Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vánoční dárky - nedárky.
Vím, že už je dávno po Vánocích, ale pořád musím přemýšlet nad tím, jaké dárky nám (tedy Verunce) byly naděleny od prarodičů.
Nevím jak to děláte vy, ale já tchánovcům a tetám ukázala v katalogu hraček to, co by si naše dítko šíííleně přálo pod stromeček (My little Pony, Barbie + nějaké oblečení, Ken, různé cetky,…). Verunka (k nelibosti celé rodiny ze strany mého muže) miluje růžovou a tak jsem pro ni chtěla nějaká trička, jak jinak než růžová.
A hle, pod stromečkem ležela kytara (absolutně nerůžová) od Vietnamců, která visí od Vánoc na skříni bez povšimnutí. Hnědé (spíš chlapecké) tričko s žirafou, které nechce Verunka ani do školky, svítivě oranžovou (že by se za ni ani cestář stydět nemusel) mikinku s koníkem, hnědý svetr o 3 velikosti větší a hnědého plyšového koně (jediná hračka, která byla přijata s obrovským úspěchem). Vím, že se říká: “Darovanému koni na zuby nekoukej.“ Ale mrzí mě, že vyhazují peníze za věci, které Verunka nechtěla (ve 4 letech ještě neumí předstírat nadšení). Navíc mě naštvalo, že jsem jim nemusela psát(Už začátkem listopadu za mnou lítali co mají koupit), co Verča chce, mohli koupit co chtěli a vyšlo by to stejně.
děkuji, já vím co to je za lampičku, je docela drahá Jana
JJ – mám nervy jako špagáty a jsem slušně vychovaná, takže se usmívám, i když se mi v kapse otvírá kudla. Naštěstí bydlíme relativně daleko a oni si do prahy autem netroufnou – takže čekají až bude mít čas a náladu přítel švagrové, a ten (logicky) babu taky nemusí, takže čas a náladu má max. jednou za měsíc (to než aby trávil den u nich, tak je všechny odveze k nám – “vyčůránek“ :-))) ).
Nemá ani smysl to probírat s mužským – jeho odpověď je – ona už je taková, neřeš to. Jeho ex prováděla baba horší věci (asi proto, že byla snachou oficiálně – na naši psí knížku si netroufne).
Ale to není jenom Káťa – jejímu “bráchovi“ dává ke všem výročím – narozeninám, svátku, vánocům… taky supr dárek – když jej vidí na ulici v období kdy něco má – tak na něj volá před celým městem – pojď ke mně mám pro Tebe dátek – a pak mu šoupne 20 Kč nebo čokoládu od vietnamců (je mu 15 takže je z toho určitě celej odvázanej). A pak přede mnou pláče – on už k nám vůbec nechodí. Nechodí – protože je tak “blbá“, že mu vykládá co si myslí o jeho mámě (a že si o ní nemyslí nic hezkého) – a na to žádné dítě není zvědavé.
Ale Nuninko máš pravdu – není potřeba velkých a drahých věcí… Koneckonců dítěti je to jedno – ale aspoň to mohla umýt, hlavně ten hřeben – nebo vzít nový (její otec před lety pracoval v hřebenárně, tekže má na půdě bedny “přebytků“). :-(((
nuninko, některým lidem takové věci blbé nejsou. Máma kdysi (asi před 20 lety) darovala tchánovi k vánocům pyžamo a asi po 20 letech to pyžamo dostal od nich náš táta. Máma na to neřekla nic, jen si povzdechla, že je ráda, že tehdy koupila ale fakt pěkné pyžamo a tatí nebude v posteli jako strašák…
Občas jsme zase naše dárky (hrnečky, kosmetiku) darované babi a dědovi poznávali u švagrové, kam zase nějakou “záhadou“ doputovali. My jsme často dostávali taky třeba dárkové potravinové balíčky (pochopitelně už s prošlými potravinami), atd… Jednou dokonce v balíčku se sójovými kostkami byli i červi (to vegetarián ocení 🙂 ) a už i ti červi byli suchý, mrtví, jak tak byli dlouho… Ale nad tím vždycky jen mávnem rukou. Kdyby se to týkalo dítěte, asi bych se sakra ozvala. A nějaké třeba dia sušenky pro malého rovnou odmítám s tím, že to pro děti opravdu není vhodné…
Jitko67, to musíte mít dobré nervy, nebo jste dost tolerantní. Já bych takové věci asi rovnou házela do popelnice :-))
Nemusí přece kupovat kdoví co, i z maličkosti je velká radost. Ale dát malému dítěti, hračku špinavou, oblečení také a ještě roztrhané. A to jako dárek! Není jí to blbé?
Jitko, takové návštěvy ( a dary) musí být fakt zážitek… 🙂
Jano, ta “lampička“ stála 13000,- Kč. Je to na léčbu hlavně kožních onemocnění (strie, akné, popáleniny, proleženiny), hemoroidů a pohybového aparátu (bolesti kloubů,…). Není na svícení v místnosti, ale svítíš si vždycky nějakou dobu na to postižené místo, které se tímto hojí. Naši jí kupovali před lety ještě dráž…
No, vrátit ji bude chtít zcela určitě – jednou jsem tam z knihovny vytáhla staré ožvýkané leporelo (ještě po Martinovi), že ukážu Kátě obrázky a koukali na mne jako na vraha.
Ta panenka má asi 15 cm, je gumová a má jako pletené (děravé) žluté dupačky. A nejlepčí jsou vlásky – asi 3 řady – 2 cm dlouhé a všechny stojí vzhůrů (celá tchýně) – jak říkal Martin – bába asi chce aby na ni Káta nezapomněla.
Tu vrátím moc ráda.
Nejvíc mne štve, že komentují, že má Káťa moc hraček a moc knížek a moc panenek – a diví se že má i nové – ne ty po mně. Že u všeho vydrží 10 minut – vždyť to dělá každé malé dítě…
Jitko67, ta panenka je už jistě starožitnost, ne?
Já bych schválně řekla tchýni, že ještě jednou moc děkujeme za tu starožitnou panenku. Že jsem se jen tak koukala a nyní se její cena pohybuje na xxx a za pár let…Třeba ji bude chtít vrátit. :-)))))))))))
já jsem z Havířova – a ta lampička je zdarma nebo se za ni něco platí?
Jana
Šedivé ne – tyhle jsou fialovo-bílo melírované :-))) – ale jinak je to to samé – takové ty hrubě vroubkované, nepoddajné… Kam na to chodí nevím, protože u nás už prodávají jen normálně jemně pletené.
Občas přitáhne “tepláky“ – ale ten matroš, to je taky katastrofa o barvě nemluvě – červená jako pionýrský šátek. Už má troje – různě věliké, vše nad 110. A furt se diví, že to “nenosíme“. Káťa při svých 11 kilech zatím nosí 86 a v 92 “plave“ :-D.
Přitom stačí zajít do Tesca – máti tam loni při výprodejích koupila super moderní tepláčky za pakatel.
Jitko, myslela jsi takové ty šedivé skrz naskrz umělé punčocháče? To se dá ještě někde koupit?
My občas od tchýňky dostáváme takové ty smradlavé a neskutečně umělé ponožky nebo rukavice z vietnamu. Já chápu že nemá peníze, ale to se ani nosit nedá. Pak je mi spíš líto těch zbytečně vyhozených peněz…