čím dál častěji řidiče autobusů – ženy 🙂 Já bych autobusem jela až na konec světa! 🙂 Tož tak u nás Petři.
Cvrčku, tak to je bomba! 😀 Zase jsem si prskla kapučíno do klávesnice. Kdybych se dlouho neozývala, tak to klávesnice nepřežila…
To je parádní téma!
Moc se mi líbí profi tatínek, neplodnost u mužů (asi i u žen) stále klesá, tak to není nereálné 😀
Kukačko, nebyly by nějaké tvoje fotky k vidění? Pochlub se. Moc ráda prohlížím, taky bych fotila až bych brečela, ale nějak vždycky vyleze něco jiného, než si představuju 🙂
Lussy, to jsou super jména pro dětičky!!! Řehtám se tu jako kůň:-)
U Ježečků mají krásně rozdělené role. 🙂
Honzu od mala zajímali brouci, motýli, i s manželem spoustu motýlů odchovali, pozorovali jejich vývoj, kolem osmé třídy začal chtít být právníkem. Rodinný právník by se docela hodil a díky tomu, že Lenka studuje a doufám, že i dostuduje medicínu už by nám nic nechybělo 😀 Jenže poslední dobou začal obchodovat na internetu a prý v tom hodlá pokračovat. Snad nás než dospěje nezavřou 😀 Lenča chtěla být od nástupu do MŠ učitelkou, na gymplu se to zhouplo k té medicíně. Teď by to ráda směřovala na pediatrii, což prý vůbec není jednoduché, protože na tento směr berou ty nejlepší studenty podle průměru. Vzhledem k jejím dalším aktivitám jsou lepší známky (vlastně písmenka:-) neschůdné.
Já mám pocit, že jsem v dětství nikdy o tom, co bych chtěla dělat nepřemýšlela. Měla jsem jiné starosti 😀 Ale v druhém pololetí sedmé třídy jsme se spolužačkou přesazovaly učitelce přírodopisu kytky ve třídě i v kabinetu, určitě jich muselo být přes 40. Hrozně se mi líbilo “mít ruce v hlíně“. I jsem v té době začala číst o bylinkách, stromech.. Jenže moje touhy rodiče mírně usměrnili, šla jsem na ekonomku. V kanceláři sedím dodnes, ruce do hlíny strkám až doma…
Moc mě mrzí na dnešní době, že spousta z vás nemůže dělat nejen to, co si vysnila, ale ani to, co vystudovala. Je to smutný.
Když byl Martin menší, zeptal se ho pan doktor, čím bude. Bez rozmýšlení řekl, že zlodějem – ti se mají nejlíp…:-)
Poslední dobou to je pošťák nebo hokejista. Eliška se zatím k budoucímu povolání nevyjadřuje, ale vypadá to na nějakou ošetřovatelku nebo doktorku – pořád kouká na pořady o první pomoci na internetu a přesně ví, co má dělat když…
Cvrček
Tak lovkyně šneků, žížal atd. mě teda fakt zaujala 🙂
Naše Magdalénka říká, že bude veterinářka po tatínkovi:-) (tatínek je zedník) ale tatínek si s ní od malička čte různé encyklopedie zvířat, takže zatímco já se s mladší všeho bojíme, tak oni dva nám o všem zase rádi něco povědí:-)
tak u nás je další “povolání“,malá by chtěla být lovkyní šneků,žížal,brouků,housenek a hadů-ty by házela slepicím,aby si na nich “uklovaly zobáky“,no tak to fůůůj,běhal mi mráz po zádech :DD
Obě moje holky chtějí být aktuálně veterinářky nebo ošetřovatelky zvířat. Any zvažuje ještě kadeřnici.
Já se přiznám, že je trošku motivujeme k profesi tatínka (jedna z nich by mohla převzít ordinaci…)
Já chtěla být dětská zdravotní sestra jako mamka, nebo prostě učitelka a pracovat s nejmenšími.
Rozhodně jsem věděla, že nepůjdu na medinu – zažila jsem sestřina studia a věděla, že bych to nezvládla. Ne “biflování“, ale některá praktika (třeba pitevnu).
Vystudovala jsem tak trochu učitelský obor (s divadelní průpravou), pár let se mu věnovala – učila jsem v ZUŠ, ve středisku ekologické výchovy.
A pak mě okolnosti zavedly trošku jinam, ale svoje studium do jisté míry využívám – moderuji některé obřady, slavnosti, vernisáže (velmi lokálního charakteru).
A ještě připojím přístup mých rodičů.
Dřív jsem byla přesvědčená, že jen díky jemu jsem já i moji sourozenci (je nás pět) všichni vystudovali VŠ – prostě u nás doma bylo samozřejmostí, že po ZŠ jdeme na gympl a pak na VŠ dle vlastního výběru.
No, dneska vím, že jsme pro to studium museli mít taky trochu předpoklady.
😉
Kéž by toto platilo i u našich holek (i když mám pocit, že VŠ vzdělání dnes značně devalvuje…)
😯