Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
......a tak jsem dopadla 🙁
Musím Vám napsat, co se mi včera událo, jak zle jsem dopadla, až se mi samy nad sebou zbíhají slzy, jakej jsem vůl 🙁
Včera večer jsem se chopila velkého kastrolu s vyřící vodou, tak nešťastně jsme ho odložila, že celej jeho obsah se vylil na mě, byla jsem v mžiku pohotová, uhnula jsem, ale i tak mi zasáhl celou pravou nohu, včetně obou ruk 🙁
Okamžitě jsem ze sebe strhala tepláky, svetr a letěla do vany do ledové vody z kohoutku, už při zahlédnutí kolena a upadnutí kousku kůže mi bylo jasné, že se to bez lékařské péče neobejde, takže jsem zalarmovala manžela, kterej se díval ve vedlejší místnosti na televizi a 120km/hod. mě odvážel do nemocnice zabalenou ve studených utěrkách…………nepřeji nikomu takovou bolest!!!
V nemocnici se mě okamžitě ujali a až tam jsem zjistila na lůžku jakej je rozsah zranění, mám celou pravou nohu od prstů/ včetně/, až do půli stehna popálenou, samej půchýř, je jich tam stovka 🙁
Tak jako pravou ruku 3 prsty a levou ruku od dlaňě po loket.
Domů mě nepustili, to byl lékař nekompromisní /byl nepříjemnej, jak osina v zadku/, dopíchali mě kam mohli, zadek bolavej od silných injekcí na bolest, chytla jsem rovnou i tetanovku, dostala jsem neksutečnou zimnici, že semnou i lůžko skákalo, ale za 20 minut mě rychlosti blesku ošetřili a uložili na lůžko na oddělení, s brekem samozřejmě 🙁
Na oddělení jsme ihned dostala zavodňovací kapačky, rovné dva pytle a injekci na bolest, kupodivu jsem vyčerpáním usnula i přez bolest.
Ráno už mě nic extra nebolelo, čekal mě převaz, mezitím dojel manžel, já opět slzavvé údolí, neskutečně se mi stýskalo po dětech a když jsem zjistila, že brečely po zjištění, že jsem v nemocnici, jsm byla rozhodnutá vyřvat si reverz…………….začala jsem s ním u převazu, kde už byli super lékaři, byli zděšení stavem nohy, tak jako sestry, nedoporučovali reverz skrz infekci, tak jsem jím řekla, že tu můžu dostat, i když budu ležet u nich………..no pustili se do píchání puchýřů, já opět viděla to dílo, co jsem si způsobila, mám nohu hroznou, jsem zvědavá, zda se tohle obejde bez plastiky, už u převazu jsem dostala zákaz slunění na *rok*, pro mě jako člověka sluníčkového hrůza a léčba bude hodně zdlouhavá, chybělo pár % a vezli mě do Ostravy na popáleninové centrum, dle nich mám 40% těla popáleného 🙁
No na oddělení mi nakonec lékař vystavil reverz a jela jsem domů, čeká mě denodenní dojíždění na převaz, odpočívání, nic nedělání, skrz zafačované ruce, manžel se zatím činí 🙂
A ty moje děťátka, jak mě uviděly spustily duetový koncert a já s něma, už kvůli ním jsme strašně toužila být doma, já bych bez nich ve špitále pošla smutkem………….:-)
Mari, to je hrůza, tak se drž, ať se Ti to brzy zahojí, myslím na Tebe.
ježiš, mari, co to čtu??? Co jsi to prováděla?
Držím palečky a myslím na Tebe… ať je den ode dne lépe a lépe a hojí se to a bolesti ustávají. Rok bez sluníčka je v lidském životě prd, jsou horší věci… Rok uteče jako voda, uvidíš. Hlavně abys zůstala bez jizev a bez plastik, pokud možno…
Mariko,
teda taky jsem měla při čtení husí kůži… brr.
Přeju, ať to brzo přebolí a ať je líp. Drž se!
Jasnééééé, už se tu dávím druhou flaškou kyselky 🙂
mari zdravotníků je tu dost a dost :-)máš pravdu,že infekci můžeš chytnout i v nemocnici,ale jezdit na převazy busem taky není moc košér.Bacily jsou všude a hlavně,tam bys měla klid.prostě mám pocit,že potřebuješ být i fyzicky v klidu a tahle léčba nebude na týden,čtrnáct dní,takže nevěřím,že to ty vydržíš.tak děvucho,teplo,ticho tekutiny,jasné???? 😀
Mari, moc a moc držím palečky, ať se to hojí co nejlépe a ať to moc nebolí. A fakt nic nedělej, vydrž. A poslouchej doktory.
ty vole…celou dobu co jsem to četla tak mi trnulo…sluníčko je mi to táááák moc líto, jako by jsi toho neměla dost….tak hezky poslouchej doktory a opravdu na vše ostatní ser a jen odpočívej a dodržuj co ti nařídili at si něco dalšího nepřivodíš….jdu ti písnout ov
Tak se hlavně dobře zahoj. Ještě že se to nepřevrhlo na děcka, já to celou dobu četla s očima na stopkách na co všechno že se ti to vylilo. Foukám..
Já zapoměla napsat, stalo se mi to v deset večer, to už děti spaly, ani nevěděly, že se něco děje, tak tvrdě chrupkaly, já jsem totiž aktivní dopoledne a pak v noci 😀
Padmé, Jani díky…………..víš, já v tom šoku radši zburcovala manžela, jako frčel semnou děsně, až jsme mu přez tu bolest nadávala a to nám ještě došel benzín po cestě, ale naštěstí měl v kanystru, jinak by na tu sanitu došlo.
Matildo zlatíčko, fakt je to už lepší, akorát se děsím té nohy, co z té bude a nebude 🙂
Maričko, až teď jsem se dostala na počítač a vidím tu spoušť, normálně tu slzím, holčičko moje, tak moc je mi to líto, že musíš tak moc trpět…
Ani nečtu, co psaly holky, protože nestíhám, večeře, děti ve vaně – ale napsat ti musím – myslím na tebe a posílám pofoukání k tomu úplně šílenému utrpení… Mari, na dálku ti pomoct nemůžu, ale v duchu budu s tebou, aby bylo uzdravování co nejlepší a nejrychlejší!!!