Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
takové dilema 🙁
Že rodinné vztahy jsou leckdy zapeklitá věc,to je asi oběcně známo.Mám sama v sobě jisté dilema a potřebovala bych asi slyšet více názorů.Můj bratr mi byl kdysi dávno velkým vzorem,na učňáku vzorný učeň,sportovec,holky na něj letěly,od dětsví jsem si s ním rozuměla více než se sestrou.Bohužel v dospělosti si docela skonil život,přišel o rodinu,zázemí a zůstaly z pokusu o podnikání jen dluhy a láska k alkoholu 🙁 Zkusil to na podruhé,pořídil si ještě jednu dceru,ta má dva roky,já ji viděla jen párkát…Bohužel jsme se dozvěděla,že se opět stočil tam kam předtím…volá o pomoc,ale nevím…obávám se,že v prvé řadě zapalatit za něj dluhy mu od závislosti nepomůže,léčit se jít odmítá..Manžel se postavil docela radikálně,že ne/už nějaké půjčky proběhly,jezdil si v podstatě jen pro peníze/,mě je ho strašně líto a bohužel není kdo by mu dal pár facek ať se probere 🙁 Nechci aby skončil úplně na ulici,ale nevím jakým směrem se pokusit mu pomoct.Nemáte někdo odžitou podobnou situaci a co se dá dělat?Nechci, aby šel na léčení až když mu to nařídí soud,protože se něco stane..do práce chodí,bohužel co vydělá spolkne exekuce na platě na alimenty a jiné dluhy a zbytek…. 🙁
Důležité je, aby chtěl on sám. Z vlastní zkušenosti vím, že alkoholik musí chít pouze a jen on sám chtít se léčit. Myslím, že všichni, kteří žili na blízku alkoholika či jinak závislého člověka Ti potvrdí, že je to život jako na houpačce. Chvíli je dobře, ale přijdou i chvíle kdy je zle. Zbytek tak jak píše Marinada. Tím, že toho člověka omlouváš a pomáháš mu držet se nad vodu, tak tím mu vlastně ubližuješ. Nejvíce mu pomůžeš, když dostane nůž na krk. Zastvám tedy také názor Tvého manžela.
Trišku jiný příklad – kolegyně v práci, nyní již důchodkyně má dceru. Dcera údajně nemohla dlouho najít práci.Měla přítele a nastěhovali se ke kolegyni domů. Půl roka ona chodila do práce, vstávala v pět a mladí se doma doslova váleli. Pak jednoho dne přišla a řekla sbalila jsem jim kufry a řekla, že zítra už je tam nechci vidět. Žádné prosby nepomohly. Museli jít, dnes jsou to 3 roky a mladí oba makají, jsou v pronájmu a žijí slušně.
Prostě taková léčba šokem. Promiň, že použiji přirovnání, které tehdy použila moje kolegyně – “Dokud jim budu dělat dojnou krávu, tak makat nebudou.“
Zní to krutě, ale svému bratrovi nejvíce pomůžeš tím, když se na něj vykašleš. Pokud je Ti třeba líto jeho dětí (mně by bylo), snažila bych se jim pomoci trošku materiálně.
holky děkuju.Pomáhá mi to třídit myšlenky,manžel se odmítá o tom dál bavit.Já ho chápu,přeci jen je pravda,že brácha si za to může sám…Zavi promluvy byly velmi neúčinné a bohužel myslela jsem si,že na dno si šáhnul už před lety,kdy se mu rozbila první rodina.asi málo 🙁 je smutným faktem,že nová partnerka bohužel není moje krevní skupina,aby se dalo zapracovat tady 🙁 strašně mě to štve a dovídám se horší a horší zprávy.. 🙁
jsem ráda,že se mnou podílíte o vaše příběhy,protože ono je to fakt jak přes kopírák 🙁
Zuzi, je mi líto, čím procházíte, ty i bratr. Jenže člověk asi opravdu musí padnout až na dno, aby se mohl odrazit. Pokud mu chceš pomoci, můžeš mu pomoci korigovat dluhy. Prosby o splátkové kalendáře, prosby o prominutí poplatků z prodlení…. Jenže píšeš, že k vám nechodí, asi o jinou pomoc, než o peníze nestojí. Promluvy do duše jste asi zkoušely, může přijít o domov, ženu, holčičku.
Moc přeju hodně sil.
zuzi sluníčko to je smutné, ale také nemám zkušenosti ta neporadím asi to vidím tak jak holky on musí začít chtít s tím něco děta a to v první řadě léčení a pak se pustit do dluhů hledání možnosti splácení atd už se můžete podílet, ale pokud se zamáznou dluhy tak on se svým způsobem si je naseká znovu…je smutné že se někomu tak život zamotá a je pak těžké z toho ven, ale je to na něm ….
asi bych mu nabídla pomocnou ruku ale podmínkou léčení a pak hledání kudy kam…jinak to spíš vidím že tě stáhne zadluží atd….
někde jsem četla článek a bylo to povídání o drogově závislých…vyprávěla maminka, byla to redaktorka tenkrát dtestu časopisu nebo jak se to přesně jmenovalo….dcera ji spadla do drog, snažili se pomáhat přes všechny problémy, peníze, krádeže utíkání atd….výsledek byl že i odborníci radili dát ruce pryč, jinak stáhne i je…pokud nebude chtít ona…musí to být naprosto šílené ale asi jiné cesty není
sama to rozumem cítíš tak jak my, ale vím že srdíčko bolí a ráda by jsi pomohla…pomoc ale musí být kam dát a musí se zůročit…snad víš jak to myslím
Zuzi, já Ti psala ještě jednou, ale někam mi to zmizelo. Jen jsem chtěla ještě napsat, že Tě chápu – taky nemám žaludek na to, abych nechala někoho v průšvihu dopadnout až na dno (natož vlastního bráchu – to je opravdu nepředstavitelné), ale on závislému člověku bohužel může pomoct opravdu jen odborník… Takže mu vlastně nejvíc pomůžeš tím, že mu nepomůžeš 🙁 Strašný.
Zuzi to je těžké radit, tady je podle mě každá rada drahá. Můžu ti jen popsat, co jsem zažila já.
Bratranec jako dítě byl super, skvěle jsme si rozuměli (bylo nás 7 vnoučat), v průběhu dospívání proběhly nějaké problémy v jeho rodině a nakonec se nastěhoval k babičce a že jí bude pomáhat.
No jo, jenže v takovém tom vzdorovitém období zkoušel kde co a podle mě se to na něm podepsalo – něco jako schizofrenie. Prostě jednu chvíli normální a pak najednou se s ním nedalo mluvit, všichni mu ubližovali, byl agresivní (dokonce i na babičku). Teta ho pořád omlouvala, platila za něj dluhy.
Nakonec jsme jí donutili zrušit mu tam trvalý pobyt (oficiálně je barák na ní) a jeho donutili zmizet pryč.
Živě si pamatuji, jak se pořád pouštěl do zaručeně nejlepšího podnikání a jak nakonec z toho byly jen dluhy.
Co vím, tak si pak “namlel“ papulu sám a mám pocit že dokonce dobrovolně se šel léčit, jenže já už ho fakt vidět nemusím, ty měsíce strachu o babičku i mé rodiče (bydlí vedle) mi stačili.
Jsem ti moc neporadila, viď 😉 podle mě je moc těžký radit co dělat; chceš mu pomoct, ale obávám se, že jen za něj platit dluhy a řešit problémy bude medvědí služba
Marinádo děkuju..mě tohle mozek říká taky,z druhé strany se tam pere ono ,,byl strašně fajn chlap“..bohužel ono BYL je už dávno,a úplně nejvíc mi šrotuje v hlavě co se týče holčičky 🙁 a opravdu se mi těžko smiřuje s tím,že může opět o všechno přijít kvůli něčemu tak stupidnímu jako je chlast 🙁
Zuzino, to je mi moc líto 🙁 Já bych se názorem přiklonila na stranu Tvého manžela…Pracovala jsem léta s alkoholičkou, pomáhala jsem jí ještě s kolegyní, omlouvaly jsme jí, když nepřišla několik dní do práce, nebo skrývaly, když přišla “upravená“, aby to nezjistili nadřízení…Když byla střízlivá, byla to fantastická ženská, ale bylo to málokdy. To naše skrývání a zapírání a naše pomoc jak psychická, tak finanční, jí nakonec málem dostala do hrobu. Naštěstí její syn jí včas našel a nechal jí odvézt rychlou záchrankou do nemocnice, tam jí zachránili život a poslali rovnou na léčení. Dostala tehdy výpověď, ale z léčebny se vrátila skutečně vyléčená a drží se dodnes, tzn. 7let. Zpětně to hodnotím tak, že naše pomoc a skrývání byla spíš medvědí služba…
Držím palce, ale dala bych od toho na Tvém místě ruce pryč. Pokud bude chtít brácha pokecat, tak to je fajn, ale pokud bude chtít peníze (které stejně nakonec propije – nevěř tomu, že ne), nic bych mu nedávala, má ruce, tak ať si je vydělá sám.
Možná to zní tvrdě, ale vycházím ze svých zkušeností.
Že rodinné vztahy jsou leckdy zapeklitá věc,to je asi oběcně známo.Mám sama v sobě jisté dilema a potřebovala bych asi slyšet více názorů.Můj bratr mi byl kdysi dávno velkým vzorem,na učňáku vzorný učeň,sportovec,holky na něj letěly,od dětsví jsem si s ním rozuměla více než se sestrou.Bohužel v dospělosti si docela skonil život,přišel o rodinu,zázemí a zůstaly z pokusu o podnikání jen dluhy a láska k alkoholu 🙁 Zkusil to na podruhé,pořídil si ještě jednu dceru,ta má dva roky,já ji viděla jen párkát…Bohužel jsme se dozvěděla,že se opět stočil tam kam předtím…volá o pomoc,ale nevím…obávám se,že v prvé řadě zapalatit za něj dluhy mu od závislosti nepomůže,léčit se jít odmítá..Manžel se postavil docela radikálně,že ne/už nějaké půjčky proběhly,jezdil si v podstatě jen pro peníze/,mě je ho strašně líto a bohužel není kdo by mu dal pár facek ať se probere 🙁 Nechci aby skončil úplně na ulici,ale nevím jakým směrem se pokusit mu pomoct.Nemáte někdo odžitou podobnou situaci a co se dá dělat?Nechci, aby šel na léčení až když mu to nařídí soud,protože se něco stane..do práce chodí,bohužel co vydělá spolkne exekuce na platě na alimenty a jiné dluhy a zbytek…. 🙁